Německé spolkové země budou muset aktivně vyhledávat oblasti, které lze určit pro výstavbu větrných elektráren, aby splnily dlouhodobé vládní cíle. Pro větrné elektrárny na pevnině by do roku 2032 měla být určena přes dvě procenta německé půdy. Německá vláda proto schválila další várku zákonů o energetické transformaci, čeká se, jak dopadnou normy v parlamentu. Energetici už teď tvrdě kritizují s nimi spojené razantní změny zákona o ochraně přírody. Informoval o tom server Clean Energy Wire.
Ve snaze „výrazně urychlit“ rozšiřování obnovitelných zdrojů energie se německá vláda dohodla na dalším souboru změn zákonů o energetické transformaci, které otevírají cestu k využití dvou procent rozlohy země pro výrobu energie z větrných elektráren na pevnině a zkracují dobu plánovacího řízení větrných parků vytvořením nových, jednotných norem pro ochranu druhů.
Zákony by měly být parlamentem schváleny v červenci.
Poté, co se minulý týden objevily zprávy, že neshody mezi jednotlivými ministerstvy, zejména v otázce ochrany živočišných druhů, pravděpodobně zpozdí vládní plán dostat novou legislativu do parlamentu ještě před letními prázdninami, kabinet přesto prosadil oba návrhy, které by měli poslanci schválit již letos v létě.
Vláda plní svůj slib, že větrné energii na pevnině přidělí pevný podíl rozlohy země tím, že ji rozdělí mezi 16 spolkových zemí.
„Bereme v úvahu větrné podmínky, ochranu přírody a druhů a územní příkazy. Zůstává na rozhodnutí spolkových zemí, jakým způsobem naplní své cíle v oblasti využití půdy. Vylučujeme však jakékoli preventivní plánování,“ píše ministerstvo hospodářství a klimatu.
Cílem je do roku 2030 zhruba zdvojnásobit kapacitu větrné energie na pevnině v zemi na 115 gigawattů (GW), což znamená, že od roku 2025 bude muset roční přírůstek kapacity dosáhnout přibližně 10 GW. Po boomu rozšiřování větrné energetiky po roce 2013 se po roce 2017 přírůstky kapacity větrné energie na pevnině v Německu snížily a v roce 2020 se opět jen pomalu zvyšovaly. Do roku 2035 má veškerá elektřina vyrobená v Německu pocházet z obnovitelných zdrojů, především z větrné a fotovoltaické energie.
Díky „zákonu o větrné energii na pevnině“ musí 13 větších spolkových zemí Německa do roku 2026 vyčlenit 1,4 procenta své rozlohy pro větrnou energii na pevnině; do roku 2032 musí dosáhnout příslušného cíle 1,8-2,2 procenta.
Spolkové země musejí provádět vlastní plánování, řídit se přitom souborem jednotných pravidel a modelováním vydaným spolkovou vládou, ale mohou se držet individuálních distančních pravidel, pokud to nebude v rozporu s dosažením procentního cíle.
Pokud by se jim však nepodařilo přidělit větrným elektrárnám dostatečný prostor, investoři do větrných elektráren by automaticky dostali povolení stavět nové turbíny v oblastech, které byly dosud kvůli pravidlům vzdálenosti nedostupné.
Tři městské spolkové země, Berlín, Hamburk a Brémy, musí pro větrnou energii využít 0,5 procenta své rozlohy. Některé spolkové země budou muset v závislosti na svých větrných podmínkách a rozloze chráněných přírodních oblastí dosáhnout jen o něco menšího než dvouprocentního podílu, zatímco jiné musí dosáhnout o něco vyššího. Státy mohou mezi sebou uzavírat dohody o plnění svých závazků.
Energetika „ve správných kolejích“
Nová pravidla zajistí, že se rozšiřování větrné energetiky v zemi vrátí do správných kolejí, uvedl v Berlíně ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck.
„Nechci ale zastírat, že to bude pro lidi a státy znamenat určitou zátěž,“ uvedl a dodal, že je připraven na to, že bude mít na toto téma mnoho debat a konfliktů. Habeck sice bere obavy a strach z rozšiřování větrné energetiky vážně, ale ty podle něj nezpůsobí, že by vláda nebyla schopna jednat.
