Tak slabý rok ve své historii zatím Česká exportní banka nezaznamenala. Objem podepsaných smluv o financování v loňském roce dosáhl 989 milionů korun. To je zhruba čtvrtina objemu z roku 2019 a pouhý zlomek oproti minulosti, kdy tato státní banka financovala export v rozsahu 15 až 25 miliard korun ročně. Pozitivním trendem je naopak zvýšení ziskovosti banky.

Jak lze vyčíst v nedávno zveřejněné výroční zprávě České exportní banky (ČEB), čistý zisk za minulý rok dosáhl 164 milionů korun. O rok dříve to bylo 66 milionů. Naopak výše poskytnutých úvěrů dlouhodobě klesá. Loni ČEB neposkytla ani jeden úvěr na investici české firmy v zahraničí, totéž platí o přímých vývozních odběratelských úvěrech. Poskytnutá podpora exportu tak měla podobu hlavně neplatební záruky, financování výroby pro zahraničního odběratele či odkupu pohledávky.

Proč byly výsledky tak slabé? Může za to i Covid-19. „Vysoká míra nejistoty ovlivnila nejen obchodní i investiční aktivity českých exportérů, ale zejména jejich zahraničních odběratelů. Téměř veškerá jednání o objemově významných zakázkách nabrala značná zpoždění, často přesahující rámec kalendářního roku. Zahraniční odběratelé českých exportérů v reakci na nejistou situaci odkládali svá investiční rozhodnutí a při jednáních docházelo k velkým časovým prodlevám,“ zmínil v úvodu výroční zprávy generální ředitel ČEB Jaroslav Výborný.

Objem uzavřených smluv u České exportní banky (v mil.Kč). Zdroj: Výroční zpráva ČEB za rok 2020

Za celý loňský rok tak ČEB profinancovala 90 obchodních případů, z toho 42 se týkalo malých a středních podniků. Co se týká geografického rozdělení, na hodnotě úvěrů 989 milionů korun se nejvíce podílely dodávky do Saúdské Arábie (38,5 procenta), Ghany (12,5 procenta), Senegalu (11,8 procenta), Německa (10,4 procenta) a do Spojených států (8,4 procenta). V minulosti přitom v tabulce dominovaly jiné země – Rusko, Ázerbájdžán a Turecko.

Co se týká výše poskytnutých úvěrů, rekordem dodnes zůstává hodnota 43,8 miliardy z roku 2010. Jenže tehdejší štědrá podpora českých exportérů a investorů skončila poté, co se ukázalo, že velkou část úvěrů zákazníci nesplácejí. Selhání se týkalo hlavně dodávek investičních celků; příkladem může být uhelná elektrárna Adularya v Turecku, paroplynová elektrárna Polarnaja v Rusku či zkrachovalý projekt ocelárny Slovak Steel Mills.

Mohlo by vás zajímat

David Tramba