Německé zásobníky zemního plynu jsou již z 95 procent naplněny, a to především díky dovozu z prostředků spolkového rozpočtu. Ani plné zásobníky však našim západním sousedům nezaručí energetickou bezpečnost na celou zimu. Německo se připravuje na úspory. Vyplývá to z údajů evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury – GIE.
Přestože Rusko zavřelo kohoutky s plynem, německé zásobníky plynu jsou naplněny z více než 95 procent. Podle internetových stránek evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury (GIE) se úroveň naplnění nedávno zvýšila o 0,17 bodu na 95,14 procent.
Podle vyhlášky spolkového ministerstva hospodářství musí být zásobníky naplněny z 95 procent nejpozději do 1. listopadu. Tohoto cíle již bylo dosaženo – jak bylo spočteno v průměru za celé Německo.
Nařízení stanoví, že tento požadavek musí splňovat každý sklad. Zatím tomu tak není – některé jsou naplněny téměř na 100 procent a jiné hluboko pod touto hranicí.
Plné zásobníky plynu jsou důležité, aby německé hospodářství, úřady a domácnosti měly během topné sezóny dostatek energie. „Dobře naplněný sklad nám pomůže v zimě,“ řekl prezident Spolkové agentury pro sítě Klaus Müller.
Plné nádrže zemního plynu vystačí přibližně na dva chladné zimní měsíce. Z toho vyplývá, že spotřeba plynu musí klesnout nejméně o 20 procent, domnívá se Müller. Údaje o spotřebě plynu v domácnostech ale jasně ukázaly, že Němci si se šetřením hlavu příliš nedělají.
Sebastian Bleschke ze sdružení pro skladování plynu Ines je přesto opatrně optimistický. „Navzdory dobře zásobeným zásobníkům plynu bude zima stále velkou výzvou,“ uvedl pro n-tv.de.
Velký význam má dovoz přes nové terminály na zkapalněný plyn na německém pobřeží, které mají být uvedeny do provozu na přelomu roku, a dovoz přes již existující terminály v jiných zemích Evropské unie. Zásobníky ale pouze vyrovnávají výkyvy ve spotřebě plynu a vytvářejí rezervu pro trh s plynem.
Na začátku topné sezóny jsou zásobníky obvykle naplněny ze 100 procent, na konci topné sezóny ze 40 procent.
V letošním roce probíhalo jejich plnění pomaleji, protože v měsících po vypuknutí války na Ukrajině Rusko postupně snižovalo dodávky do Německa. Němečtí politici ji dokonce nazvali „energetickou válkou“.
Spolková republika Německo v současné době odebírá plyn z Norska, Belgie, Nizozemska a v menší míře ze Švýcarska, která získává plyn z Itálie. Část plynu pochází z jiných oblastí světa a putuje do evropských terminálů LNG a z nich do Německa.
(nik)
