Do Velikonoc by zřejmě měla v Německu vzniknout nová vláda. Rýsuje se jako černo-červená koalice CDU/CSU, vedené předsedou CDU a budoucím premiérem Friedrichem Merzem, a Sociálně demokratické strany odcházejícího premiéra Olafa Scholze. Nový kabinet, který ve spolkovém sněmu získal lehce přes polovinu křesel, bude muset v hospodářské oblasti zaujmout stanovisko především k takzvané dluhové brzdě, která omezuje schopnost vlády financovat veřejné investice nejen do obnovení hospodářského růstu, ale i zvýšení obranných výdajů.

Ekonomika, jejíž motor se zastavil a která není schopna držet krok s konkurencí z Číny a Spojených států, totiž potřebuje investice, a samotné firmy na to nestačí. Velké balíky peněz si totiž žádá dopravní i digitální infrastruktura, energetická transformace, výzkum a vývoj, ale i třeba modernizace státu. Byrokracie je totiž věcí, kvůli níž nedávno některé firmy dokonce opustily území Německa a přestěhovaly se jinam.

„Německá ekonomika čelí výzvám, které se obnažily v posledních letech, ale jež se postupně kumulovaly v předcházejících desetiletích. Vše záleží na tom, zda bude nová německá vláda schopna aktivovat investice tam, kde jsou potřeba, a řešit strukturální problémy,“ shrnuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Šindler. Jedním ze zásadních problémů je podle něj nepřiměřený růst ceny práce, který vyústil ve skutečnost, že v Německu rostly mzdy rychleji než produktivita práce a atraktivita země coby teritoria pro investice se snížila. Šindler připomíná, že ještě nedávno bylo Německo  dáváno za příklad toho, jak je možné držet mzdy a výkon ve správném poměru.

Alfou a omegou investice. I odbourání byrokracie potřebuje peníze

„Do roku 2030 jsou pro úspěch transformace nutné investice ve výši 1,4 bilionů eur (zhruba 35 bilionů korun – pozn. red.). Dobře dvě třetiny z toho jsou soukromé investice. Aby mohly být uskutečněny, je v každém případě nutné zásadním způsobem zlepšit rámcové podmínky,“ uvedl v prohlášení v návaznosti na proběhlé volby Spolkový svaz průmyslu (BDI).

Jako jednu z nutných změn uvádí vlivná lobbyistická organizace výhodnější a dlouhodobě plánovatelné odpisy. Odpisová doba by měla být prodloužena a zvýhodněn by měl být výzkum. Dále by mělo být podpořeno zakládání nových podniků, k čemuž by měl sloužit i růstový a investiční fond pro klíčové technologie. Obecně by soukromé investice měly být podporovány v oblasti infrastruktury, vzdělávání, bydlení a také ochrany životního prostředí.

Mohlo by vás zajímat

Dalším požadavkem BDI je modernizace výkonu státní správy, které se digitalizace zatím moc nedotkla. To přispívá k vysoké míře byrokracie a dlouhým povolovacím lhůtám. Stát by se měl intenzivně pustit také do podpory budování dobíjecí infrastruktury pro bateriová i vodíková auta a také moderní digitální infrastruktury. Vedle finanční podpory je podle průmyslníků nutné rovněž odstranění překážek, jako chybějící veřejné plochy a byrokratické a regulatorní překážky. Digitální infrastrukturu by měl stát podle svazu ročně podpořit miliardou eur.

Odbrzdit deficity?

Německo tedy potřebuje investice také z veřejných zdrojů. Jenže peníze na ně nejsou. A nebudou, protože ani pro letošní rok nejsou vyhlídky německé ekonomiky, která se loni meziročně propadla o 0,2 procenta, optimistické. Spolková vláda odhaduje pro rok 2025 pouze 0,3procentní růst a některá další veřejná prognostická pracoviště to vidí ještě hůře.

Například rozvojová banka KfW odhaduje pouze 0,2procentní růst. Přitom cestou ke zvýšení příjmů státní kasy nebude zvýšení daní. To by sice ráda Sociálně demokratická strana (SPD) odcházejícího premiéra Olafa Scholze, ale unie CDU/CSU vedená budoucím premiérem Friedrichem Merzem je odmítá. Nabízí se tak zvýšení výdajů na úkor rozpočtových deficitů, a tedy prolomení dluhové brzdy, která stanoví hranici pro maximální výši deficitu na 0,35 procenta hrubého domácího produktu.

