Když se přijímal zákon o státní službě, vedla se debata o hranici hodnoty daru, jehož přijetí úředníkem bude akceptovatelné. Hranice byla stanovena na ekvivalentu 300 Kč, což mělo „legalizovat“ obvyklou praxi drobných dárků na úřadech, tzv. v rámci slušnosti. Podle aktuálního stanoviska Nejvyššího soudu ČR (NS) je však i poskytnutí a přijetí takového daru možné posuzovat jako trestný čin korupce.
Vyplývá to z připomínek NS k materiálu Ministerstva spravedlnosti (MSp) „Akční plán boje s korupcí na rok 2019“, které má Česká justice k dispozici. Nejvyšší soudní instance tak reaguje na část materiálu, kde se píše o tom, že mají být precizována pravidla pro přijímání nebo odmítání darů či pro nakládání s dary ze strany státních zaměstnanců.
Čtěte také: Kraje, města a obce se bouří proti snížení hodnoty pro povinné přiznání daru
Příslušné znění zákona o státní službě zní tak, že „státní zaměstnanec je povinen v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem“. Z tohoto znění je podle názoru NS možné dovodit, že dary a jiné hodnoty do výše 300 Kč lze přijímat, a to v souvislosti s výkonem služby. Jak však ve svém stanovisku jeho autoři upozorňují, ustanovení § 331 tr. zákoníku (trestný čin přijetí úplatku) považuje za trestné, pokud někdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek. A výkon služby podle služebního zákona je evidentně obstaráním věci obecného zájmu podle trestního zákoníku, upozorňují autoři připomínek NS.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
Ti dále uvádí, že uvedené ustanovení zákona o státní službě je také v rozporu se současnou rozhodovací praxí soudů, a to i samotného NS. Ve stanovisku citují ze dvou rozhodnutí NS z poslední doby. Tak například usnesení NS, sp. zn. 5 Tdo 1127/2014: „K tomu považuje Nejvyšší soud za nutné zdůraznit, že trestní zákoník neuvádí v ustanovení § 332 odst. 1 tr. zákoníku výši úplatku, přitom úplatkem se podle § 334 odst. 1 tr. zákoníku rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. Z toho vyplývá, že pro naplnění uvedeného znaku není třeba jednoznačně vyjádřit výši nabízeného úplatku. Navíc podle ustálené judikatury platí, že z hlediska naplnění tohoto znaku ani není rozhodující výše úplatku. Zákon nestanoví žádnou hodnotovou hranici. Výši úplatku je třeba hodnotit v souvislosti s dalšími okolnostmi, které určují společenskou škodlivost tohoto činu. V oblasti výkonu státní moci a správy však nelze tolerovat zásadně žádné úplatky, a to ani nepatrné hodnoty (srov. R 17/1978, s. 106)“. Autoři dále uvádějí usnesení NS, sp. zn. 7 Tdo 1514/2016 : „Rovněž lze uvést, že spodní hranice úplatku není zákonem stanovena. Výši úplatku je však třeba hodnotit v souvislosti s dalšími okolnostmi spoluurčujícími společenskou škodlivost konkrétního činu. Rozhodující je i to, v jaké oblasti společenského života došlo k úplatkářství. Při výkonu státní moci a správy nelze tolerovat žádné úplatky, a to ani nepatrné hodnoty (viz rozhodnutí č. 17/1978 Sb. rozh. tr.). K námitce ohledně hodnoty úplatku (v tomto případě, že se o úplatek nemůže jednat vzhledem k nepatrné hodnotě riflí a slivovice) pak shodné závěry Nejvyšší soud uvedl také v usnesení ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 5 Tdo 1127/2014, které lze vztáhnout i na dané jednání obviněného…“.
Na základě těchto skutečností konstatují autoři připomínek rozpor mezi zněním služebního zákona na straně jedné a trestním zákonem a rozhodovací praxí soudů na straně druhé. Připravovaná nová pravidla by tak měla tuto situaci reflektovat a také by bylo podle soudců vhodné uvést, v čem konkrétně, resp. jak budou pravidla pro přijímání nebo odmítání darů či pro nakládání s dary ze strany státních zaměstnanců precizována. MSp uvedlo, že připomínku předá Ministerstvu vnitra, které je za zákon o státní službě odpovědné.
[/mn_protected]
(pd)
