Ministerská předsedkyně spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Manuela Schwesigová (SPD) bojuje o přežití v politice. Výzvy k jejímu odstoupení kvůli podpoře ruského plynárenského gigantu Gazprom jsou stále hlasitější a ozývají se až do Meklenburska-Předního Pomořanska. Vedení berlínské strany Zelených požaduje vysvětlení „katastrofálního propletence“ mezi zemskou vládou ve Schwerinu a ruskou státní energetickou společností Gazprom. Informuje o tom německý zpravodajský týdeník Focus.
V zemském sněmu ve Schwerinu vyvíjí opoziční aliance tlak na bývalou sociálnědemokratickou naději Manuelu Schwesigovou. Šéfka vlády však navzdory vytrvalým dotazům svých politických oponentů v otázce své role v propojení SPD a Ruska mlčí.
Poslanec strany Zelených Hannes Damm obviňuje Schwesigovou z „chování, které ohrožuje demokracii“.
„Premiérka se svou neustálou netransparentností vůči parlamentu snaží chránit sama sebe,“ tvrdí.
Schwerin-Moskva: aktivní síť
Schwerin-Moskva je přitom osvědčená spojnice, kterou pěstoval Schwesigové předchůdce v úřadu Erwin Sellering (SPD) v závěsu za bývalým kancléřem Gerhardem Schröderem.
Podle Focus Online existují důkazy o několika schůzkách s lobbisty ohledně výstavby kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 v době Selleringovy éry.
Mezi Schwerinem a Moskv kvůli plynovodu vznikla aktivní síť kontaktů. V jejím středu stojí Gerhard Schröder jako přítel ruského autokrata Vladimira Putina.
Kromě toho, že je Schröder členem dozorčí rady ruského státního energetického gigantu Rosněfť, je politický doyen SPD také členem představenstva společnosti Nord Stream 2 AG.
Akciová společnost, která vybudovala stejnojmenný plynovod z Petrohradu pod Baltským mořem do Lubminu u Greifswaldu. Jde o projekt, který hrozil tím, že Německo bude téměř zcela závislé na dodávkách plynu ruské státní společnosti Gazprom, a tím i na Kremlu. Projekt zastavilo až vypuknutí války na Ukrajině krátce před jeho uvedením do provozu.
Od té doby neuplyne téměř ani jeden den, aby se neobjevily zprávy o údajných stycích aktivních a bývalých prominentů SPD s Ruskem.
Především Manuela Schwesigová. „Loutka Moskvy“, „Putinův poskok“ – negativní titulky v německých médiích neberou konce. Schwesigová taková obvinění vždy odmítala.
„Zemskou parlamentní opozici Zelených, FDP a CDU nepřesvědčil ani zničující Schwerinové obrat o 180 stupňů po ruské invazi na Ukrajinu. Opozice požádala o zřízení vyšetřovacího výboru. Jde o roli státní správy při zřízení Nadace pro klima a životní prostředí,“ napsal Focus Online.
Podle ekologických organizací se jedná o „podvrh“.
Nadace se oficiálně věnovala projektům na ochranu přírody, ale ve skutečnosti sloužila k obcházení vyhlášených amerických sankcí proti kontroverznímu rusko-německému plynovodu.
Když hrozilo, že washingtonské sankce dopadnou na projekt Nord Stream, zemská vláda Schwerinu v březnu 2021 rychle založila zmiňovanou nadaci. S pomocí provozovatele plynovodu Nord Stream 2, za kterým stojí společnost Gazprom.
Tvrdá kritika nadace
Profesor Martin Schulte z Technické univerzity v Drážďanech se ve svém článku kriticky zabýval právně výbušným tématem klimatického fondu.
Neziskový subjekt sloužil jako prostředník pro dodavatele Nord Streamu, aby se nedostal na černou listinu USA.
Právní expert považuje tuto konstrukci za spornou.
Před rokem přispěl Gazprom na počáteční financování 20 miliony eur a později mělo přitéct dalších 40 milionů. Státní vláda přispěla částkou pouhých 200 000 eur.
Veřejnost se však zatím jen po částech dozvídá, co se vlastně v zákulisí nadace dělo. Opozice proto požaduje vysvětlení.
