Nejvyšší kontrolní úřad se digitalizací stavebního řízení zatím zabývat nebude, řekl prezident úřadu Kala

Nejvyšší kontrolní úřad se zatím nebude zabývat vynakládáním prostředků ministerstva pro místní rozvoj kvůli digitalizaci stavebního řízení. Důvodem je ohlášené šetření Evropské komise, avizovaný forenzní audit nového ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) a je podáno několik trestních oznámení. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Kvůli problémům s přechodem na digitalizované stavební řízení loni ve vládě skončil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Podle Kaly celý projekt digitalizace nebyl jednoduchou záležitostí, ale šlo o balík šesti informačních systémů, na které byla vypsaná čtyři výběrová řízení za 1,2 miliardy korun. Již zahájený projekt převzala současná vláda od svých předchůdců.

V prosinci dostal NKÚ podnět k provedení kontroly od poslanců z kontrolního výboru Sněmovny. „My máme kontrolu připravenou, ale počkáme, jak se vyvinou tyto kontrolní instituce, které jsou před námi,“ uvedl Kala. Doplnil, že v současnosti úřad kontroluje dílčí část projektu, která se týká vzniku a rozvoje digitálních technických map. V dalších věcech zahájení kontrol koordinuje se státním zastupitelstvím a Evropskou komisí.

Podle Kaly bylo z dnešního pohledu zřejmě lepší digitalizaci systémů na jaře minulého roku zastavit i za cenu toho, že na ní nepůjdou vyčerpat prostředky z evropského Národního plánu obnovy. „Se znalostí toho, jak to skončilo, bylo asi lepší to zastavit. Ale v ten okamžik, kdy se rozhodovalo, to tak jednoduché nebylo,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Slovenští lékaři už nebudou muset potvrzovat papírové žádosti o dávky. Stát chystá nové digitální služby

Spuštění systému stavebního řízení od loňského 1. července provázely rozsáhlé problémy a na mnoha místech nebyl tento systém vůbec spuštěn. Jinde byl nedostupný, případně nefungovalo jeho propojení s katastrem nemovitostí.

Vláda se v říjnu po odchodu Bartoše rozhodla vypsat na systém digitálního stavebního řízení novou zakázku a zavedla možnost využívat původní a digitální systémy zároveň v rámci přechodného období do začátku roku 2028.

Půl roku na stanovení priorit

Česko má také podle Kaly necelého půl roku na to, aby si stanovilo priority, do jakých oblastí chce směřovat poslední evropské dotace. V polovině roku se Evropská komise bude zabývat návrhy na programové období 2028 až 2034, kdy bude Česká republika zřejmě naposledy čistým příjemcem dotací, a proto by se na to měla česká vláda připravit.

Za 20 let členství v EU získalo Česko z unijních fondů čistý příjem jeden bilion korun. Prostředky ale byly mnohdy vynaloženy na projekty s nízkou přidanou hodnotou a nenaplnili svůj účel, tedy přiblížit se na životní úroveň obyvatel západní Evropy.

„My na tu debatu máme posledního půl roku necelého a měli bychom si říct, jestli chceme být zemí, ve které budeme stavět další rozhledny, kde budeme mít spravené chodníky, nebo jestli chceme být zemí nějakých start-upů, nějakých možností, aby lidé mohli pracovat, jestli chceme mít vyřešenou bytovou politiku a podobně,“ uvedl Kala. Podle něj ale dlouhodobá strategie, čeho chce Česko za pomoci evropských peněz dosáhnout, chybí.

V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. Zpomalila se i dynamika přibližování Česka k průměru EU ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004. Za 20 let členství České republiky v unii udělal NKÚ 208 kontrolních akcí zaměřených právě na rozdělování evropských peněz.