Prolomení respektive posunutí dluhové brzdy výše by znamenalo dvoutřetinovou ústavní většinu. Tu potenciální vládní partneři dohromady nedají. Unie CDU/CSU získala ve spolkovém sněmu 208 křesel, SPD 120. Dohromady tedy má tedy černo-červená koalice v 630členném parlamentu lehce přes polovinu hlasů. Opoziční AfD připadlo 152 míst, Zeleným 85 a Levici 64 křesel. Poslední jedno křeslo získal Jihošlesvický svaz voličů.

A nejde jen o investice na podporu obnovy hospodářského růstu. Nadcházející premiér Merz chce prosadit také zvýšení výdajů na obranu. Ale podle německých médií na prolomení dluhové brzdy nespěchá, situaci by řešil podobnou cestou, jako před třemi lety 100 miliard eur Bundeswehru. Spolkový sněm a Spolková rada tehdy v roce 2022 odsouhlasily poskytnutí těchto peněz ze zvláštní kapitoly spolkového rozpočtu, jejíž hospodaření je vyňato z režimu dluhové brzdy.

Na čem se shodnou a neshodnou budoucí vládní partneři

Je ale samozřejmě otázkou, nakolik se vítěznému volebnímu tandemu podaří sladit své záměry se Sociálně demokratickou stranou (SPD) bývalého kancléře Olafa Scholze.

Lídr vítězné unie CDU/CSU Friedrich Merz slibuje snížit daně a ceny energií pro podniky a dává najevo, že pomoc podnikatelskému sektoru je důležitější než ekologické cíle, k nimž zemi zavázaly předchozí vlády. Sociálně demokratická strana (SPD) Olafa Scholze je proti snížení daní, ale prosazuje pobídky pro firmy. Jednotný názor mají budoucí koaliční partneři na otázky zahraniční politiky, obrany, vztah k Severoatlantické alianci a k podpoře Ukrajiny.

Merzovo uskupení chce změnit podpory v nezaměstnanosti, zavedené Scholzovou vládou, směrem k jejich zpřísnění. Teze o škodlivosti příliš štědré podpory už byla součástí předvolební kampaně. Shoda naopak panuje na zachování zaručené výše starobních penzí – mají zůstat na dosavadních zhruba 48 procentech průměrného výdělku. Nedotčen má zůstat věk pro odchod do starobního důchodu. Pro ročníky narozené před rokem 1952 je to dnes 63 let. Jednota zatím nepanuje v otázce minimální mzdy. Ta v současnosti představuje 12,82 euro za hodinu a SPD ji chce zvednout na 15 euro. Unie CDU/CSU je proti a chce tuto věc řešit na expertní úrovni.

Tvrdým oříškem pro dohodu obou koaličních uskupení bude migrační politika. Zatímco Merz chce zmenšit propustnost německých hranic, a dokonce z ústavy vypustit právo na azyl, zejména levé křídlo Scholzova PSD táhne za opačný konec provazu. Na pozadí stárnoucí německé populace ovšem bude nutné najít model, který by zajistil dostatek pracovních sil.

Zapomíná se ale na to, že ani uvnitř koalice CDU/CSU nepanují na některé věci identické názory. Německá média připomínají, že CSU vidí potřebu návratu atomové energie naléhavěji než jejich partneři.

Co automobilový průmysl?

Jednou z věcí, která Česko, ekonomy označované za 17. spolkovou zemi zajímá nejvíce, je další vývoj rámce pro fungování automobilového průmyslu. „Vláda pod vedením CDU/CSU zřejmě bude výrazně více zohledňovat zájmy automobilového průmyslu a vyvažovat obecně ekonomické a společenské zájmy s těmi chránícími zdraví a životní prostředí. Vše nasvědčuje tomu, že by mohl být otevřen zákaz v roce 2035 a posilována role syntetických paliv,“ zhodnotil otevírající se okénko změn expert EY na automobilový průmysl Petr Knapp.

Silným protiproudem ale je, že automobilové koncerny už intenzivně jedou po cestě k úplné elektromobiltě a do transformace investovaly obrovité sumy.

Ustavující schůze nového spolkového sněmu, na níž bude zvoleno předsednictvo, se podle německé ústavy musí konat do 30 dnů od voleb, tedy nejpozději 25. března. Lhůta pro vznik nové vlády v zákonech stanovena není. Rekordně dlouhou dobu trvalo sestavení nové vlády po volbách roku 2017. Zabralo 171 dnů. Kancléře či kancléřku volí na základě návrhu spolkového prezidenta spolkový sněm. Volba kancléře obvykle proběhne do tří měsíců od voleb.