Příznivější nastavení regulovaných cen se loni výrazně promítlo do výsledků plynárenské společnosti GasNet. Zatímco v roce 2023 vykázal největší distributor plynu v Česku ztrátu 304 milionů korun, loni už měl čistý zisk 2,26 miliardy korun. Tržby společnosti meziročně vzrostly o 38 procent na 18,88 miliardy korun.
Jak GasNet uvedl ve výroční zprávě za rok 2024, uložené ve Sbírce listin obchodního rejstříku, nárůst tržeb byl způsoben navýšením povolených výnosů. Jedná se o regulovanou cenu, kterou určuje Energetický regulační úřad. Objem distribuce plynu v meziročním srovnání vzrostl o 0,4 terawatthodiny (TWh) na 59,16 TWh.
Distributor pro 12 ze 14 krajů
GasNet dodává zemní plyn do zhruba 2,2 milionu odběrných míst. Jedná se o skoro celé území České republiky s výjimkou Prahy a jižních Čech. Celkový počet odběrných míst se během loňského roku snížil zhruba o 20 tisíc. Odpojují se hlavně domácnosti s malou spotřebou, které používaly plyn k vaření a případně též k ohřevu vody. Naopak zákazníci, kteří plyn používají k vytápění domu, přibývají.
Jak v úvodu výroční zprávy připomněl předseda rady jednatelů Andrzej Martynek, loni se odehrála zásadní změna. Australské fondy ze skupiny Macquarie prodaly svůj více než 55procentní podíl Skupině ČEZ. K převodu podílu došlo loni na konci srpna. Zbývající podíly dál vlastní British Columbia Investment Management Corporation a Allianz Capital Partners.
Nepříjemně velký dluh
Citlivým tématem, které je ve výroční zprávě jen lehce naznačeno, je vysoké zadlužení u vlastníků. Konkrétně tedy u lucemburské společnosti Czech Gas Networks Investments, která vlastníky sdružuje. Objem těchto závazků ke konci loňského roku vzrostl na 44,2 miliardy korun. „Tyto úvěry mají splatnosti od 2,5 do 12 let a jsou úročeny úrokovými sazbami od 2,76 % do 7,11 %,“ uvedl GasNet ve výroční zprávě.
Veselejší čtení nabízí kapitola Výhled. Společnost GasNet očekává díky přechodu teplárenského sektoru z uhlí na zemní plyn dodatečný zdroj příjmů. „V příštích dvou letech díky připojení nových zdrojů či zvýšení odběru stávajících předpokládáme růst objemu distribuce přibližně o 3 až 5 TWh ročně v závislosti na teplotních podmínkách v topné sezóně,“ uvedla společnost.
Mohlo by vás zajímat
Biometan a vodík
Roste také zájem o připojování bioplynových stanic s výrobou biometanu. Zatím jich je k síti GasNet připojeno osm, vedle toho společnost eviduje „dvě desítky smluv o připojení v různém stádiu přípravy“. Podle Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu a na něj navazujícího akčního plánu by se v Česku mohlo po roce 2030 vyrábět až 490 milionů m3 (tj. přes 5 TWh) biometanu ročně.
GasNet se také připravuje na budoucí přidávání vodíku do směsi se zemním plynem. Pilotní projekt, kde si tuto možnost otestuje v praxi, chystá v Hranicích u Aše; v první fázi se počítá maximálně s 10procentním podílem vodíku. Jak Ekonomický deník informoval před rokem, dodavatelem zeleného vodíku bude společnost Farma Trojmezí, která u Hranic provozuje větrný park.