Energetický průmysl požaduje změny pravidel pro ochranu druhů
Aby rozsáhlá pravidla na ochranu živočišných druhů nezastavila nový rozvoj větrné energetiky, navrhuje vláda ochranné zóny pro ohrožené druhy a budou stanoveny jednotné federální standardy pro posuzování ochrany druhů. V novém spolkovém zákoně o ochraně přírody mohou být v budoucnu do vyhledávání větrných zařízení zahrnuty i chráněné krajinné oblasti…
Kerstin Andreaeová, předsedkyně sdružení energetického průmyslu BDEW, k tomu uvedla: „Abychom se ve střednědobém a dlouhodobém horizontu stali nezávislými na fosilních palivech a dosáhli klimatických cílů, potřebujeme obrovský rozvoj větrné energie na pevnině. Je dobře, že německá vláda chce konečně odstranit centrální překážky a nyní urychlit plánovací procesy.“
Důležitým krokem je podle ní zejména obecná klasifikace větrné energie jako „převažujícího veřejného zájmu“, který slouží „energetické bezpečnosti“, ve spolkovém zákoně o ochraně přírody.
Spor o ochranu živočichů
Ingbert Liebing, výkonný ředitel sdružení energetických společností VKU, uvedl, že vláda se s dvouprocentním přídělem půdy vydala správným směrem. Upozornil ale, že změny zákona o ochraně přírody „v žádném případě nepřispějí k urychlení rozvoje větrné energetiky“.
„Právní logika a metodika by se měla zaměřit na populaci a druhu, a ne na jednotlivé exempláře. To odpovídá i současným doporučením Evropské komise,“ uvedl.
Podobná kritika zazněla i ze strany sdružení pro větrnou energii BWE. Vládou předložený návrh musí být podle sdružení urychleně přepracován parlamentem, „jinak návrh znemožňuje dosažení cílů rozšíření a tím i cílů v oblasti klimatu“.
„Návrh zákona vytváří nové právní nejistoty a prodloužil by schvalovací procesy,“ uvedl prezident BWE Hermann Albers.
Organizace Greenpeace Německo se vyjádřila, že nová pravidla nevytvářejí silně chráněné oblasti, které jsou „zcela a ve velké míře vyloučeny z lidského využívání“, a vyzvala vládu, aby rozšíření obnovitelných zdrojů doprovodila tím, že 15 procent německých lesů, respektive mořských oblastí, naopak podrobí přísné ochraně.
Všechny změny do konce roku
Šestého července kabinet předloží další soubor pravidel, který se zaměří na další pravidla pro zrychlení plánování infrastruktury. Mezi ně patří odstranění duplicitních kontrol při přípravě plánů a užší provázání územního plánování a schvalovacích postupů s cílem zkrátit plánovací lhůty. Následovat bude snaha o digitalizaci v oblasti plánování a zapojení občanů, uvedlo ministerstvo.
„Představená legislativa bude nyní předána parlamentu, který pravděpodobně provede změny a kde bude možné ještě zohlednit připomínky zúčastněných stran. Pokud vše půjde hladce, parlament by mohl nové zákony schválit do čtyř týdnů před letními prázdninami,“ uvedl ministr Habeck.
Spolková koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a Svobodných demokratů (FDP) se při svém nástupu koncem roku 2021 zavázala urychlit růst obnovitelných zdrojů energie, náběh vodíkového hospodářství, dekarbonizaci vytápění a dopravy a také rozšíření energetické sítě.
„Do konce roku 2022 mají být uzákoněny všechny potřebné právní změny, které jsou součástí tohoto ´mimořádného klimatického programu´, aby se v následujících třech letech začalo ukazovat, jak tyto změny přinášejí ´fyzickou´ změnu, podle níž se vláda může měřit, uvedl ministr pro klima a hospodářství na začátku tohoto měsíce,“ dodává server Clean Energy Wire.
(hrb)
