Návrh zákona odčerpání majetku protiprávního původu prolamuje princip materiální pravdy a porušuje presumpci neviny. Řízení o konfiskaci majetku má být zahájeno navzdory tomu, že nebyl zjištěn konkrétní trestný čin. Ve skutečnosti jde o trestní řízení, které se řídí trestním řádem a zavádí státní sankci v souvislosti s údajným deliktem, který však nebyl prokázán. Nejvyšší soud varuje, že navržený zákon povede k vážným výkladovým a aplikačním problémům.
Rozsáhlou analýzu návrhu zákona o odčerpání majetku protiprávního původu předložil za Nejvyšší soud v rámci připomínkového řízení předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu. Závěr dopisu předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho ministrovi spravedlnosti je jednoznačný: Nejvyšší soud návrh v předložené podobě nedoporučuje přijmout. Přinese výkladové a aplikační problémy. Nedopadá na situace, které měl řešit, zato dopadá na jiné.
O návrhu zákona, kterým chce stát zabavovat majetek bez předchozího odsouzení, Česká justice už dříve informovala.
Má být konfiskován majetek z činnosti, o níž není nic známo
Podle Nejvyššího soudu z důvodové zprávy vyplývá, že důvodem, proč je nový zákon navrhován, je neschopnost státu odčerpat peníze z podezřelých transakcí na účtech českých bank, v návrhu nazývaných „průtokové účty“. Zpráva ovšem uvádí, že podezřelé transakce na účtech „v naprosto drtivé většině případů nejsou oznamovány orgánům činným v trestním řízení, protože nelze učinit závěr o existenci konkrétního zdrojového trestného činu pro legalizaci výnosů z trestné činnosti“.
Proto celá navržená právní úprava stojí na myšlence, že mají být někomu odčerpány majetkové hodnoty, u nichž je pouhé podezření, že mohou pocházet z trestné činnosti, o níž ovšem orgánům veřejné moci není nic známo, uvádí k tomu Nejvyšší soud.
Trest bez zjištění trestného činu
Návrh je rozporuplný: Uvádí, že nejde o trestní řízení, ale pak žádá užívat trestního řádu a postupů v něm uvedených orgány činnými v trestním řízení, a to v úzké věcné i časové návaznosti na doposud vedené trestní řízení, pro něž dokonce může opatřit i důkazy v něm nedostupné, upozorňuje Nejvyšší soud.
Podle Nejvyššího soudu z návrhu zákona vyplývá subsidiární použitelnost trestního řádu. Trestní řád je ovšem založen na zásadách, které jsou v přímém rozporu s principy, na nichž je založen předkládaný návrh.
Mohlo by vás zajímat
Jde zejména o zásadu tzv. materiální pravdy (zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností), která má být navrženou úpravou prolomena. Dále jde o princip presumpce neviny a z něho plynoucí postulát in dubio pro reo, který se ohledně závěrů o tzv. původním trestném činu uplatnit nemá, protože právě nezjištění takového trestného činu má být důvodem pro zahájení řízení.
