Německo podepsalo memorandum o porozumění se svými předními plynárenskými společnostmi, aby zajistilo dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) pro dvě plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotky (FSRU). Německo plánuje v následujících letech zprovoznit řadu terminálů pro stáčení LNG, které mají zemi pomoci zajistit alternativní možnost k dovozu plynu a snížit závislost na Rusku. O podpisu memoranda informovaly zahraniční agentury.
Na základě dohody se společnostmi Uniper, RWE a dceřinou společností EnBW VNG budou první dva dovozní terminály LNG ve Wilhelmshavenu a Brunsbuettelu na bázi FSRU v zemi plně zásobovány od předpokládaného zahájení jejich provozu koncem letošního roku až do března 2024.
Německo významně pokročilo v odklonu od dovozu ruských fosilních paliv a do konce roku by mohlo být v podstatě nezávislé na uhlí a ropě z Ruska.
Nejobtížnější problém představují dodávky zemního plynu, přičemž bude pravděpodobně trvat až do poloviny roku 2024, než se Německo bude moci vzdát dodávek od ruského Gazpromu, který je většinovým vlastníkem plynovodu Nord Stream 1, jenž v současnosti funguje na 20 procent kapacity.
Ministr hospodářství Robert Habeck, který dohodu podepsal, uvedl, že jde o součást snahy učinit zemi nezávislou a méně náchylnou k vydírání ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a zajistit Německu robustní a odolnou energetickou infrastrukturu.
Podle údajů spolkového ministerstva hospodářství může jít přes terminály LNG až o 12,5 miliard m3 plynu, což v loňském roce představovalo asi 13 procent poptávky země po plynu.
Německo si již zamluvilo čtyři FSRU, dvě od norské společnosti Höegh LNG a další dvojici spravovanou řeckou společností Dynagas. Kromě toho soukromé provozní společnosti pracují na dalších dvou projektech tohoto typu v Lubminu a Wilhelmshavenu.
Očekává se, že společnosti RWE a Uniper budou provozovat terminály založené na FSRU v Brunsbuettelu, respektive Wilhelmshavenu. Memorandum o porozumění zahrnuje také německé firmy EnBW Energie Baden-Württemberg AG a VNG AG jako partnery v plánech na nákup LNG.
Podle společností RWE a Uniper by zařízení v Brunsbuettelu a Wilhelmshavenu mohla být prvními ze čtyř pronajatých německých FSRU, které budou uvedeny do provozu. Společnost RWE uvedla, že terminál v Brunsbuettelu by mohl být uveden do provozu do konce roku. Ve Wilhelmshavenu byla zahájena výstavba a společnost Uniper odhaduje zahájení provozu na zimu.
Společnosti RWE a EnBW uzavřely od únorové ruské invaze na Ukrajinu dohody o dodávkách a odběru z amerických projektů LNG.
Přístavní terminály se plánují také ve Stade a Lubminu. Německo v březnu obnovilo schvalování Hanzovního energetického uzlu (HEH) ve Stade, po kterém rychle následovala dohoda o odběru 3 miliard m3 /rok od společnosti RWE.
Německá vláda se v posledních měsících stále více angažuje v energetickém průmyslu země, aby zajistila energii tváří v tvář klesajícím ruským dodávkám. Vláda nedávno souhlasila s převzetím 30procentního podílu ve společnosti Uniper, aby pomohla energetickému gigantu udržet si solventnost, a schválila dodatečné roční poplatky za zemní plyn pro zákazníky veřejných služeb.
Toto oznámení přichází v době, kdy většina západní Evropy stále spěchá se zvyšováním zásob zemního plynu v souvislosti s téměř rekordními cenami LNG.
Německá Spolková agentura pro sítě (FNA), která reguluje trh s plynem, v úterý oznámila, že celková úroveň zásob zemního plynu v Německu dosahuje téměř 77 procent. Úroveň skladování v zařízení v Rehdenu, které je jedním z největších v západní Evropě, se pohybovala kolem 56 procent. Dovoz z ruských plynovodů zůstává nízký, přičemž Nord Stream 1 stále využívá 20 procent své kapacity.
Cena nizozemského systému TTF (Title Transfer Facility) pro LNG v září vzrostla z pondělních 65,663 USD/MMBtu na úterních více než 67 USD/MMBtu. Cena TTF se týden/týden zvyšovala téměř o 10 USD.
Analytici evropské obchodní společnosti Energi Danmark napsali, že růst TTF by měl pokračovat i v průběhu týdne, „protože dodávky z Ruska jsou stále utlumené“ a země jako Německo stále „touží naplnit zásobníky“, zatímco snášejí vlnu veder. Navzdory relativně klidnému cyklu zpráv týkajících se ruských toků analytici napsali, že „nejistota a obavy“ stále ženou trhy vzhůru.
(nik)
