Německo v neděli čekají předčasné parlamentní volby. Podle průzkumů je vyhraje opoziční konzervativní unie CDU/CSU, kterou vede jako kandidát na kancléře Friedrich Merz. Současný kancléř Olaf Scholz tak zřejmě po volbách skončí v čele vlády, jeho sociální demokraté by se ale mohli stát součástí příští koalice. Výrazně zřejmě uspěje Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, která by mohla získat až pětinu hlasů. Předvolební kampaň, v níž se strany původně soustředily na ekonomiku, změnilo několik útoků spáchaných cizinci, po nichž se hlavním tématem stala migrace a bezpečnostní situace v zemi.
Konzervativní unie CDU/CSU má vítězství prakticky jisté, průzkumy jí dlouhodobě připisují kolem 30 procent hlasů. Právník a manažer Merz, který se zřejmě stane příštím německým kancléřem, Křesťanskodemokratickou unii (CDU) po éře Angely Merkelové vrátil ke konzervativním kořenům. Původně chtěl v předvolební kampani vsadit na hospodářství a hlasy voličů získat slibem nastartování růstu. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, loni druhý rok v řadě klesla. Pro letošek vláda počítá s růstem jen o 0,3 procenta.
Zlom v kampani přinesl lednový útok v Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu napadl skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Nejednalo se přitom o první podobný útok z poslední doby. Loni v květnu v Mannheimu pobodal Afghánec pět lidí a zabil zasahujícího policistu. V srpnu pak ubodal neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie tři lidi na městských slavnostech v Solingenu. Těsně před Vánoci najel do návštěvníků vánočních trhů v Magdeburku lékař ze Saúdské Arábie. Zabil šest lidí a stovky dalších zranil. Naposledy pak minulý týden v Mnichově najel odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu vozem do průvodu odborářů, zranil téměř 40 lidí. Sedmatřicetiletá žena a její dvouletá dcera zraněním podlehly.
Především v reakci na útok v Aschaffenburgu předložil Merz Spolkovému sněmu nezávaznou rezoluci vyzývající ke zpřísnění migračních a azylových pravidel. Podařilo se ji ovšem schválit jen za pomoci hlasů AfD. CDU/CSU si za to vysloužila ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky Merkelové. Do ulic na protest proti prolomení tabu vyšly desítky tisíc lidí po celém Německu.
Mohlo by vás zajímat
Hlasování prohloubilo rovněž příkop mezi CDU/CSU a stranami současné menšinové vlády: sociálními demokraty (SPD) a zelenými. Obě strany byly od prosince 2021 až do loňského listopadu spolu se svobodnými demokraty (FDP) součástí vlády takzvané semaforové koalice. V Německu se tradičně vládním koalicím přiřazují názvy podle barev, kterými se prezentují jednotliví členové, v tomto případě to byly červená, žlutá a zelená. Trojkoalice se rozpadla kvůli hlubokým neshodám ohledně hospodářské a finanční politiky, které plynuly mimo jiné z ideologické rozdílnosti koaličních stran.
Ta zřejmě nebude malá ani u příští vládní koalice. Podle posledních průzkumů totiž není vyloučené, že bude Merz muset ke svým konzervativcům do vlády přizvat jak sociální demokraty, tak zelené, aby získal ve Spolkovém sněmu většinu. V takzvané keňské koalici by se tak musely vyvažovat zájmy hned čtyř stran. CDU a CSU jsou z historických důvodů dvě samostatné strany, které mají i rozdílné programy. Zatímco CDU kandiduje v 15 ze 16 spolkových zemí, její sestra CSU kandiduje jen v Bavorsku. Spolupráci s AfD Merz kvůli jejím extremistickým postojům před volbami kategoricky vyloučil.
Na příští německou vládu přitom čeká řada velkých výzev. Ekonomové upozorňují, že je třeba nastartovat hospodářský růst, odborníci na migraci vyzývají k zavedení pravidel k jejímu lepšímu řízení a zlepšení integrace. Obě skupiny varují, že nezvládnutí těchto problémů by mohlo dál posílit krajní pravici a pomoci ji k vítězství ve volbách v roce 2029. Nový kancléř se k moci dostane navíc v době, kdy se rozhoduje o dalším osudu Ukrajiny, která se už tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, a Spojené státy se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odvrací od Evropy. Merz chce v zahraniční a evropské politice výrazně posílit roli Německa.
Kromě CDU/CSU, AfD, SPD a zelených se do parlamentu mohou dostat ještě dvě strany z levého okraje politického spektra: Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Levice má kořeny v komunistické Sjednocené dělnické straně (SED), jež vládla jako státostrana v Německé demokratické republice (NDR). BSW se od ní předloni odštěpila, v programu žádá omezení migrace a větší vstřícnost k Rusku. Ještě před půl rokem to vypadalo, že rozštěpením Levice oslabila natolik, že z parlamentu po volbách vypadne. V posledních týdnech se ale trend obrátil a kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení se naopak pohybuje BSW. Levice měla v posledních průzkumech sedm procent hlasů. Pod pěti procenty se dlouhodobě drží donedávna vládní FDP, která se tak zřejmě do sněmu neprobojuje.
Německo má 83,3 milionu obyvatel. Nových 630 poslanců bude vybírat 59,2 milionu oprávněných voličů. Volby se konají neobvykle v zimě, v řádném termínu se měly konat až na konci září. Naposledy se parlamentní volby v Německu v zimě konaly v roce 1987, tehdy připadly na 25. ledna. Řada míst Německa byla tehdy ve volební den zasypaná sněhem. Podle aktuální předpovědi počasí by nadcházející neděli mohly po předchozích mrazivých dnech teploty vyšplhat až k 16 stupňům Celsia, což by mohlo mít dopad i na volební účast.
