Českou poštu (ČP) v posledních letech charakterizují červená čísla. Jde o stovky milionů korun, které jí každoročně v hospodaření chybí. Jen za loňský rok vykázala ztrátu kolem 1,5 miliardy korun. A podle ministra vnitra Víta Rakušana musí zahájit transformaci, jinak na konci roku skončí v insolvenci. „Jsou u moci rok a tři měsíce, a to jediné, co se jim povedlo, je rozpoutat personální blamáž na tom nejdůležitějším postu. Generálního ředitele odvolali, neodvolali, aby ho následně hledali v úplně zbytečném a neúspěšném výběrovém řízení. Teď jsou ve vzduchu nějaké čtyři scénáře, ale čas běží hrozně rychle. A já mám obavu, že se každým dnem situace jenom zhoršuje,” řekla pro Ekonomický deník poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.
Ministr Rakušan podle poslankyně navíc „veřejně straší insolvencí”, čímž dostává zhruba 25 tisíc zaměstnanců pošty do ohromné nejistoty. Uvedla, že z toho důvodu na něj ve sněmovně bude tlačit, aby všem konečně detailně představil plán toho, co bude s podnikem dál. A to včetně peněz, které jí bude chtít vláda kompenzovat. „Výsledkem podle mého názoru musí být maximální zachování funkčnosti České pošty a jejich služeb pro občany,” zdůraznila Jana Mračková Vildumetzová. Podle ní totiž ten „největší problém České pošty je, že si s ní ministr vnitra a vláda vůbec neví rady“.
Ministerstvo spolu s vedením pošty chystá transformační projekt, který by měl spočívat v rozdělení firmy na státní podnik zajišťující základní služby objednávané státem a komerční část poskytující balíkové služby nebo logistiku. Do poloviny roku by měly být schváleny základní transformační dokumenty, na podzim by mělo začít rozdělování podniku.
„Česká pošta je na tom špatně a byla na tom špatně, už když jsme jí přebírali. Musí se změnit tak, aby dokázala reagovat na vývoj poštovního trhu a přizpůsobit se novým trendům. Například úbytku listovních zásilek. To samé se týká i nutného zefektivnění pobočkové sítě,” reagoval pro Ekonomický deník ministr vnitra Rakušan. Zároveň připustil, že rozhodnutí o transformaci mělo proběhnout už mnohem dříve. „Mělo se udělat už před sedmi lety,“ zdůraznil. Transformace je teď podle něho ale jediným možným řešením, aby se pošta zachránila a vznikl silný a konkurenceschopný podnik. „Musí proběhnout co nejdříve. Takže musíme rychle najít politickou shodu nad tím, jakou přesně bude mít podobu,” doplnil.
Za absolutně nezbytné považuje mimojiné změnu podoby pobočkové sítě. To už teď řeší návrh Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Ten chce snížit počet provozoven, které by měly zajistit základní služby z celkových 3200 na 2900. Česká pošta očekává, že díky uzavření 300 poboček ušetří na nákladech na provoz a mzdy jednotky miliard korun. Součástí zavírání poboček má být odchod i několika tisíc zaměstnanců k letošnímu 1. červenci.
Klíčová je dostupnost služeb
„Základem je předpoklad, že poskytování základních poštovních služeb musí zůstat dostupné po celé republice. Pobočky se tak nebudou rušit v malých obcích ani v menších městech,” uvedl ministr. Například v Pardubicích klesne počet pošt ze 13 na devět. Podle něj ale nebude krok znamenat snížení dostupnosti služeb, protože pošta bude hledat jiné cesty obsluhy. Zmínil například rozvoj sítě partnerů.
Rakušan dále Ekonomickému deníku řekl, že je zároveň nutné stanovit minimální rozsah této sítě tak, aby byla efektivně vytížená. „ To se týká především větších měst, kde pošta vždy nepotřebuje takové množství poboček, které jsou navíc často ve velkých a energeticky neúsporných budovách,” přiblížil.
ČTÚ na základě posouzení aktuálního stavu na trhu poštovních služeb navrhuje změnit požadavky na dostupnost a hustotu pošt s cílem promítnout do uložené povinnosti držitele poštovní licence, kterým je nyní Česká pošta, skutečný rozsah objektivních potřeb veřejnosti, které se v posledních letech zásadním způsobem podle něho změnily a dále mění.
„Protože koncept základních služeb představuje určitou záchrannou síť při „selhání“ trhu, musí být uložená povinnost omezena pouze na situaci, kdy tyto potřeby nejsou naplněny komerčním způsobem. Pouze takto lze zajistit efektivnější poskytování základních služeb a účelnější vynakládání prostředků hrazených prostřednictvím ČTÚ ze státního rozpočtu na úhradu čistých nákladů vzniklých z jejich poskytování,” uvedl úřad ve vyjádření pro Ekonomický deník.
