Berlín představil ambiciózní plán pro jadernou energetiku i další přelomové technologie. Německá vláda upřesnila, jak hodlá postavit první jaderný fúzní reaktor na světě. V takzvané High-Tech Agendě stanovuje i další cíle v oblastech, které považuje za klíčové pro energetickou transformaci – například baterie, syntetická paliva či zachycování uhlíku.
„Technologie a inovace ‘Made in Germany’ by se měly opět stát německou obchodní značkou a magnetem pro talenty, investory a firmy,“ uvedla vláda po schválení strategie.
Fúze jako národní priorita
V rámci High-Tech Agendy Berlín oznámil, že letos předloží dlouhodobý „Akční plán pro fúzi“, který určí cestu k první fúzní elektrárně v Německu. Navazující „Plán výzkumu a inovací v oblasti energie z jaderné syntézy (FIRE)“, který má vzniknout do konce roku 2026, má určit technologické priority.
„Máme v úmyslu zřídit centrum pro networkingové aktivity v oblasti magnetické a laserové fúze,“ uvádí se v materiálu. Cílem je rozšíření výzkumných infrastruktur a technologických demonstrátorů pro budoucí elektrárny. Už letos mají začít koncepční fáze a nové financování.
Vládní koalice konzervativců kancléře Friedricha Merze a sociálních demokratů se zavázala postavit „první fúzní reaktor na světě“.
Mohlo by vás zajímat
Laserová versus magnetická fúze
Obě metody usilují o tentýž výsledek: spojování lehkých atomových jader za účelem uvolnění obrovského množství energie – tedy stejný proces, jaký probíhá ve Slunci. Fúze je navíc mnohem bezpečnější a ekologičtější než současné štěpné reaktory, které pracují na principu štěpení těžkých jader.
Fúzní technologie je však stále v experimentální fázi. I její zastánci připouštějí, že komerční nasazení je vzdálené nejméně několik desetiletí, takže Německo ani EU se na ni nemohou spoléhat v rámci klimatických cílů pro roky 2045 a 2050.
Miliardy do vývoje. Připojují se startupy i velmoci
Vědecká komunita i průmysl věří, že fúze jednou poskytne téměř neomezený, bezpečný a bezuhlíkový zdroj energie. Právě proto investují miliardy do vývoje Německo, USA, Čína, Japonsko, Velká Británie i EU. Přidávají se i desítky startupů s privátním kapitálem – přinášejí dynamiku i výzkumné průlomy.
Evropská komise navíc připravuje strategii EU pro jadernou syntézu, která má být zveřejněna ve 4. čtvrtletí tohoto roku. Cílem je vytvořit podmínky pro vznik fúzních elektráren napojených na síť.
High-tech motor ekonomiky
Německá vláda doufá, že výzkum fúze bude mít pozitivní dopad i na širší ekonomiku. „Fúze se může stát high-tech hnacím motorem naší ekonomiky“, stojí v dokumentu. Vedlejší efekty mají zahrnovat např. pokročilé magnety či nové optické technologie.
Kabinet rovněž slibuje, že výzkumná zařízení pro fúzi nebudou podléhat přísným pravidlům jaderného zákona, což je pro obor klíčové – jinak by vývoj zbrzdila byrokracie a předpisy.
Pět dalších technologických pilířů
Agenda mimo fúzi zdůrazňuje dalších pět klíčových oblastí:
- Umělá inteligence (AI)
- Kvantové technologie
- Mikroelektronika
- Biotechnologie
- Klimaticky neutrální mobilita
Do konce roku chce vláda propojit všechny klíčové oblasti do technologicky neutrálního energetického výzkumného programu.
Geotermální energie, vodík a syntetická paliva
V roce 2026 má být spuštěna nová výzkumná iniciativa hlubinné geotermální energie a výzkumný hub Hydrogen4Future zaměřený na nové generace technologií ve vodíkovém řetězci.
Pro dekarbonizaci dopravy plánuje Berlín také rozvoj syntetických paliv.
Zachycování uhlíku a metanol jako energetický nosič
V oblasti průmyslové dekarbonizace chce vláda pokročit v technologiích zachycování a využívání uhlíku (CCU). Do roku 2029 má vzniknout systém výroby metanolu z nevyhnutelných emisí a atmosférického CO₂, který se dá využít buď přímo, nebo jako prekurzor pro e-paliva.
Cíl: konkurenceschopné baterie do roku 2035
Ambiciózní plán počítá také s vytvořením konkurenceschopných továren na výrobu a recyklaci baterií, které budou součástí evropského výrobního ekosystému. Německo i EU zatím v této oblasti zaostávají za čínskou dominancí.
