Debaty o důsledcích razantního rozhodnutí německého Ústavního soudu z minulého týdne o pravidlech pro půjčky ze státního rozpočtu Německa jsou v plném proudu. Koaliční vláda „semaforů“ čelí obtížným rozhodnutím, jak zaplnit mezeru ve výši 60 miliard eur ve svém zvláštním fondu pro klima a transformaci. Rozhodnutí zvýšilo již tak vysoké napětí uvnitř trojkoalice ohledně toho, jak financovat přechod země na klimatickou neutralitu, přičemž někteří členové prosazují více dotací, zatímco jiní volají po přísnějších tržních nástrojích, jako je zpoplatnění emisí uhlíku. Na třaskavé téma se soustředil server Clean Energy Wire.
Kontroverzní nápady, jak zaplnit bezprostřední mezeru ve financování, zahrnují výdajové škrty, zvýšení daní nebo národní ceny CO2 a vyhlášení další mimořádné situace, která by vládě umožnila překročit ústavní strop státního dluhu.
Ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že rozhodnutí soudu tvrdě zasáhne německý průmysl, protože miliardy vyčleněné na dotace na pomoc firmám s dekarbonizací jsou nyní ohroženy.
Rozhodnutí ústavního soudu z 15. listopadu o zvláštním fondu Německa na klima a transformaci rozvířilo debatu o státním rozpočtu země a o tom, jak zaplnit mezeru ve výši 60 miliard eur.
Mohlo by vás zajímat
Členové koaliční vlády sociálních demokratů (SPD) kancléře Olafa Scholze, Strany zelených a Svobodné demokratické strany (FDP) předložili několik různých, někdy protichůdných návrhů, které ztíží hledání kompromisu.
Mezi diskutované možnosti patří výdajové škrty, zvýšení daní nebo národní ceny emisí CO2 a vyhlášení další mimořádné situace, která by vládě umožnila překročit ústavní strop státního dluhu. Všechny tyto možnosti však čelí kritice uvnitř vlády, která stále analyzuje úplné dopady rozhodnutí a oznámila svá první rozhodnutí v nadcházejících dnech.
Jako první krok několik médií informovalo, že ministerstvo financí oznámilo, že zmrazí téměř všechny budoucí výdajové přísliby, aby se vyhnulo počátečnímu zatížení v budoucích letech. To se týkalo všech spolkových ministerstev, ale ústavní orgány, jako je parlament nebo prezident, jsou vyňaty. Závazky již přijaté by nebyly dotčeny.
Rozhodnutí německého Ústavního soudu o vládním rozpočtovém plánování prohlásilo současný mechanismus financování 60 miliard eur na klimatickou politiku za protiústavní.
Soudci rozhodli, že koaliční vláda kancléře Olafa Scholze nemůže použít finanční prostředky původně určené na reakci na pandemii koronaviru k naplnění dlouhodobého německého Klimatického a transformačního fondu. Rozhodnutí by mohlo mít důsledky i pro další zvláštní státní fondy, například proto, že podle soudu nelze nouzové fondy zavedené jako výjimka z dluhové brzdy využívat po dobu několika let.
Koaliční spor o to, jak zaplnit mezeru ve výši 60 miliard eur
Zůstává nejasné, zda by některé klimatické programy čelily rozpočtovým škrtům, a pokud ano, jaké. Vláda by mohla provést podstatné změny v rozpočtu, aby přesunula některé programy z Klimatického a transformačního fondu. Prozatím však koalice stojí před obtížným úkolem zaplnit mezeru ve výši 60 miliard eur.
Klimatický a transformační fond, který byl zřízen v roce 2011 jako Energetický a klimatický fond, je pouze jedním z několika účelových fondů mimo řádný státní rozpočet, které existují i pro jiné oblasti, včetně výdajů na obranu.
Většina prostředků z fondu je v současné době využívána na modernizaci budov tak, aby byly energeticky účinnější, což spolu s podporou obnovitelných zdrojů energie zůstává podle vládních plánů největšími výdaji v letech do roku 2027. Kromě toho jsou miliardy z fondu vyčleněny na dekarbonizaci průmyslu, e-mobilitu, vodíkovou ekonomiku a financování polovodičů, jakož i na investice do německého železničního systému. Na roky 2024 až 2027 vláda naplánovala celkové výdaje z fondu ve výši 212 miliard eur. Bez 60 miliard eur v rámci povolení úvěrů se však fond již v roce 2024 potýká s mezerou ve výši téměř 20 miliard eur.
