Už jedenáct měsíců probíhá soudní spor o zákonnosti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze 14. dubna 2021 o změně územního rozhodnutí pro dálnici D1-0136 Říkovice – Přerov a ještě nejméně tři měsíce probíhat bude. Nejvyšší správní soud včera zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, který loni v září zamítl žalobu proti olomouckému úřadu ohledně změny územního rozhodnutí pro poslední úsek dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. 

Krajský soud v Ostravě sice 23. září 2021 žalobu Dětí Země, Krajiny Dluhonice a Vody z Tetčic zamítl, nicméně Nejvyšší správní soud dne 21. dubna 2022 kasační stížnost Dětí Země uznal. Soud v Ostravě tak bude o změně územního rozhodnutí, která stále platí, rozhodovat znovu.

„Sice nás těší, že soud rozhodl již za dva a půl měsíce od našeho doplnění kasační stížnosti, ale na druhou stranu jsme očekávali, že uspějeme aspoň se třemi body ze sedmi, nikoliv jen s jedním. Nejvyšší správní soud totiž uznal jen dvě dílčí námitky, v nichž jsme tvrdili, že se krajský soud řádně nezabýval naší žádostí na zajištění přezkumu závazného stanoviska EIA ve znění z prosince 2020,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle zjištění Nejvyššího správního soudu se krajský soud ve svém zamítavém rozsudku ze dne 23. září 2021 podrobně nezabýval námitkou Dětí Země, podle níž by měl ministr životního prostředí při přezkoumání závazného stanovisku EIA upřesnit uložený požadavek tak, aby bylo zřejmé, zda se má plán na sledování odvádění dešťových vod z dálnice do vodních toků předložit před umístěním dálnice nebo před jejím povolením.

„Krajský soud se také pečlivě nezabýval naším upozorněním, že rozptylová studie z května 2016 je již zastaralá, takže je nutné vypracovat a předložit novou. Například více než dva roky platí přísnější limit ročních koncentrací jemného prachu, takže by mohlo dojít k jeho významnému překročení. A pokud ano, tak se musejí uložit kompenzační opatření,“ upřesňuje Patrik obsah druhé úspěšné námitky v kasační stížnosti.

Mohlo by vás zajímat

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku uvádí následující:

„Krajský soud by měl v této souvislosti zkoumat, zda je s ohledem na běh času skutečně zapotřebí vypracovat novou rozptylovou studii… Pokud jde o argumentaci změnou limitů pro částice PM2,5, bude na krajském soudu, aby jednak posoudil, jaký vliv na případné překročení limitů PM2,5 má napadené rozhodnutí žalovaného… a případně, zda i po změně limitů obstojí závazné stanovisko EIA… pro napadené rozhodnutí.“

Krajský soud má nyní lhůtu devadesáti dní od obdržení soudního spisu z NSS, během níž by měl o žalobách Dětí Země, Krajiny Dluhonice a Vody z Tetčic znovu rozhodnout.

Žalované rozhodnutí krajského úřadu v Olomouci ze 14. dubna 2021 o změně územního rozhodnutí do vydání nového rozsudku stále platí. Dálnice D1 u Přerova již také na podzim 2021 získala sedm stavebních povolení, která ale ještě nejsou pravomocná.

Pro stavbu poslední části D1 u Přerova loni na podzim podle agentury ČTK skončila platnost výjimky z posuzování vlivu stavby na životní prostředí, takzvané EIA.

Na stavbu 10,1 kilometru dlouhého úseku dálnice D1 u Přerova jsou už vydána všechna nepravomocná stavební povolení a pokračuje majetkoprávní příprava včetně vyvlastňovacích procesů.

Rozkladová komise ministerstva dopravy nyní řeší rozklad proti vydanému stavebnímu povolení na hlavní trasu dálnice. Pokud nebude vydané stavební povolení zrušeno, tak by stavba posledního úseku D1 u Přerova mohla být dokončena v roce 2025.

(nik)