Spolková republika Německo v tomto roce povolila vývoz zbraní za více než devět miliard eur — cca 225 miliard korun), což je nejvíce v dějinách spolkové republiky. Více než polovinu této částky, konkrétně vývozy za 4,9 miliard eur — cca 123 miliard korun, přitom kabinet dosluhující kancléřky Angely Merkelové schválil podle zpravodajské agentury DPA v posledních devíti dnech svého úřadování. Česká republika má zatím údaje jen za loňský rok, kdy se za hranice exportoval zbrojařský artikl za 16 994 milionů korun.
Obří peak exportu německých zbraní za éry dosluhujícího kabinetu Angely Merkelové je ovšem velmi kontroverzní, protože k němu vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) přistoupila v době, kdy už byla v demisi, a neměla tak podle zvyklostí činit žádná dalekosáhlá politická rozhodnutí.
„Strana Zelených, která je v nové koalici s SPD a svobodnými demokraty (FDP), to tvrdě kritizovala i z toho důvodu, že se velká část povolených exportů, celkem za 4,3 miliardy eur (cca 108 miliard korun), týkala Egypta, tedy autoritářské země, která je zapojená do konfliktů v Jemenu a Libyi,“ napsala ČTK.
Za Egyptem letos s velkým odstupem následovaly Spojené státy americké s povoleným exportem za 980 milionů eur, Nizozemsko za 818 milionů eur, Singapur za 630 milionů eur a Británie za 213 milionů eur.
Loni za celý rok německá vláda povolila vývoz zbraní v hodnotě 5,8 miliardy eur, v roce 2019, který byl dosud rekordní, za osm miliard eur.
Jiná liga, drobný nárůst
K vývozu vojenského materiálu do 106 zemí bylo v loňském roce v České republice uděleno 1 280 licencí s hodnotou 16 012,8 milionu korun. Využití vývozních licencí pak dosáhlo částky 16 993,7 milionu korun, což byl meziroční nárůst o 959,7 milionů oproti roku 2019.
K dovozu vojenského materiálu ze 41 zemí bylo uděleno 424 licencí s hodnotou zboží 9 832 miliony korun, využití dovozních licencí pak představovalo částku 2 696,1 milion korun.
K dovozu spojeného s následným vývozem (brokering) bylo uděleno celkem 47 licencí
v celkové hodnotě dovozu 2 274,2 miliony korun a následného vývozu v hodnotě 2 821,5 milionů korun, využití dovozních licencí představoval 513 milionů korun a následný vývoz pak 796 milionů.
K vývozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva do 72 zemí mimo Evropskou unii bylo uděleno 923 povolení s hodnotou 11 939,5 milionů korun, realizace na základě jejich využití činila 5 106,3 miliony s meziročním nárůstem 785,7 milionů oproti roku 2019.
K přepravě střelných zbraní, jejich hlavních částí a prachových výmetných náplní do
zemí EU bylo uděleno 340 povolení, realizace na základě jejich využití činila 552,7 milionů
(20,9 milionů eur). K dovozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva bylo vydáno 536 povolení, realizace činila 493,9 milionů korun (18,68 milionů eur).
Koncem roku 2020 bylo 301 právnických osob a sedm fyzických osob držiteli povolení k provádění
zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V roce 2020 byly přijaty žádosti 26 právnických a tří fyzických osob o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V rámci 26 vydaných povolení bylo zamítnuto teritorium:
Bělorusko (vývoz) 7x / 1x v rámci rozšíření celkem 8x
Antarktida 4x celkem 4x
Írán 4x/ 4x v rámci rozšíření celkem 8x
Jižní Súdán 5x celkem 5x
Súdán 5x/ 1x v rámci rozšíření celkem 6x
Sýrie 3x celkem 3x
KLDR 3x celkem 3x
Zimbabwe 5x celkem 5x
Západní Sahara 6x celkem 6x
Mezi země, které jsou ve vývozu zbraní embargovány patří také Čína. V roce 1989 v důsledku násilného potlačení demonstrace v Pekingu uvalila Evropská rada na Čínu kromě diplomatických a ekonomických sankcí také zbrojní embargo, které v nezměněné podobě platí dodnes.
„To je důvod, proč od roku 1994 nebyl uskutečněn s Čínou žádný obchod, a to vývoz ani dovoz, s významným vojenským materiálem,“ odvětil na dotaz Ekonomického deníku Jiří Caletka z tiskového odboru ministerstva obrany.
„Nelze mluvit o nějaké úpravě pro obchodování s Čínou. Obecně platí, že každá žádost o vývozní nebo dovozní licenci je posuzována individuálně, případ od případu. Ministerstvo obrany má k tomu nastaven vnitřní proces upravený interním dokumentem, konkrétně rozkazem ministra obrany č. 51/2015 Věstníku, Vydávání závazných stanovisek a souhlasů Ministerstva obrany ve věcech nakládání s vojenským materiálem,“ doplnil Caletka.
Tak tomu bylo podle Caletky i v případě jediného licenčního řízení v roce 2003, kdy česká obchodní společnost podala žádost o povolení vývozu šesti kompletů pasivního sledovacího systému VĚRA do Číny.
„Hlavním důvodem nesouhlasu ministerstva obrany s tímto obchodem bylo právě výše uvedené zbrojní embargo a k vývozu uvedeného systému nedošlo,“ dodal zástupce ministerstva obrany.
Více informací se lze dočíst ve Výroční zprávě o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2020.
Jan Hrbáček
