V Jihomoravském kraji nejvíce chybí dálnice D52 v úseku Pohořelice – Mikulov, silnice I/73 mezi Brnem a Svitávkou, velký městský okruh v Brně. Dále pak rozšíření D1 v úseku Kývalka – Holubice, obchvaty Znojma a Břeclavi, dálnice D55 v úseku Moravský Písek – Rohatec, přestavba železničního uzlu Brno, vysokorychlostní trať na Prahu, modernizovaná trať na Přerov, Veselí nad Moravou, Náměšť nad Oslavou, říká v rozhovoru s Ekonomickým deníkem radní pro dopravu Jihomoravského kraje Jiří Crha (ODS).
Státní fond dopravní infrastruktury (SDFI) má v příštím roce podle aktuálního návrhu rozpočtu hospodařit cca se 150 miliardami korun, což je cca o 30 mld. více než loni. Na dopravní stavby má přitom jít přes 130 miliard – 70 miliard na silnice a 65 mld. na železnice. Je to podle vás dostatečné a za současné situace adekvátní financování?
Pokud by otázka zněla, zda by bylo potřeba více investovat do dopravní infrastruktury, odpověď by byla ano, ovšem s tím, že je zapotřebí brát ohled na stavební a materiálové kapacity. A ty jsou bohužel někdy větším problémem než samotné finance.
Odpovídá nastavení financování potřebám jihomoravského kraje?
Pro kraje je alokováno v návrhu rozpočtu SFDI 6 miliard korun, z toho asi 8 procent připadá jihomoravský kraj, což je více, než v předchozích letech. Přesto by financování mohlo být nastaveno pružněji, aby byly prostředky skutečně zajištěny co nejdříve a mohly se tudíž co nejefektivněji využít. Současný systém jednoletých smluv s dlouhou dobou přípravy na straně SFDI je značně nepružný.
Co z dopravní infrastruktury vašemu kraji nejvíce chybí?
Nejvíce chybí dálnice D52 v úseku Pohořelice – Mikulov, silnice I/73 mezi Brnem a Svitávkou, velký městský okruh v Brně, rozšíření D1 v úseku Kývalka – Holubice, obchvaty Znojma a Břeclavi, dálnice D55 v úseku Moravský Písek – Rohatec, přestavba železničního uzlu Brno, vysokorychlostní trať na Prahu, modernizovaná trať na Přerov, Veselí nad Moravou, Náměšť nad Oslavou.
Jak chce kraj tyto problémy řešit?
V drtivé většině jde o státní investice a ty kraj bohužel, mimo apelace na státní investorské organizace, nemůže ovlivnit. Co se týče silnic II. a III. tříd, tam chybí dostatek finančních prostředků, přičemž by v této oblasti určitě pomohlo dorovnání podílu rozpočtového určení daní Jihomoravského kraje na úroveň ostatních krajů. Obecně je také zásadním problémem špatná legislativa jak z hlediska povolování staveb tak veřejných zakázek, což jsou však opět oblasti, které kraj může těžko ovlivnit.
Jaké nejvýznamnější stavby nebo rekonstrukce dopravní infrastruktury se tedy na příští rok v kraji připravují?
Rozpočet kraje doposud není schválen, a proto nelze přesně říci, které stavby se budou zahajovat. Zcela určitě ale budou pokračovat stavby spolufinancované fondy EU jako např. obchvat Čebína, Tetčice 1. stavba, Hajany – Želešice, Bohdalice – Nesovice. Jaké akce budou ze SFDI financovány – kromě těch rozestavěných z roku 2022 – lze říci, až budou známy smluvní podmínky.
Novinkou oproti předchozím letům má být prioritizace dopravních staveb, které má zohledňovat stav přípravy projektu, jeho ekonomická efektivita a také vybrané provozní vlastnosti projektů. Může takový postup pomoci při investicích do dopravní infrastruktury?
O této skutečnosti nemáme dostatečné informace, a proto ji nemůžeme hodnotit.
Stát podle návrhu rozpočtu zvažuje realizaci dalších staveb formou PPP projektů, a to u dálnic (např. D35), ale i železnic (např. trať na pražské letiště). Je to podle vás správná cesta? Měla by se tato forma financování využívat více, a to včetně krajů?
To je otázka zejména pro stát. Dávná PPP zakázka na D47 dopadla velmi neslavně, teď je potřeba vyčkat, jak dopadne dálnice D4. U silnic II. a III. tř. tento koncept nepovažujeme za vhodný.
Daří se v dostatečné míře čerpat na investice do dopravní infrastruktury prostředky z fondů EU? V příštím roce má jít z EU fondů na silnice cca 9 miliard korun a do železničních staveb cca 16 miliard…
Jihomoravský kraj nemůže řešit efektivitu čerpání státních investorů (ŘSD, SŽ) z OPD, ke kterým se částky vztahují. Z hlediska regionálních operačních programů lze čerpání pro krajské silnice JMK z období 2007-13, 2014-20 označit za hodně úspěšné. Pro následující období je však alokována bohužel nízká částka dotace, oproti tomu administrativní požadavky neúměrně rostou. Snahou přesto bude vyčerpat maximum možného.
V současné době je v České republice ve výstavbě v rámci 25 projektů celkem 144 kilometrů dálnic a dalších 42 kilometrů je aktuálně předmětem veřejných soutěží. Do budoucna má ŘSD v plánu realizaci 88 dálničních projektů v celkové délce necelých 600 kilometrů. Podle průzkumu Indexu prosperity sice Česko vydává na dopravní infrastrukturu téměř nejvíce peněz ze všech států EU, ve vnímání kvality sítě je ale mezi absolutně nejhoršími – v čem je podle vás problém? investuje se dost, ale neefektivně?
Náš kraj nemá kapacity, aby analyzoval a srovnával státní finance z různých států ani efektivitu jejich čerpání. V čem je problém s dopravními stavbami v ČR je však obecně velmi dobře známo – je to především hodně špatná legislativa.
Pro zajištění financování plánovaných dopravních staveb je podle návrhu rozpočtu nutné v příštích letech objem příjmů SFDI nadále razantně zvyšovat. Je to ale za současné situace reálné?
Nemůžeme analyzovat reálnost daňových příjmů pro SFDI. Nicméně je zřejmé, že snížení rozpočtu SFDI by znamenalo zpomalení přípravy a realizace dopravních staveb, což v konečném důsledku znamená snížení kvality infrastruktury.
Tomáš Svoboda
