Německá vláda chce rázně skoncovat se závislostí na ruském plynu. Vyčlenila v rozpočtu částku 2,94 miliardy eur (72 miliard korun) na pořízení čtyř plovoucích terminálů pro dovoz zkapalněného zemního plynu, a to do roku 2024. Minimálně jeden z nich má být v provozu už letos.
Podrobnosti vyčetla německá média z druhé zprávy o pokroku v energetické bezpečnosti, kterou v minulých dnech zveřejnilo spolková ministerstvo hospodářství. Bez registrace se lze o plánu na vytlačení ruských dodávek z německé energetiky dočíst třeba na webu boerse-online.de. První terminál na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) Wilhelmshavenu má být dokončen ještě letos.
Krátce po něm má následovat v Brunsbüttelu; jedná se o lokalitu ve Šlesvicku-Holštýnsku, kde byla do roku 2011 v provozu jaderná elektrárna. Případně zařízení v Hamburku-Moorburgu, které se těší silné podpoře hamburského magistrátu. Mezi další zvažované lokality patří Stade poblíž Hamburku, nizozemský Eemshaven a Rostock na pobřeží Baltského moře. Čtyři plánované terminály v součtu přinesou kapacitu pro dovoz 33 miliard metrů krychlových plynu, což by už stačilo k náhradě importu z Ruska.
Rychlé pořízení terminálů má být možné díky plovoucím lodním terminálům, známým pod zkratkou FSRU. Ty si lze pronajmout na několik let, než se podaří stihnout výstavbu běžných přístavních terminálů pro příjem zkapalněného plynu. Stačí pak mít vhodné kotviště s připojením do plynovodní sítě. Spolkové ministerstvo hospodářství si chce vypomoct – k nelibosti některých ekologických organizací – také speciálním zákonem o zrychlení stavby terminálů. Ten by úředníkům dočasně umožnil přeskočit některá povolovací řízení, jako je třeba posouzení dopadů na životní prostředí (EIA).
Opět se tak ukázalo, že vedle nevýrazného kancléře Olafa Scholze (SPD) je ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) politickou hvězdou a tahounem změn. Podporuje například rychlý konec nákupu ruské ropy – a nezůstává jen u slov. Ministerstvo hospodářství v již zmíněné zprávě o pokroku uvedlo, že podíl ruské ropy na dodávkách do Německa klesl z loňských 35 procent na aktuálních 12 procent.
Naprosté odbourání závislosti na ruské ropě má být možné i díky dohodě s Polskem. Německo chce miliony tun ropy ročně nově dovážet prostřednictvím přístavu v Gdaňsku. Díky tomu by mohlo nahradit ruské dodávky do rafinerie v Leuně, kterou vlastní koncern Total. Komplikovanější to bude s druhou východoněmeckou rafinerií ve Schwedtu, kterou majoritně ovládá ruská Rosněfť; v jejím případě se v Německu hovoří dokonce o možném vyvlastnění.
Robert Habeck má velké plány také v oblasti zelené energetiky. Před třemi týdny představil strategii, jak v rekordním čase omezit závislost na fosilních palivech. V roce 2030 by mělo 80 procent elektřiny v Německu pocházet z obnovitelných zdrojů, v roce 2035 se podíl přiblíží sto procentům. Zatím je Německo na zhruba 40 procentech.
Habeckův plán počítá s výstavbou 115 gigawattů výkonu pozemních větrných elektráren a 215 gigawattů fotovoltaických panelů do roku 2030. Dalších nejméně 30 gigawattů výkonu má vzniknout do téhož data v Severním a Baltském moři – s perspektivou růstu na 70 gigawattů k roku 2045.
David Tramba