Franz-Robert Liskow, šéf poslanecké frakce CDU v zemském sněmu Schwerin podle týdeníku Focus prohlásil: „Netransparentnost je na denním pořádku, zejména pokud jde o zvláštní vztahy spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko s Ruskou federací.
Schwesigová kritiku odmítá
Deník Welt am Sonntag se musel soudit o dokumentaci, která umožňuje nahlédnutí do vnitřního fungování nadace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Dokumenty ukazují, jak úzce byli premiérka a její důvěrníci do projektu zapojeni. Dokumenty navíc vyvolávají dojem, že politické vedení Schwerinu bylo v té době tvůrcům Nord Streamu vydáno na milost a nemilost.
Toto obvinění Schwesigová odmítá jako „nepravdivé“.
Pochybnosti ale přetrvávají. Například kvůli osobě Matthiase Warniga. Bývalý agent Stasi a šéf dnes již insolventní společnosti Nord Stream 2 AG je považován za barvitou postavu spojení SPD a Moskvy.
Jako blízký Putinův přítel zasedá 66letý podnikatel v dozorčích radách ropné společnosti Rosněfť, provozovatele ropovodů Transněfť, ruské státní banky VTB a ovládá moskevskou hliníkárenskou společnost Rusal.
Po desetiletí působil Warnig jako spojka mezi vysokými představiteli SPD a ruskými vládci. To byl i případ Gerharda Schrödera.
Bývalý kancléř a šéf plynovodu se znají a mají úzké vztahy: na projektu Nord Stream pracovali společně již po Schröderově volební porážce v roce 2005. Warnig uspořádal v Petrohradě slavnostní večer k Schröderovým 70. narozeninám. Kremelský mocipán Putin u toho nesměl chybět.
Tato osa měla úzce spolupracovat s kancléřstvím ve Schwerinu na tématu Nord Stream 2 a s nadací.
Schwesigová se s Warnigem setkala v srpnu 2020. Setkání se zúčastnil také tehdejší vedoucí kancléřství Heiko Geue. Ten kdysi začínal jako autor projevů kancléře Schrödera.
Tématem rozhovoru byl stav plánování plynovodu Nord Stream 2, sankce USA a dopady na společnost Fährhafen Sassnitz GmbH.
„Zdá se, že toto setkání bylo pro nadaci startovním signálem,“ uvádí Focus.
Poté Schwesigová okamžitě podpořila německo-ruský plynovod. K výhradám východoevropských sousedů a USA byla hluchá.
Krátce po útoku jedem na ruského disidenta Alexeje Navalného v roce 2020 se politička SPD nadále kategoricky držela projektu.
„Považuji za nevhodné využívat otravu Navalného ke zpochybňování plynovodu nebo ke spekulacím o možnostech vlády,“ uvedla Schwesigová.
Tato prohlášení padla šest let poté, co Putinův režim anektoval Krym a bombardoval lidi ve prospěch syrského diktátora Bašára Asada.
Pohled na politický životopis Schwesigové ukazuje, z čeho může pramenit její blízkost k Rusku. Po určitou dobu byla tato vyškolená daňová úřednice považována za špičku mezi svými kolegy. Jedním z jejích mentorů byl Frank-Walter Steinmeier. Jako kandidát na kancléře ji přivedl v roce 2009 do svého kompetenčního týmu jako začínajícího politika.
Přestože volby prohráli, kariéře ani jednoho z nich to neuškodilo. Steinmeier prosazoval vstřícný kurz vůči Rusku již jako šéf kancléřství v Schröderově vládě a později jako ministr zahraničí ve velké koalici. A Schwesigová, nejprve spolková ministryně pro rodinu, poté kancléřka ve Schwerinu, pokračovala v úzkém spojení s Putinovým režimem.
Ze spisů kontroverzní klimatické nadace například vyplývá, že zemská vláda ve Schwerinu „jednala jako pobočka Nord Stream 2″.
Na žádost plynárenských manažerů byly například do stanov nadace vloženy změny. Když USA pohrozily sankcemi, mluvčí společnosti Nord Stream navrhl státnímu kancléřství, že by založení mělo být „chytrou odpovědí na tvrdé chování USA“.
