Německá vláda by měla urychleně vypracovat plán, jak regulovat a řídit spuštění systému obchodování s emisemi uhlíku Evropské unie pro dopravu a topná paliva v roce 2027. Bude třeba zavést opatření, která by se vypořádala s možným skokovým nárůstem cen paliv, jako je nafta nebo plyn používaných k jízdě a vytápění, varuje německý think-tank Agora Energiewende. Ve své zprávě výzkumníci tvrdí, že stávající pevná národní cena uhlíku by se měla zvýšit více, než se v současné době plánuje.

Každé zvýšení však musí doprovázet nástroje sociální kompenzace, jako je návrat výnosů z cen CO2 občanům prostřednictvím plateb na hlavu – tolik očekávaného klimatického bonusu (Klimageld), který slibuje vláda. Politici se obávají nespokojenosti veřejnosti, pokud se problém nevyřeší.

Německo proto musí podle think-tanku Agora Energiewende vytvořit plán, jak se vypořádat s potenciálními skoky v cenách pohonných hmot při přechodu z národní ceny uhlíku pro dopravu a vytápění na celoevropský systém obchodování s emisemi (ETS II) v roce 2027, uvádí think-tank Agora Energiewende v návrhu.

„V tuto chvíli neexistuje žádný koncept pro tuto změnu,“ prohlásil ředitel Agora Energiewende pro Německo Simon Müller.

Mohlo by vás zajímat

Zpráva skupiny podotýká, že podrobný vládní plán by pomohl zajistit sociálně spravedlivý systém.

„V současné době není jasné, jak vysoká bude cena za tunu CO2, jakmile bude evropský systém spuštěn, podotkl Simon Müller a varoval, že nástroje, které EU zřídila, aby udržela cenu pod kontrolou, pravděpodobně nebudou stačit k tomu, aby zaručily, že se země vyhne náhlému skoku v cenách pohonných hmot, protože opatření v oblasti klimatu v dopravě a budovách v mnoha zemích, včetně Německa, výrazně zaostávají.

Německo v posledních letech nesplnilo své národní cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy a stavebnictví a do konce tohoto desetiletí má vypustit celkem o 200 milionů tun CO2 více, než se předpokládalo, a to především kvůli zaostávajícím úspěchům v těchto dvou odvětvích.

Země tak placení ve výši miliard eur, protože se chystá výrazně nesplnit své evropské klimatické cíle.

Nárůst 38 centů na litr benzínu a cca 3 centy na kilowatthodinu zemního plynu?

Ceny pohonných hmot a zemního plynu by podle několika nedávných zpráv mohly v roce 2027 vyskočit na více než 200 eur za tunu CO2 bez dalších opatření na ochranu klimatu, uvedl dále think-tank.

To by znamenalo zvýšení o 38 centů na litr benzínu a přibližně 3 centy na kilowatthodinu zemního plynu na začátku roku 2027 ve srovnání s rokem 2026.

Think-tank Agora Energiewende proto navrhuje nejprve posílit národní systém prostřednictvím vyšší fixní ceny v příštím roce (60 eur), doprovázené zavedením sociálního kompenzačního mechanismu, jako je klimatický bonus (Klimageld), aby se zajistilo, že domácnosti s nízkými příjmy nebudou nadměrně zatěžovány.

Takzvaný Klimageld, vládou navržená platba na hlavu, v jejímž rámci se velká část příjmů z obchodování s emisemi vrací občanům, se zpozdila a vládní plány ukazují, že příjmy jsou v současné době vyčleněny na pokrytí jiných projektů v oblasti klimatu. Agora Energiewende argumentuje tím, že její návrhy uvolní více finančních prostředků na kompenzace v příštím roce kvůli vyšší ceně CO2.

Evropská unie se rozhodla zavést druhý systém obchodování s emisemi pro odvětví dopravy a stavebnictví vedle svého úspěšného systému pro energetiku a průmysl a Německo bude muset sladit svůj vnitrostátní systém cen CO2, který je v současné době zaveden.

Zavedení ETS II má větší potenciál vyvolat nespokojenost veřejnosti než zákon o vytápění – MP
Agora Energiewende také navrhuje německou minimální cenu CO2, jakmile systém EU začne fungovat, aby se zabránilo tomu, že cena klesne pod úroveň, která je do té doby již stanovena v národním systému. Odborníci tvrdí, že vysoké ceny jsou pravděpodobné, ale ne zaručené, protože politici by mohli uzákonit regulaci, aby se jim vyhnuli.

Německý systém je podle serveru Clean Energy Wire nastaven tak, aby přešel ze současného systému pevných cen na systém obchodování, který zastropuje emise do roku 2026, ale Agora to chce posunout do roku 2025 se stanoveným cenovým koridorem.

Generální tajemnice Mercatorova výzkumného institutu pro globální veřejné statky a změnu klimatu Brigitte Knopfová řekla na akci v Berlíně, že jakmile ETS II začne platit, „bude to neprobádané území“. „Opravdu nevíme, kde skončíme s cenami,“ upozornila.

Konzervativní poslanec Jens Spahn (CDU) zdůraznil, že je naléhavě nutné správně regulovat a informovat o zavedení systému EU pro obchodování s emisemi jako o záležitosti řízení rizik. Pokud by to vlády neudělaly, existovala by podle něj velká šance, že by občané protestovali.

Členka skupiny Zelených v Evropském parlamentu Jutta Paulusová, uvedla, že si myslí, že země EU takovému tlaku ustoupí.

„Při náladě, která v tuto chvíli panuje, nevidím, že by členské státy dovolily, aby se ceny příliš zvýšily,“ řekla. Pokud by cena prudce vzrostla, EU by podle ní pravděpodobně zavedla nějakou mimořádnou regulaci, aby ceny snížila.

(nik)