Německé ministerstvo financí hodlá zavést třicetitříprocentní daň pro ropné a plynárenské společnosti, které měly neočekávané zisky, uvedl v německý deník Die Welt.

S odvoláním na návrh dokumentu Die Welt uvedl, že společnosti v odvětví ropy, plynu, uhlí a rafinérského průmyslu, jejichž zisky za letošní a příští rok budou o více než 20 procent vyšší než průměrné zisky v letech 2018 až 2021, budou muset zaplatit dodatečnou daň.

Plány jsou realizací dohody celé Evropské unie o energetických společnostech v reakci na vysoké ceny energií v důsledku propadu dodávek z Ruska po invazi Moskvy na Ukrajinu.

Vláda hodlá výnosy a stržení nadměrných zisků v odvětví elektřiny použít na pokrytí financování brzdy cen elektřiny, uvedl list.

Ministerstvo odhaduje dodatečné příjmy ve výši zhruba tří miliard eur, uvedl list. Nikdo z ministerstva financí se l návrhu nevyjádřil.

Mohlo by vás zajímat

K mimořádnému zdanění sáhla i Česká republika. Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, která na výrobce elektřiny uvaluje povinnost odvádět do státní kasy 90 procent z nadměrných příjmů, v polovině listopadu. 

Rozhodnutí zkritizoval v komentáři pro Ekonomický deník předseda dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. a předseda dozorčí rady skupiny SUAS GROUP a.s. Pavel Tomek.

Daň dopadne na přesně definovaný, velmi úzký a selektivně volený okruh energetických firem a bank včetně společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.

Vláda navíc souběžně řešila zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektřiny podle dohody EU, které ostatně byly v rámci změny energetického zákona rovněž sněmovnou schváleny.

„Většina z těch, kteří o těchto opatřeních rozhodují, je nepovažují směrem k energetickým firmám za likvidační. My určitě chceme vyjít vstříc lidem a podnikům v době energetické krize. Nicméně cena, kterou za to zaplatíme, je skutečně vysoká a hlavně nedává smysl, zejména tehdy, má-li být podporován odklon od využívání uhlí pro energetické využití a budování nových technologií, jež mají toto využití v dohledném období nahrazovat a vytvářet nové pracovní příležitosti pro přechod z odvětví uhelné energetiky,“ napsal Pavel Tomek.

Problém je podle Tomka v první řadě ve zvoleném období pro srovnání aktuálních mimořádných zisků. Jde o dobu mezi lety 2018 – 2021, kdy na tom uhelná energetika byla velmi špatně, dostala se pod extrémní tlak narůstání ceny emisních povolenek, potýkala se s nízkou prodejní tržní cenou elektřiny a s vysokými náklady na těžbu. Sokolovská uhelná ukončovala pracovní poměry se stovkami zaměstnanců, neboť došlo ke zrušení provozu tlakové plynárny, snižoval se počet zaměstnanců v těžebním úseku, vyplácelo se odstupné v řádu 1 miliardy korun. Prováděly se odpisy řady zařízení opět v řádech stovek milionů korun. Tato období tedy rozhodně nemohou být považována za standardní a běžná, proti kterým by se měl z pohledu neočekávaných zisků poměřovat rok 2022 nebo rok 2023.

„Od prosince 2022 rovněž bude platit zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektrické energie. Návrh energetického zákona se sektorově dotkne všech výrobců elektřiny. Windfall tax ovšem jen vybraných subjektů. Tento atypický úkaz v právním řádu znamená předvýběr konkrétních poplatníků ke zdanění. Ti jsou definováni vyjmenováním rozhodných činností, což by mohlo naznačit odvětvové zařazení, ale na druhou stranu jsou tito poplatníci selektivně určeni podle tržeb roku 2021. Limity těchto tržeb jsou nastaveny tak vysoko, že je opravdu splňuje jen malá hrstka konkrétních subjektů. S klidným svědomím tak můžeme tuto daň označit jako jednoznačně personalizovanou,“ pokračuje Tomek.

Pro dokreslení nekoncepčního řešení je dle Tomka třeba připomenout, že windfall tax vztažená k období let 2023 až 2025 v našem případě cílí na zdanění neočekávaných zisků z výroby elektřiny. Zavedením stropů tržních příjmů z výroby elektřiny týkajících se období prosince 2022 a celého roku 2023 ale neočekávané, tedy mimořádné zisky zmizí. Namísto nich budou velmi omezenému okruhu subjektů odňaty výnosy z jiných než pro windfall tax rozhodných činností.

„V případě Sokolovské uhelné a její sesterské společností SUAS GROUP budeme čelit nejen dopadům do příjmů z výroby a prodeje elektřiny, půjde také o dopady do příjmů z těžby hnědého uhlí, která není rozhodnou činností. Dále se jedná o úrokové výnosy z finančních prostředků, kterými společnost disponuje, a to jen díky vstřícné politice akcionářů, kteří si nechtěli vybrat v rámci dividendové politiky své finanční prostředky z majetku společnosti a zachovávali tyto finance ve společnosti hlavně za účelem naplnění plánovaných transformačních cílů, pro rozvojové projekty,“ varuje šéf dozorčí rady těžařské společnosti.

„Připravili jsme plán využití brownfieldů, kde v současné době rozbíháme řadu projektů výstavby fotovoltaických elektráren. Očekávali jsme, že naše společnost bude mít výnosy z přenechání těchto pozemků pro výstavbu elektráren. Bohužel tyto výnosy, které zatím neměla a nemohou být zohledněny ve srovnávacích základech, musí nyní zahrnout do daně z neočekávaných zisků,“ pokračuje Tomek.

„Jsme jedním z nositelů transformace, přeměny Sokolovska a celého regionu. Chystáme postupný přesun aktiv ze struktury jmění Sokolovské uhelné do nové rozvojové skupiny SUAS GROUP. Rozvojové projekty nemůžeme financovat jen z vlastních zdrojů, protože investiční objem je velmi značný. Pro financování bychom měli používat úvěry, ale banky je pro hnědouhelné společnosti nebo energetiku založenou na tržbách z uhlí nejsou schopny financovat. Nepromyšlené a horkou jehlou ušité opatření, kterým windfall tax bezesporu je, nás ale nezastaví, i když významně komplikuje využití majetkového, technického a personální potenciálu stávající Sokolovské uhelné v nové skupině SUAS GROUP. A z financí, které byly spravedlivě očekávatelné (a nesouvisející s výrobou elektřiny) a určené na rozvojové projekty transformace, odvedeme 79 procent (!),“ vypočítává Tomek.

„Budeme hledat takové cesty, abychom dokázali udržet externí zdroje a mohli je použít k naplnění transformačních a rozvojových cílů, včetně vytváření vhodných pracovních příležitostí a projektů, které mohou přispět k oživení regionu. V tuto chvíli se rýsují další projekty výstavby fotovoltaiky, záměry pro lokalitu Vřesové, které souvisejí s energetikou a chemickým průmyslem. Máme co nabídnout našemu kraji, podnikatelským subjektům a lidem včetně nových pracovních míst,“ uzavřel předseda dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. a předseda dozorčí rady skupiny SUAS GROUP a.s. Pavel Tomek.

(nik)