Transformace německého energetického systému od fosilních paliv musí být rychle posílena dostatečnou kapacitou „molekulárních“ elektráren, které mohou zálohovat energetický systém země v době, kdy je výroba energie z větru a slunce malá, uvedl ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck na akci pořádané německou asociací pro obnovitelné zdroje energie BEE.
„Plánování a aukce musí začít hned,“ prohlásil Robert Habeck na akci pořádané německou asociací pro obnovitelné zdroje energie BEE.
Habeck dodal, že vláda bude dražit „obrovské množství“ vodíkových elektráren a dalších záložních kapacit ještě v letošním roce.
„Potřebujeme velkou kapacitu elektráren, které nejsou v nepřetržitém provozu,“ uvedl ministr za Stranu zelených a vysvětlil, že tyto elektrárny budou zapotřebí především k zajištění flexibility energetického systému a stabilizaci sítě vždy, když nebude dostatek větru a slunečního svitu.
„Musíme jednat dříve, než vznikne poptávka,“ dodal Habeck.
Mohlo by vás zajímat
S ohledem na debatu o odvrácení odchodu Německa od jaderné energetiky, což je požadavek koaličního partnera Zelených, Svobodných demokratů (FDP), vyzval k větší „politické disciplíně“ a rozhodnosti při prosazování plánu.
„Nesmíme znovu otevírat každou debatu,“ řekl Habeck a dodal, že by to odradilo investory, kteří si nejsou jisti, zda by se investice do obnovitelných zdrojů a dalších technologií energetického přechodu vyplatily.
Společnosti vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů potřebují „záruky, že dostanou zakázky“, řekl Habeck, které by nakonec podle něj mohla poskytnout vláda.
Poskytnutí kapitálu v tomto klíčovém období transformace by mohlo být nezbytné jak pro zavádění obnovitelných zdrojů energie, tak pro odklon průmyslu od fosilních paliv, uvedl ministr, ale varoval, že by se nemělo jednat o „dotační soutěž“ s jinými zeměmi, zejména s USA a jejich zákonem o snižování inflace (IRA).
„To je ta nejhloupější věc, která by se mohla stát,“ prohlásil.
Dosažení dostatečné kapacity pro skladování energie z obnovitelných zdrojů, například ve formě vodíku, patří k největším výzvám pro dosažení dekarbonizovaného energetického systému.
Vzhledem k tomu, že Německo v letošním roce postupně ukončuje výrobu elektřiny z jaderných elektráren a v roce 2030 hodlá dokončit svůj odchod od uhlí, bude země potřebovat instalovat kapacitu elektráren, které mohou nahradit vysloužilé uhelné a jaderné elektrárny.
Zatímco zemní plyn byl dlouho považován za „překlenovací technologii“ na cestě ke stoprocentní obnovitelné energii, ruská válka na Ukrajině a následná energetická krize tuto strategii zpochybnily, což přimělo německou vládu výrazně urychlit plány na zavedení obnovitelných zdrojů energie a syntetického vodíku, který se vyrábí z obnovitelných zdrojů, aby zajistil potřebnou záložní kapacitu sítě.
(nik)