Přesně stejný tón pak Schwesigová zvolila i na veřejnosti. Podle její dikce byl Washington na straně těch zlých, zatímco Moskva jako dodavatel plynu patřila k těm hodným a měla se tak přiblížit Evropě.
V době, kdy ruský prezident Vladimir Putin shromažďoval invazní vojska na ukrajinských hranicích, varovala Schwesigová v lednu 2022 před „směšováním výstavby plynovodu s otázkami zahraniční politiky“.
„Zemská vláda Meklenburska-Předního Pomořanska nadále stojí za plynovodem přes Baltské moře: Potřebujeme tento plynovod,“ znělo z kancléřství.
Taková prohlášení se společnosti Nord Stream 2 AG se sídlem ve švýcarském daňovém ráji Zug líbily. Kancléřství bylo v těchto otázkách velmi krotké.
Řešilo se mimo jiné sledování novinářů, kteří se projekt zajímali v rámci investigativního pátrání. FOCUS Online se telefonicky spojil s bývalým tiskovým mluvčím společnosti Nord Stream. Bývalý mluvčí Nord Streamu byl ovšem skoupý na slovo.
„Pro společnost už nepracuji,“ řekl. Ke svým bývalým klientům se nechtěl vyjadřovat.
Protagonisté aféry s nadací nyní mlčí a vyčkávají.
Například předchůdce Schwesigové Erwin Sellering. Vystudovaný právník a bývalý nositel ruského Řádu přátelství se stal šéfem nadace pro klima.
Dnes se staví proti jejímu rozpuštění, po kterém nyní volají mnozí němečtí političtí představitelé.
V dopise zemskému parlamentu Sellering ujistil, že od plynovodu Nord Stream 2 bude upuštěno, nikoli však od projektů na ochranu klimatu. Kromě toho nadace nemohla být z formálně právních důvodů zrušena.
„Dokonce i v dobách velkého odmítání všeho ruského veřejností,“ napsal Sellering, „musí státní parlament a vláda trvat na dodržování našeho právního systému, navzdory populistickým požadavkům. Rada bude samozřejmě pokračovat ve své práci.“
Není jasné, zda trvání na nadačním postu souvisí se Selleringovými finančními zájmy. Výše případných odměn pro tři členy správní rady zůstává zatím utajena.
Spojení Schwerin-Moskva fungovalo ale i na dalších místech. Od roku 2014 pořádá vláda státu takzvané „Dny Ruska“.
Mezi sponzory patřila společnost Nord Stream 2 AG a další subjekty, které na projektu plynovodu vydělávaly.
Kromě toho bývalý premiér Sellering na podzim 2018 založil německo-ruské sdružení pro partnerství. Mluvilo se o „mezinárodním porozumění a míru“.
Opozice naopak hovoří o „německo-ruském lobbistickém klubu“. V představenstvu zasedal i výše zmíněný mediální odborník na Nord Stream 2.
V dubnu 2019 schválil zemský sněm na popud SPD 600 000 eur jako počáteční financování spolku, který dočasně fungoval pod stejnou adresou jako pozdější Nadace pro klima.
Podle zemské vlády šel lví podíl z 250 000 eur, které byly dosud vyplaceny, na personál, kancelářské vybavení, daňové poradenství a pronájem místností.
Mezitím kancléřka Schwesigová požádala svého předchůdce Selleringa, aby činnost spolku pozastavil. Zbytek státních prostředků by ale sdružení mělo mít k dispozici opět v příštím rozpočtovém roce.
„Skutečnost, že v rozpočtu je stále ještě vyčleněno 350 000 eur pro Spolek přátelství s Ruskem Erwina Selleringa, vyvolává dojem, že SPD již plánuje na dobu po válce,“ nechal se slyšet mluvčí CDU pro finanční politiku Marc Reinhardt. Reinhardt se pokouší, aby sdružení už finanční podporu od státu nezískalo.
„Místo toho by se tyto peníze mohly použít na podporu humanitární pomoci Ukrajině,“ cituje týdeník Focus Marca Reinhardta.
Jan Hrbáček
