Akční program německé koaliční vlády na rok 2023 nestačí ke splnění cílů snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a přeceňuje jeho celkový potenciál ke snížení emisí, uvedla Expertní rada pro klimatické otázky. Vládní poradci varovali, že Německo v nadcházejících letech nesplní klíčové cíle Evropské unie, což znamená, že bude muset platit za emisní příděly od jiných členských států.
Rada pro klima zkritizovala vládu za poskytování nekonzistentních údajů a vyzvala tvůrce politik, aby se zabývali novými oblastmi snižování emisí, jako je zrušení dotací poškozujících klima. Dodává, že Německu stále chybí „soudržný, vnitřně soudržný a konzistentní plán“ pro klimatickou akci.
Samostatná zpráva, kterou před pár dny zveřejnila agentura pro životní prostředí, stanovila podrobnosti pro budoucí emisní projekce a uvedla, že Německo je na cestě k dosažení klimatické neutrality 2045. Kancléř Olaf Scholz řekl, že je přesvědčen, že jeho vláda dělá vše, co je potřeba k dosažení klimatických cílů.
Expertní rada pro klimatické otázky rada uvedla, že vládní klimatický balíček do roku 2023 předložený v červnu nestačí k dosažení cílů snížení emisí do roku 2030 a že vládnoucí koalice přeceňuje jeho potenciál ke snížení emisí. To by mohlo mít za následek značné náklady, protože Německu hrozí, že nesplní klíčové klimatické cíle EU.
Rada expertů na změnu klimatu ve své poslední zprávě konstatovala, že vláda rozhodla o komplexním a přesto nedostatečném akčním programu v oblasti klimatu. Vláda v červnu sama uvedla, že i při zavedení nových opatření by Německo mělo do cílového roku vypustit celkem 200 milionů tun CO2, a tím překročí množství povolené na konci desetiletí.
Odborníci nyní konstatovali, že tento problém se velmi pravděpodobně ještě zhorší.
„Vzhledem k tomu, že vláda poskytla nekonzistentní údaje týkající se předpokládaného snížení emisí mnoha opatření programu na ochranu klimatu do roku 2023, není možné učinit spolehlivé prohlášení o celkovém účinku snížení,“ uvedla expertní skupina.
Existuje výrazný rozdíl, pokud jde o status a podrobnosti navrhovaných opatření. Některé jsou již zavedeny, zatímco specifika jiných zůstávají vágní, uvádí zpráva. Rada vyzvala k důkladnějšímu sledování, aby bylo možné vyhodnotit, zda bylo dosaženo požadovaných účinků.
„Problém je v tom, že vláda nepředložila plán, jak zacelit tuto mezeru 200 milionů tun nebo více,“ řekla místopředsedkyně rady Brigitte Knopfová na tiskové konferenci.
Vládní čísla vycházela dle rady z předpokladů, které již neodpovídají očekávanému vývoji ze současného pohledu, a provádění řady opatření v programu je spojeno se značnou nejistotou.
„Očekávané celkové snížení je proto pravděpodobně nadhodnoceno,“ řekl šéf rady Hans-Martin Henning.
Zpráva rady proto vyzývá k dalším vládním opatřením, aby se zaostávající sektory vrátily na správnou cestu.
Vládní koaliční strany slíbily komplexní program ve své koaliční smlouvě od roku 2021. Byla zpožděna o měsíce, protože trojice bojovala o klíčové návrhy klimatické politiky, jako je de facto zákaz konvenčních zdrojů tepla na fosilní paliva, reforma zákona o opatřeních v oblasti klimatu nebo návrhy, jak vyčistit sektor dopravy.
Zpráva o prognózách emisí pro rok 2023 Spolkové agentury pro životní prostředí (UBA), která byla rovněž zveřejněna, ukazuje, že Německo nesplní své klimatické cíle pro roky 2030 a 2045 bez dalších opatření, a to navzdory značnému pokroku.
Vláda zprávu využila k vytvoření předpokladů o tom, jak moc by její klimatický program snížil emise skleníkových plynů. Ukázalo se, že i v nejlepším scénáři by Německo do roku 2030 vypustilo asi 2 milionů tun ekvivalentů CO2, což je více, než povoluje jeho zákon o opatřeních v oblasti klimatu. Vláda zveřejnila první náhled projekcí na roky do roku 2030, když v červnu představila svůj balíček.
Děláme vše nezbytné, tvrdí vláda
V rozporu s tím, co ukazují prognózy, německý kancléř Olaf Scholz řekl, že jeho vláda dělá vše, co je nezbytné.
„Jsem pevně přesvědčen, že s opatřeními a rozhodnutími, která jsme přijali, děláme přesně to, co je potřeba, aby se Německo stalo CO2 neutrálním v roce 2045, a abychom mohli také dosáhnout klimatických cílů pro rok 2030,“ řekl Scholz na tiskové konferenci během návštěvy západoněmecké komunity Simmerath, která je průkopníkem transformace energetiky. Scholz dodal, že „velká ekologická průmyslová modernizace postupuje velkým tempem“.
Institut pro aplikovanou ekologii, který sestavil projekční zprávu pro německou agenturu pro životní prostředí, uvedl, že některá opatření přijatá od předchozí zprávy v roce 2021 vedla k hmatatelným účinkům snížení.
„To se týká zejména rychlejšího rozšiřování obnovitelných zdrojů a urychleného odstavování uhelné kapacity. Vláda však musí podniknout další kroky k dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů do roku 2045,“ uvedl spoluautor studie Ralp Harthan.
Ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck uvedl, že mezera ve snižování emisí, „která byla ponechána předchozí vládou“ za kancléřky Angely Merkelové, bude díky novému programu uzavřena asi o 80 procent.
„To je významný pokrok, protože jsme zahájili některé rozhodné kroky, které zahrnují rozšíření obnovitelných zdrojů energie, klimatický a transformační fond a cílenou podporu dekarbonizace průmyslu,“ řekl politik Strany zelených a dodal, že „samozřejmě je třeba udělat ještě hodně“.
„Nyní by bylo nezbytné provést přijatá opatření. A pracovat na dosažení tohoto cíle je úkolem pro celou vládu,“ doplnil Habeck.
Zaostávající snižování emisí v několika odvětvích, především v dopravě a ve stavebnictví není jen domácím problémem, Německo podléhá závazným právním předpisům EU v oblasti klimatu. Rada pro klima proto zdůraznila, že vláda by neměla očekávat, že dosáhne klimatických cílů pro odvětví, na něž se vztahuje tzv. nařízení EU o sdílení úsilí, a místo toho by se měla připravit na to, že cíle nesplní a to významně. Asi 150 z 200 milionů tun mezery v emisích CO2 předpokládané vládou do roku 2030 by spadalo pod toto nařízení, uvedl výzkumnice Brigitte Knopfová.
Rada dále varovala, že zaměření na to, aby se Německo dostalo na správnou cestu do roku 2030, nebude stačit.
„Nestačí dosáhnout cílů v roce 2030, máme roční cíle EU, kterých musíme dosáhnout,“ řekla Brigitte Knopfová.
Členské státy Evropské unie musí dosáhnout ročních cílů snížení kombinovaných emisí skleníkových plynů z dopravy, budov, odpadů, průmyslu a zemědělství. Pokud těchto cílů nesplní, musí nakupovat emisní příděly od těch zemí, které překračují vlastní národní cíle. Německo nedávno muselo za tyto příděly na roky 2013 až 2020 zaplatit několik milionů eur.
Vzhledem k tomu, že stavebnictví a doprava patří mezi nejnáročnější sektory na dekarbonizaci, doprava byla dlouho považována za problémové dítě transformace energetiky, Německo by mohlo čelit nákladnému problému.
„Pokud se Německo chce vyhnout značným pokutám nebo nákupu emisních přídělů, vláda musí dostat postižené sektory zpět na cestu k dosažení klimatických cílů,“ zní jasně.
Portál Euractiv uvedl, že náklady na alokace z jiných zemí by mohly dosáhnout několika miliard eur.
„Cena emisních povolenek podle nařízení EU o změně klimatu je v podstatě stále zcela nejistá,“ řekl vedoucí expert Institutu aplikované ekologie (Öko Institut) Jakob Graichen.
Protože cena bude pravděpodobně vycházet z připravovaného systému EU pro obchodování s emisemi pro budovy a dopravu, což by pak podle experta byly ceny „více než 50 eur za emisní povolenku, možná i několik set eur“.
Euractiv dále píše, že při rozdílu 150 milionů povolenek by pokuta „mohla být vysoká: nejméně 7,5 miliardy eur, i když 30 miliard eur by mohlo být snadno dosaženo“.
Vláda musí předložit ucelený plán
Podle rady vláda stále postrádá soudržný, vnitřně soudržný a konzistentní plán, protože mezery v emisích nelze zacelit pouhým zavedením individuálních opatření. Vláda by měla co nejdříve zavést přísné emisní limity v národní ceně uhlíku pro pohonné hmoty a paliva. Německo plánuje nakonec přejít z pevné ceny CO2 bez emisního limitu na systém limitů a povolenek, v němž by byl stanoven limit a o ceně zaplacené za tunu emisí by rozhodoval trh.
Změna se neočekává dříve než v roce 2026. Takový pevný limit by však musel být doprovázen opatřeními, která by odlehčila podnikům a zejména domácnostem s nižšími příjmy, jako je tzv. klimageld (klimatický bonus), uvedli odborníci. Myšlenka využití výnosů z obchodování s emisemi a jejich vrácení občanům prostřednictvím plateb na obyvatele byla zpožděna.
Dopravní a stavební opatření nesplňují požadavky pro nouzový program
Spolu s akčním programem pro oblast klimatu vláda také představila svůj návrh reformy zákona o opatřeních v oblasti klimatu. Zákon, který byl poprvé představen v roce 2019, stanovil cíle snižování emisí a zřídil nezávislou radu odborníků na změnu klimatu.
Úkoly rady zahrnují hodnocení krizových programů, které musí vláda zavést pro sektory, které nesplní své roční klimatické cíle. Navrhovaná reforma by však ukončila tyto bezprostřední programy pro jednotlivá odvětví a parlament o ní pravděpodobně rozhodne brzy po letní přestávce. Místo toho, pokud po dva roky po sobě prognózy ukazují, že kumulativní emise překračují cíle stanovené pro roky do roku 2030, musí vláda rozhodnout o programu opatření ve všech odvětvích.
Rada prozatím posoudila opatření pro odvětví dopravy a stavebnictví, která nesplnila emisní rozpočet na rok 2022. Vzhledem k tomu, že vládní balíček ukázal kumulativní mezeru ve snižování emisí v obou sektorech do roku 2030, nesplnil požadavek na nouzový program podle zákona o klimatu, uvedli odborníci.
Rada pro klima dodala, že vláda pravděpodobně přecenila potenciál opatření ke snížení emisí v těchto dvou sektorech.
(nik)
