Už pár měsíců čelí absolventi polských lékařských studií dosud nevídanému problému v Německu. Od tamních úřadů neobdrží lékařskou licenci, a budou tak muset odříct práci, kterou už dříve potvrdili na německých klinikách. Na vině je zřejmě nový výklad nové evropské směrnice o uznávání univerzitních diplomů.
Na problém poprvé upozornil list Deutsches Ärzteblatt letos v srpnu. Tehdy se mu přihlásila německá občanka Alexa Wlochová, která medicínu absolvovala v Polsku. Wlochová tehdy uvedla, že německé úřady přestaly vydávat lékařské licence s tím, že existují nejasnosti kolem uznávání lékařských studií v Polsku.
Nejasnosti se týkají studia, jež se v Polsku nazývá „Staz podyplowy“, což má odpovídat německému „Arzt im Praktikum“. Jde tedy o studijní program, jehož absolventi si mohou v Polsku otevřít svou vlastní praxi. Jenže německá strana tvrdí, že toto studium není dostatečné pro vykonávání pracovní pozice lékaře v Německu. Problém se týká nejen Němců, kteří studovali medicínu v Polsku, ale také Poláků, kteří do Německa přišli pracovat s polským lékařským diplomem. Jde až o tisíce lékařů, kteří by najednou museli své povolání přestat v Německu vykonávat.
Nový výklad nové směrnice
Kurz vyžadoval znalost polského jazyka, ovšem mezinárodní program, který většinou němečtí studenti absolvovali, se vyučoval výhradně v angličtině. Jednalo se o šestileté studium o celkové dotaci 5,5 tisíce vyučovacích hodin. Studium bylo v souladu s původní směrnicí Evropské unie č. 2005/36/EC a 2013/55/EC ve znění pozdějších předpisů. Jenže letos v dubnu došlo ke změně směrnice a její výklad je prý sporný.
Tuto praxi mimo jiné kritizuje řetězec klinik Asklepios, kde posluchači absolvovali praktickou část svého studia. „Ještě na nedávném odborném summitu pořádaným spolkovým kancléřstvím se tvrdilo, že dojde ke snížení byrokratických požadavků na zahraniční absolventy medicíny. Nicméně nyní se začíná dít pravý opak. Německé orgány navíc odmítají uzavírat smlouvy o uznávání diplomů ze sousedních členských zemí Evropské unie,“ řekl Kai Hankeln, generální ředitel klinik Asklepios.
Aktuální nejasný stav nejvíce dopadá na kliniku Asklepios v německém okrese Uckermark, který je situovaný severně od Berlína, a který sousedí s Polskem. Tam je totiž momentálně největší nedostatek lékařů. Zástupci kliniky se proto obrátili s prosbou o pomoc přímo na spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna (CDU).
Ministerstvo zdravotnictví list Deutsches Ärzteblatt informovalo, že začalo celý problém pečlivě zkoumat. Stále však není jasné, zda a kdy bude na stole nějaké řešení pro dotčené absolventy nebo zda nebude pro německé studenty rizikové studovat medicínu v Polsku, ale také v kterékoli jiné členské zemi Evropské unie.
Nedostatek lékařů se prohlubuje
Potíže s uznáváním polských medicínských diplomů tak ještě více prohlubují chronický nedostatek lékařů v Německu. A zdaleka se nejedná už jen o řetězec klinik Asklepios v jednom německém okrese na hranicích s Polskem. Nedostatek personálních kapacit hlásí prakticky každá ze šestnácti spolkových zemí.
Ovšem podle listu Tagesspiegel je situace kritická v Braniborsku. Zde je nedostatek lékařů vůbec největší ze všech spolkových zemí. Na jednoho lékaře zde připadá kolem 250 pacientů. Jen pro srovnání – v Berlíně je to až o sto pacientů na jednoho lékaře méně. Braniborská vláda na tento problém upozorňuje už nejméně dvacet let, ovšem jak se zdá, marně.
Přitom již zmíněný řetězec klinik Asklepios spolupracuje už od roku 2013 s Lékařskou univerzitou v polském Štětíně. Zde absolvuje mezinárodní lékařská studia kolem stovky posluchačů ročně. Kromě Němců jde také o Švédy nebo Brity. Zástupci univerzity pro Tagesspiegel uvedli, že jejich studia jsou s těmi německými naprosto srovnatelná.
Petr Musil
Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.
