Nizozemská plynárenská společnost GasTerra přestala odebírat plyn od ruské plynárenské společnosti Gazprom, protože odmítá přistoupit na požadavky Moskvy na platby v rublech. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom dnes veškeré dodávky plynu do Nizozemska zastavila. Tvrdí, že GasTerra, která dovoz plynu do Nizozemska zajišťuje, nezaplatila za plyn dodaný v dubnu. Přerušení dodávek očekávají ze stejných důvodů Dánové.
Nizozemská plynárenská společnost GasTerra dnes přestala odebírat plyn od ruské plynárenské společnosti Gazprom. Společnost podle agentury Reuters v prohlášení uvedla, že se rozhodla nepřistoupit na nové platební podmínky, které zahrnují otevření bankovních účtů, na něž by platba byla provedena v eurech a následně byla převedena do rublů. Tento postup by podle firmy GasTerra mohl porušovat sankce uvalené Evropskou unií a vedl by ke značným finančním a provozním rizikům.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom dnes veškeré dodávky plynu do Nizozemska zastavila. Tvrdí, že GasTerra, která dovoz plynu do Nizozemska zajišťuje, nezaplatila za plyn dodaný v dubnu.
GasTerra je z poloviny vlastněná nizozemskou vládou, zbylou polovinu společnosti drží stejným podílem ropní giganti Shell a Exxon. Gazprom měl dle agentury Reuters společnosti dodat do konce září 2 miliardy metrů krychlových plynu.
GasTerra dodala, že nečeká omezení dodávek, protože si již plyn nasmlouvala jinde.
Mluvčí ministerstva hospodářství Pieter ten Bruggencate uvedl, že Nizozemsko nebude iniciovat svůj nouzový plynový plán, který by zahrnoval omezení dodávek průmyslovým odběratelům. Stejně tak tamní provozovatel přepravní soustavy neočekává v souvislosti s přerušením dodávek ruského plynu společnosti GasTerra žádný dopad na provoz soustavy.
„Rozumíme rozhodnutí GasTerra nepřistoupit na jednostranně nastolené platební podmínky Gazpromu. Toto rozhodnutí nebude mít žádné následky pro fyzické dodávky plynu nizozemským domácnostem,“ ujistil na Twitteru nizozemský ministr energetiky Rob Jetten.
Gazprom na to zareagoval tak, že dodávky budou pozastaveny po celou dobu, než budou platby provedeny v souladu s novými podmínkami.
GasTerra uvedla, že opakovaně žádala Gazprom, aby dodržoval své smluvní platební metody a dodací povinnosti.
Také největší dánská energetická společnost Orsted v pondělí varovala, že by jí ruský Gazprom Export mohl zastavit dodávky plynu, protože odmítla platit v rublech. Ani takový krok by ale podle společnosti okamžitě neohrozil dánské dodávky plynu, tamní energetická agentura má připravený plán pro případ, že by byl plynu nedostatek. Orsted očekává, že bude možné nakupovat plyn na evropském trhu.
„Gazprom Export nadále požaduje, aby Orsted platil za dodávky plynu v rublech,“ uvedl Orsted ve svém komuniké.
„Nemáme žádnou zákonnou povinnost podle smlouvy tak učinit a opakovaně jsme informovali Gazprom Export, že tak neučiníme,“ dodala společnost.
„Existuje riziko, že Gazprom Export přestane dodávat Orstedu plyn. Podle našeho názoru to bude porušení smlouvy,“ dodala spoplečnost.
Z Ruska do Dánska nevede přímý plynovod, což znamená, že Moskva nebude schopna přímo přímo takzvaně otočit kohoutky plynovodu.
Společnost přitom v minulosti konstatovala, že smlouva s Gazpromem pokrývá převážnou většinu spotřeby plynu v Dánsku a na celkových dodávkách ruského plynu do Evropy, které loni činily zhruba 155 miliard metrů krychlových, se podílí zhruba jedním a půl procentem.
Orsted v roce 2017 prodal svá ropná a plynová aktiva, aby se mohl zaměřit na větrnou energii na moři. Ponechal si ale dlouhodobou smlouvu s Gazpromem na dodávky plynu, která platí do roku 2030, napsala agentura Reuters.
Rusko již přerušilo dodávky plynu do Polska, Bulharska a Finska, protože země odmítly platit za dodávky v rublech. Firmy z Německa, Itálie a Francie uvedly, že se zapojí do systému plateb v rublech, aby si udržely dodávky.
Razantní snížení dodávek
Napjatá situace se promítá i na jiných trzích. Německo v prvních třech měsících letošního roku dovezlo o 22,2 procenta méně zemního plynu, ale náklady se oproti předchozímu roku v důsledku prudkého růstu cen zvýšily o 158 procent.
Vyplývá to z dat, která zveřejnil Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA). Druhá největší evropská ekonomika dováží plyn prostřednictvím plynovodů především z Ruska, Norska, Nizozemska, Británie a Dánska.
Úřad BAFA zveřejňuje údaje o dovozu s dvouměsíčním zpožděním, takže aktuální statistika je první, která odráží dopad ruské invaze na Ukrajinu a následné sankce západních zemí. Rusko Ukrajinu napadlo 24. února.
Podle měsíčních statistik BAFA činil německý dovoz plynu za leden až březen 1,138.203 terajoulů (TJ), tedy 32,4 miliardy metrů krychlových, zatímco o rok dříve to bylo 1,463.878 TJ.
Vzhledem k tomu, že nízké zásoby v zimě vyhnaly ceny plynu na rekordní úroveň, vzrostl německý účet za dovoz v tříměsíčním období na 16 miliard eur (395,4 miliardy Kč) ve srovnání s 6,2 miliardy eur ve stejném období roku 2021.
Podle internetových stránek organizace Gas Infrastructure Europe (GIE), sdružující evropské provozovatele plynárenských infrastruktur, dosahují německé zásoby plynu 48 procent dostupné skladovací kapacity, zatímco před rokem to bylo 31 procent.
(nik, čtk)