Smyslem této změny je umožnit optimalizaci sítě pošt, tedy provozoven držitele poštovní licence, a to v situaci, kdy uživatelé zejména ve větších obcích do značné míry upřednostňují komerčně poskytované služby a nové formy obsluhy v podobě dodání do výdejního místa nebo do samoobslužného automatu.
Tato optimalizace se podle tiskové mluvčí ČTÚ Terezy Meravé týká obcí s více než 2 500 obyvateli, kde v důsledku změny požadavku na vzdálenost k nejbližší poště na tři kilometry může zároveň dojít ke snížení minimálního počtu pošt na zmíněných 2 900. „Vzhledem k tomu, že se optimalizace týká obcí s více než 2500 obyvateli, zůstanou zachovány pošty v menších obcích, kde není k dispozici možnost využívání alternativních nabídek poštovních služeb, které představují náhradu za služby základní, v takové míře, jako je tomu ve větších obcích,” dodala Meravá.
Podle výkonné ředitelky Kanceláře Svazu měst a obcí České republiky Radky Vladykové je důležité, že navrhovaná struktura pobočkové sítě České pošty dodržuje pravidlo, že v obcích kde byla a je pobočka ČP, tak i nadále zůstane a obce tak o ni nepřijdou. Ke snižování bude docházet ve městech s větším počtem poboček. „Transformace je potřebná, ostatně se tak stalo i v jiných státech. Klíčové je však stále zodpovězení zásadní otázky, jak financovat doručování a síť poboček,” zdůraznila pro Ekonomický deník.
Dozorčí rada si práce bývalého ředitele cení
Generálním ředitelem České pošty byl od roku 2018 Roman Knap. Loni v červnu ministr vnitra Vít Rakušan ale oznámil, že z čela podniku ke konci září odejde. A důvodem podle něj neměla být schůzka s lobbistou Michalem Redlem obviněným v kauze kolem zakázek pražského dopravního podniku a bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka. O jeho odvolání uvažoval Rakušan už před vypuknutím korupční kauzy kolem dopravního podniku.
Nakonec po vzájemné dohodě, v této chvíli už bývalý ředitel, skončil ke konci února. Výměnu ministr zdůvodnil tak, že pro nutnou transformaci státního podniku je potřeba nový impuls. Ministerstvo sice na nového ředitele vypsalo tendr, ale nikdo z deseti kandidátů, včetně Knapa, v něm neuspěl. Nové výběrové řízení chce ministr vypsat, až bude jasná podoba transformace podniku. Poštu od března dočasně vede dosavadní ředitel poštovní služby ČP Miroslav Štěpán.
Transformace je připravena, řekl Knap
Sám exředitel ČP Knap v rozhovoru pro Ekonomický deník zdůraznil, že transformace je nevyhnutelná, má-li pošta dál existovat, navíc je podle něho připravena. „Firma je pojmenovaná, jasně rozklíčovaná a do tohoto je nastavený model transferových cen. Je přesně vidět, kde vznikají neefektivity, co je drahé a kolik která služba poštu stojí. Pošta ale není perpetuum mobile, ač si mnozí myslí opak. Některé služby se opravdu dostávají na hranu,” uvedl.
S nutností transformace souhlasí i dozorčí rada České pošty. Jak uvedl pro Ekonomický deník její předseda Martin Friedrich Herrmann, Knap podle něho přesně popsal množství výzev, kterým pošta čelí a v nejbližší budoucnosti čelit bude. „Teď je potřeba pracovat na vhodných řešeních společnými silami a pod velkým časovým tlakem. To se neobejde bez dalekosáhlé podnikové transformace a úpravy regulačního rámce. Jednou z myslitelných variant je oddělení konkurenčních činností od těch nekonkurenčních, které jsou vymezené poštovní licencí, včetně pobočkové sítě,” souhlasil.
Zdůraznil také, že v této souvislosti je důležité pokračovat v pozitivním vývoji, který Česká pošta zahájila v posledních letech právě pod vedením Knapa. Jako představuje například rozvoj značky Balíkovna, zlepšení služeb zákazníkům, uvádění digitálních produktů na trh nebo optimalizace logistické infrastruktury,” přiblížil předseda dozorčí rady.
Doplnil, že je ale nutné intenzivně pracovat i na zlepšení v těch oblastech, kde procesy a struktury ještě optimální nejsou. „To vše s cílem zvýšit spokojenost zákazníků i zaměstnanců a zároveň pracovat ekonomicky efektivně. Důležité je jednat jak s rozmyslem, tak i rychle a důsledně,” řekl Herrmann.
Smyslem těchto aktivit musí být podle dozorčí rady posun České pošty tak, aby si uhájila své místo na trhu a využívala obchodních příležitostí, které vývoj v poštovnictví přináší. „Česká pošta musí zároveň zůstat silným a spolehlivým partnerem státu,” dodal Herrmann za dozorčí radu.
Monika Ginterová