Koalice by podle Clean Energy Wire mohla usilovat o zvýšení státních příjmů, aby alespoň částečně zaplnila mezeru. Jednou z možností, jak se s tímto problémem vypořádat, by bylo zvýšení daní, jak navrhují klimatické a sociální nevládní organizace. FDP je však proti jakémukoliv zvyšování daní a koaliční smlouva je vyloučila.
„Samozřejmě vím, kterou koaliční smlouvou jsme vázáni, takže musíme dát dohromady nějaké peníze a přerozdělit je,“ řekl ministr hospodářství Robert Habeck v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi Deutschlandfunk. „Ale samozřejmě, že tyto peníze jsou vyčleněny na jiné věci, takže je tu prozatím mezera,“ podotkl.
Šéf poslaneckého klubu FDP Christian Dürr řekl, že Německo musí zvážit škrty v systému sociálního zabezpečení.
„Musíme také diskutovat o tom, kde může sociální stát přispět ke konsolidaci rozpočtu,“ řekl Dürr Funke Mediengruppe. To se ale nelíbí koaličním partnerům z SPD a Strany zelených, jak informoval Tagesschau.
Spolupředsedkyně Strany zelených Ricarda Langová navrhla snížit dotace na fosilní paliva, aby získala větší prostor pro financování opatření v oblasti klimatu. Spolková agentura pro životní prostředí (UBA) uvedla, že celková částka německých dotací, které poškozují klima a životní prostředí, přesahuje 65 miliard eur ročně. Některé z těchto dotací však zahrnují výhody pro podniky, proti jejichž zrušení se FDP postavila, jako jsou daňové úlevy na služební automobily.
Zvýšení národní ceny CO2 u pohonných hmot v dopravě a vytápění by mohlo být další možností, jak zvýšit státní příjmy. Ministr hospodářství Habeck však varoval, že zvýšení o tolik, aby zaplnilo mezeru ve výši 60 miliard eur, by bylo výrazným nárůstem, který by vedl ke ztrátě důvěry obyvatelstva ve vládu. Matthias Miersch, místopředseda parlamentní skupiny sociálních demokratů, dokonce varoval, že prudký nárůst by prospěl pouze krajně pravicové a populistické Alternativě pro Německo (AfD).
„Explodující cena CO2 je stimulačním programem pro AfD,“ řekl pro Süddeutsche Zeitung.
Sociální demokraté v minulosti často varovali před prudkým růstem cen emisních povolenek.
Další možností, která je na stole, je vyhlášení stavu nouze, aby si stát mohl půjčit více peněz, než dluhová brzda běžně umožňuje.
Ministr hospodářství Robert Habeck v rozhovoru pro Deutschlandfunk tuto možnost výslovně nevyloučil, ekonomové však před ní varovali.
„To by nebyla správná cesta,“ řekl prezident německého Institutu pro ekonomický výzkum (ifo) Clemens Fuest ve zprávě na síti X.
„Cenový šok energií skončil, trvale vysoké ceny energií a dekarbonizace jsou hlavními výzvami, nikoli však mimořádnou situací ve smyslu dluhové brzdy,“ varovala ekonomka Veronika Grimmová s tím, že tato „riskantní“ varianta by mohla u ústavního soudu opět selhat, a zdůraznila, že opatření v oblasti klimatu jsou dlouhodobým úkolem, takže Německo by muselo zcela přepracovat svou klimatickou politiku a způsob jejího financování.
Někteří politici a experti také volají po reformě dluhového pravidla. Monika Schnitzerová, předsedkyně Německé rady ekonomických expertů, navrhla změnit pravidlo v ústavě tak, aby umožňovalo větší zadlužení, aby stát mohl podporovat investice například v oblasti klimatu. K reformě dluhové brzdy by však byla nutná dvoutřetinová většina v parlamentu a není pravděpodobné, že by s tím souhlasili opoziční konzervativci.
Rozhodnutí soudu tvrdě zasáhne průmysl, ne tolik ochranu klimatu, tvrdí ministr hospodářství
Rozhodnutí německého Ústavního soudu zasáhne průmysl tvrději než problém kvůli ochraně klimatu, řekl dále Robert Habeck Deutschlandfunk.
„Rozhodnutí zpochybňuje podstatu německé ekonomiky. Soudní spor poškozuje ochranu klimatu méně než německou ekonomiku,“ prohlásil Habeck.
