V Německu plánovaná daň z plynu, která má podpořit tamní dovozce plynu, kteří se potýkají s problémy, může být zrušena ještě předtím, než vstoupí v platnost. Napsal o tom zpravodaj o energetické politice Tagesspiegel Background. Ministr financí uvedl, že není jasné, zda by z poplatku mohl těžit nejvýznamnější německý dodavatel plynu, společnost Uniper, která je v procesu znárodňování.
Německo plánovalo od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta měla pomoci dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů.
O výši daně, která zdraží plyn domácnostem i průmyslovým podnikům, dosud nebylo rozhodnuto. Její výše měla být známa do konce srpna a platit do konce září 2024, jak dříve uvedly podle agentury DPA zdroje z ministerstva. Odvíjet se měla od toho, kolik si budou nárokovat dovozci plynu. Ti se do října budou muset se zvýšenými náklady potýkat sami.
Kancléř Olaf Scholz na sklonku července naznačil, že cena plynu za jednu kilowatthodinu stoupne o dva centy cca zhruba 50 haléřů). Uvedl také, že čtyřčlenná rodina by měla počítat s dodatečnými náklady 200 až 300 eur (cca 4916 až 7375 korun) ročně.
Poté, co ministr financí Christian Lindner ze Svobodných demokratů (FDP), kteří podporují podnikání, kritizoval kontroverzní daňovou politiku, kterou měli zákazníci začít naplňovat od příštího měsíce, koaliční partneři Strana zelených a sociální demokraté (SPD) signalizovali, že poplatek navržený ministrem hospodářství za Zelené Robertem Habeckem by mohl být zrušen.
Vyzvali proto ministra financí, aby navrhl alternativní řešení.
Christian Lindner kritizoval poplatek jako zátěž pro odběratele plynu, kteří se již nyní potýkají s vysokými účty za energie.
„Máme poplatek za plyn, který zvyšuje cenu. Potřebujeme však cenovou brzdu plynu, která ji sníží,“ prohlásil Lindner.
Spoluvedoucí Strany zelených Ricarda Langová uvedla, že alternativou by bylo pomoci dovozcům plynu státní podporou z rozpočtu, kterou může schválit pouze vrchní státní pokladník Lindner.
„Ministr financí musí něco dodat hned a poskytnout prostředky ke stabilizaci plynárenských společností a také ke snížení cen energií,“ argumentovala.
Spolustraník SPD Lars Klingbeil uvedl, že zrušení poplatku by bylo „správným signálem“ pro občany, a dodal, že ministr hospodářství Habeck by měl navrhnout jiné řešení.
Sám Habeck minulý týden uvedl, že není jasné, zda by z poplatku mohl těžit nejvýznamnější německý dodavatel plynu, společnost Uniper. Tato společnost je v procesu znárodňování, což znamená, že by poplatek mohl představovat nedovolenou státní podporu. Podle ministra bude třeba tuto možnou námitku v příštích týdnech posoudit z právního hlediska.
V samostatném tiskovém prohlášení Habeck uvedl, že „souhlasíme s tím, že podniky a občané potřebují úlevu od nákladů“, a dodal, že „ceny plynu musí jít dolů“.
Mezitím by externí komise, kterou vláda pověřila předložením řešení energetické krize, mohla navrhnout řešení, které by přidělovalo pevné množství plynu za omezené ceny a nechalo by převládnout vysoké tržní ceny za případnou další spotřebu plynu. Tento návrh podporují Zelení a SPD, píše Tagesspiegel Background.
Německá vláda odsouhlasila znárodnění největšího dovozce zemního plynu do střední Evropy, kterým je společnost Uniper, ve středu 21. září. Cílem je zajistit dostatek plynu v právě začínající topné sezoně. Finanční pomoc státem vlastněné společnosti bude jednodušší než v případě soukromého podniku.
Situace Uniperu se zhoršila poté, co Gazprom nejprve na jaře omezil a na konci srpna pak zcela zastavil export do Německa. Uniper musel začít shánět dražší plyn z LNG terminálů, zároveň se snažil dodržet smlouvy se zákazníky. Výsledkem je mohutná ztráta, která jen za první pololetí letošního roku dle oznámení Uniperu dosáhla 12,3 miliardy eur (cca 300 miliard korun).
Transakce je zajímavá i z českého pohledu. Uniper je totiž největším přímým dodavatelem zemního plynu do Česka. Různí pseudoodborníci (třeba bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý s výrokem „Čtyřikrát tolik my platíme do Německa než Němci platí do Ruska“) v minulých měsících tvrdili, že Němci na reexportu ruského plynu do České republiky nehorázně vydělávají. Jenže opak je pravdou: Uniper a další němečtí velkoobchodníci na nákupu a prodeji plynu prodělávají.
Znárodnění ze zoufalství
Německá vláda nejprve v červenci převzala v Uniperu 30procentní podíl, nyní kupuje dalších 56 procent akcií, které dosud vlastnil finský elektrárenský koncern Fortum. I když jej koupí za pouhých 500 milionů eur, akcionáři Fortumu přijali transakci s úlevou. Akcie Fortumu za posledních pět dní posílily o 41 procent.
Němci Fortumu uhradí také dříve poskytnutou půjčku Uniperu ve výši 4 miliard eur. Dalším krokem bude navýšení kapitálu Uniperu, čímž německá vláda svůj podíl navýší na 98,5 procenta. Akcie Uniperu dál padají, od začátku roku již ztratily 92 procent ze své hodnoty.
Jak se zdá, znárodňování energetických společností v Evropě se stává novým trendem. Jak Ekonomický deník uvedl v předminulém týdnu, německá spolková vláda přebírá kontrolu nad majetkem ruské společnosti Rosněfť včetně podílů ve třech důležitých rafineriích. Francouzská vláda v červenci oznámila záměr vykoupit zbývající akcie a získat tak v elektrárenském koncernu EDF stoprocentní podíl.
Kde se vzal Uniper
Společnost Uniper není v Česku příliš známá, tak si ji pojďme představit. Fakticky se jedná o fosilní část koncernu E.ON, která byla oddělena k 1. lednu 2016. E.ON v roce 2018 prodal svůj podíl finskému Fortumu, který zde následně držel 75 procent akcií. Se zbývajícími akciemi se obchodovalo na frankfurtské burze.
Uniper podniká ve 40 zemích světa, největší rozsah aktivit má vedle domácího německého trhu v Rusku (!), Švédsku a Velké Británii. Vlastní elektrárny o výkonu 33 tisíc megawattů. Jedná se hlavně o uhelné a plynové elektrárny, ve Švédsku vlastní také jaderné a vodní elektrárny. Uniper v minulých letech zobchodoval okolo 400 miliard kWh plynu ročně a vlastní podzemní zásobníky s kapacitou uložení 7,4 miliard m3 (80 miliard kWh) plynu.
V posledních letech se Uniper snažil setřást image „fosilní“ firmy. Začal masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie a měl za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035.
(hrb, dtr)
