Kolik dluhů ještě zvládneme? Rozpočet se schodkem 310 miliard korun otevřel spor o to, zda stát hospodaří odpovědně, nebo jen odkládá problémy na později. Zatímco ministryně financí Alena Schillerová mluví o nutném maximu, ekonomové i opozice varují před porušením zákona a dalším zadlužováním. Dnes rozpočet projednají poslanci.
Alena Schillerová nese do Poslanecké sněmovny rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Příjmy se podle návrhu meziročně zvyšují o 31,7 miliardy na téměř 2 118 miliard korun. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2 428 miliard korun.
„Ten schodek a navržený státní rozpočet je maximum možného, co jsme mohli udělat s rozpočtem, který připravila minulá vláda,“ řekla v úterý po jednání rozpočtového výboru Ekonomickému deníku Schillerová. „Ano, chtěla jsem být pod 300 miliardami. Ale musela bych jít na dřeň a na podzim dělat to, co dělala vláda Petra Fialy – lhát,“ pokračovala.
Občanům ministryně slibuje více peněz na investice a dopravní stavby. „Přidáváme například do rozpočtu fondu dopravní infrastruktury 26 miliard korun navíc. To jsou věci, které ovlivní hospodářský růst a ekonomiku,“ míní Schillerová.
Mohlo by vás zajímat
Odpovědná, nebo neodpovědná politika?
Nejostřejší kritika míří na dodržení zákonných výdajových rámců. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla návrh rozpočtu překračuje závazné limity zákona o rozpočtové odpovědnosti zhruba o 64 miliard korun. Ačkoliv Hampl dal ministryni za pravdu v tom, že nedochází k umělému navyšování příjmů, dal jí zároveň jasně najevo, že musí šetřit. Aby návrh vyhověl pravidlům rozpočtové odpovědnosti, neměl by schodek přesáhnout 237 miliard korun.
„Politická elita napříč spektrem nechce řešit, že rostou výdaje a objevují se nové priority, aniž by tomu odpovídalo tempo růstu příjmů,“ upozornil Hampl. „Připodobnil bych to k tomu, že vůz neustále zrychluje, ale silnice před ním je čím dál klikatější. To je problém veřejných financí posledních let a je potřeba ho řešit.“
Vláda předkládá nelegální rozpočet, tvrdí opozice
Hamplova slova rezonují i mezi opozičními poslanci. Vládě vytýkají, že porušuje platné zákony.
„Vláda nám předkládá nelegální rozpočet. Jinak to neumím nazvat,“ uvedl poslanec a člen rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS).
Jeho kolega Jan Jakob (TOP 09) otevřeně vyzval poslance, aby pro navržený rozpočet nehlasovali. „Není to banalita. Poslanci slíbili zachovávat Ústavu a zákony České republiky,“ prohlásil.
Poslanci rozpočtového výboru nešetřili kritikou: rozpočet je podle nich nelegální a příliš rozhazovačný. Ministryně financí Alena Schillerová ale ostrou debatu ustála.
Spor se vede také o to, zda může jeden zákon „přebít“ druhý. Zákon o rozpočtové odpovědnosti sice stanoví striktní pravidla, Schillerová je ale přesvědčena, že zákon o státním rozpočtu jako speciální norma je může překonat. Odkazuje přitom i na judikaturu Ústavního soudu.
„Například obecná úprava stanoví jednotná data účinnosti zákonů, přesto Ústavní soud potvrdil, že konkrétní zákon může mít speciální datum účinnosti,“ uvedla ministryně.
Nechat si svůj postup prověřit Ústavním soudem ale neplánuje. Opozice reaguje návrhem, aby pravidla rozpočtové odpovědnosti byla zakotvena přímo v Ústavě, což by politikům ztížilo jejich obcházení.
Utrácíme nad poměry
Kritika se netýká jen pravidel, ale i samotné konstrukce rozpočtu. Opozice ho považuje za zbytečně rozhazovačný. „V době, kdy tu není žádná krize, je takový deficit navíc ještě v rozporu se zákonem naprosto neakceptovatelný,“ řekl Ekonomickému deníku Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle něj vláda posílá účet budoucím generacím ve chvíli, kdy si stát půjčuje za jedny z nejvyšších úroků za posledních patnáct let – kolem 4,3 %. „To dál roztáčí náklady na obsluhu státního dluhu,“ dodal.
Jurečka navíc zpochybnil vládní sliby, že se v dalších letech podaří deficity snižovat. „Nevidím žádné zásadní reformy ani kroky ke snižování mandatorních výdajů. Tento rozpočet je začátkem velkého mejdanu na dluh minimálně na čtyři roky,“ řekl.
Kdo tu lže? Schillerová hájí rozpočet
Podobně mluví i další opoziční poslanci. Podle Pirátů je schodek přesahující 300 miliard korun v době růstu ekonomiky a nízké nezaměstnanosti nezodpovědný, zástupci TOP 09 a STAN varují před rozbitím fiskálních pravidel.
Ministryně financí kritiku odmítá. Tvrdí, že opozice i rozpočtová rada přehlížejí skutečnost, že vláda musela do návrhu zapracovat reálné výdaje, které dříve zůstávaly „pod čarou“ a doplňovaly se až na konci roku.
„Podívejte se na konec roku 2025, kdy dosluhovala vaše vláda. Chybělo tam 25 miliard na nemocenské výdaje. My nebudeme takto lhát,“ řekla Schillerová před poslanci rozpočtového výboru.
Hampl varuje: Pravidlům neutečete
Spor se vede také o započítání některých výdajů jako obranných, přestože mají jít z rozpočtu ministerstva dopravy. Podle Národní rozpočtové rady hrozí, že výdaje ve výši 19,6 miliardy korun NATO jako obranné neuzná. Česko by pak nesplnilo závazek vydat alespoň 2 % HDP na obranu. „Dozvíme se to někdy v polovině roku 2027,“ upozornil Hampl.
Za porušování pravidel navíc mohou politici zaplatit vlastními výplatami. „Pokud státní dluh přesáhne 50 % HDP, všem zákonodárcům se následující rok sníží příjmy o 20 %,“ připomněl Hampl.
Celkový dluh státu dnes činí 44,6 % HDP, tedy 3,8 bilionu korun. Česko za to podle Hampla platí už nyní – výrazně vyššími úroky, než na jaké bylo zvyklé před skokovým nárůstem schodků před pandemií covidu-19.
Bitva o rozpočet se nyní přesouvá na plénum Poslanecké sněmovny. Nepůjde jen o čísla v tabulkách, ale o zásadní otázku, zda vláda vede odpovědnou politiku, nebo zda – jak tvrdí její kritici – posílá Česko na dluhovou cestu, ze které se bude jen těžko brzdit.