Kromě výdajů na programy renovace budov a podporu obnovitelných zdrojů energie vláda vyčlenila přibližně 4 miliardy eur na podporu dekarbonizace průmyslu a rozjezdu vodíkového hospodářství z Klimatického a transformačního fondu v roce 2024, připomíná Clean Energy Wire.
Habeck v rozhovoru dále argumentoval, že se zablokováním „sekery“ ve výši 60 miliard eur je nyní ohrožena modernizace průmyslu, pokud nebude možné poskytnout dotace.
„V Německu bychom měli méně emisí CO2 ne proto, že máme zelený průmysl, ale proto, že máme méně silný průmysl,“ řekl Habeck a dodal, že „polovina světa dotuje transformaci průmyslu, což ho činí extrémně konkurenceschopným“.
Ekonomický deník Handelsblatt uvedl, že zejména energeticky náročný průmysl se obává možného nedostatku podpory.
„Pokud jde o naše dekarbonizační projekty, jsme zklamáni a především znepokojeni,“ řekl listu Reiner Blaschek, německý šéf ocelářského výrobce ArcelorMittal. Řekl, že chybí „perspektiva pro průmyslovou výrobu v Německu v souladu s transformací“.
Ohrožen je zejména plánovaný dotační program Carbon Contracts for Difference (CCfDs), který má energeticky náročným společnostem kompenzovat dodatečné náklady na výrobu šetrnou ke klimatu, uvedl Handelsblatt.
Na obzoru se rýsuje další výzva
Rozhodnutí by mohlo mít závažné důsledky i pro další režimy financování energetiky a klimatu, které byly v posledních letech zřízeny. Soud uvedl, že nouzové financování bude muset být využito v roce krize – nebude rozloženo do několika let, jako tomu bylo v případě Klimatického a transformačního fondu. Rozhodnutí tak také zpochybňuje obranný štít ve výši 200 miliard eur, který vláda zavedla v loňském roce, aby ochránila občany a firmy před rostoucími cenami energií. Jako nástroj financování vláda využila Fond ekonomické stabilizace, který byl původně zřízen na podporu ekonomiky během pandemie.
„Rozhodnutí se týká i Fondu ekonomické stabilizace, kterým se budeme muset zabývat,“ řekl dále Habeck Deutschlandfunk.
Oněch 200 miliard eur bylo plánováno k využití například na financování dotací na zastropování cen plynu a elektřiny, což je průběžné opatření, které se koalice nedávno rozhodla prodloužit do roku 2024.
„Jednoduše řečeno to znamená, že občané možná budou muset v budoucnu platit vyšší ceny elektřiny a možná i vyšší ceny plynu,“ řekl podle ještě Clean Energy Wire Habeck.
Vláda se rozhodla v roce 2024 použít z fondu přibližně 5 miliard eur na úhradu rostoucích poplatků za rozvodnou síť, a udržet tak ceny elektřiny pod kontrolou. „To je nyní ohroženo. Můžete poděkovat (předsedovi opoziční CDU) Friedrichu Merzovi,“ prohlásil Habeck.
Zatímco novináři označili rozsudek za „usvědčující verdikt nad vládní finanční politikou“, ministr připisuje přinejmenším část viny za dopad rozhodnutí konzervativní alianci CDU/CSU bývalé kancléřky Angely Merkelové.
Konzervativní zákonodárci totiž, jak připomíná Clean Energy Wire, napadli přesměrování koronavirových fondů u Ústavního soudu, což vedlo k rozhodnutí.
„S dluhovou brzdou, tak jak je, jsme si dobrovolně svázali ruce za zády, a tak jdeme do boxerského zápasu,“ řekl Habeck na začátku sjezdu Strany zelených v Karlsruhe. „Ostatní mají kolem rukou omotané podkovy a my nemáme ani volné ruce,“ řekl Robert Habeck s odkazem na masivní investiční programy v USA a Číně. „Je jasné, jak to dopadne,“ uzavřel ministr hospodářství.
Německo kvůli rozpočtové krizi nakonec předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.
Šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz v parlamentu vládu kritizoval za to, že se do současné krize dostala vlastní vinou, protože se snažila obcházet rozpočtová pravidla. „Domeček z karet se zhroutil,“ řekl.
Dodal, že s obcházením pravidel začal Scholz ještě jako ministr financí ve vládě kancléřky Angely Merkelové (CDU).
(nik)
