Legislativní pravidla vlády by se již brzy měla změnit. Zejména nejvyšší soudy již delší dobu volaly po tom, aby se staly oficiálními připomínkovými místy v rámci meziresortního připomínkového řízení. Předseda Legislativní rady vlády Jan Chvojka z ČSSD jejich sliby vyslyšel. Zásadní připomínky by nově mohl uplatňovat i Ústavní soud.

[mn_protected]

Chvojka v předkládací zprávě připomíná, že vláda se ke změně zavázala v programovém prohlášení vlády když slibovala „zajistit podmínky pro přípravu kvalitních právních předpisů“ a v návaznosti na poznatky z praxe odstranit některé problémy spojené s ne vždy správnou aplikací Legislativních pravidel vlády ve vztahu k nejvyšším soudním instancím a jednoznačně vymezit postavení Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu v procesu tvorby návrhů právních předpisů, zejména ve stádiu připomínkového řízení k nim.

Vyznačené změny v Legislativních pravidlech vlády si můžete stáhnout zde.

Současné znění Legislativních pravidel vlády neumožňuje uvedeným vrcholným soudním instancím v rámci připomínkového řízení uplatnit tzv. zásadní připomínky k návrhu právního předpisu, s čímž je standardně následně spojena zvláštní procedura projednávání a vypořádání takto označených připomínek. „Poznatky z praxe jednoznačně ukazují, že ze strany předkladatele dochází v procesu připomínkového řízení k návrhu právního předpisu poměrně často k opomenutí zaslat návrh, zejména návrh novely předpisu procesního charakteru (občanský soudní řád, trestní řád apod.), těmto nejvyšším soudním instancím, nebo často dochází k situaci, že s připomínkami uplatněnými těmito soudními instancemi se ze strany předkladatele návrhu právního předpisu ne vždy nakládá s náležitou péčí a způsobem odpovídajícím zejména jejich zákonem vymezené působnosti a také významu, resp. výsledku jejich činnosti ve většinovém vnímání společnosti,“ uvádí předkládací zpráva.

Mohlo by vás zajímat

elektromobilita

Zásadní připomínky nejvyšších soudních instancí by pak měly být vypořádávány ve zvláštním režimu. Podstata navrhovaného zvláštního postupu při uplatnění tzv. zásadních připomínek spočívá v tom, že takto označené připomínky v případě jejich neakceptování se sice nestanou předmětem rozporu, o němž rozhoduje vláda jako politický orgán, ale stanoví se povinnost předkladatele, resp. člena vlády nebo vedoucího ústředního orgánu státní správy takto označené připomínky projednat s předsedy uvedených nejvyšších soudních instancí a po ukončení připomínkového řízení výsledek projednání, resp. neakceptování tzv. zásadních připomínek popsat v předkládací zprávě. „Tato koncepce odklonu od standardního způsobu projednávání vzniklých rozporů podle čl. 5 odst. 8 Legislativních pravidel vlády ve vztahu k vládě umožní jednak vyloučit z rozhodování o „rozporu“ vzniklém neakceptováním tzv. zásadních připomínek nejvyšších justičních orgánů vládu jako politický orgán, na straně druhé však vláda bude o takovém „rozporu“, resp. nedosažení shody při vypořádání tzv. zásadní připomínky nejvyšších soudních instancí vždy výslovně informována v překládací zprávě, aniž by musela v takovém případě zaujmout jednoznačné stanovisko, jako je tomu u standardního procesu při rozhodování o rozporu podle shora uvedeného článku Legislativních pravidel vlády,“ uvádí ministr Chvojka.

Změna by měla platit od 1. srpna tohoto roku.

Eva Paseková

[/mn_protected]