Maďarsko, Rumunsko a Polsko zaznamenaly od ledna do října letošního roku nejnižší nárůst cen energií a plynu v Evropské unii ve srovnání se stejným obdobím roku 2021. Informoval o tom Polský hospodářský institut. Institut dodal, že evropské země vynaložily na boj s energetickou krizí už téměř 675 miliard eur.
Průměrná cena elektřiny v Evropské unii od ledna do října 2022 oproti stejnému období roku 2021 vzrostla o 45 procent a plynu o více než 90 procent, upozornil ve své analýze Polský hospodářský institut (PIE).
„Země Společenství vyčlenily na zmírnění dopadů vysokých cen energií na domácnosti 573 miliard eur, z toho nejvíce Německo, 264 miliard eur, což představuje 7,4 procent národního HDP,“ uvádí se ve zprávě.
Odborníci z PIE upozornili, že objem pomoci se ne vždy rovnoměrně promítl do účinných balíčků.
„Navzdory rekordním přídělům v Německu vzrostly ceny elektřiny téměř o 40 % a ceny plynu o 195 %,“ uvedl dále institut.
„V Polsku byly ceny mírně vyšší než před rokem, a to „navzdory relativně levné vládní pomoci ve výši 12,4 miliardy eur, tedy asi 2,2 % HDP“, upozornili analytici.
Analýza Polského ekonomického institutu se zabývá hospodářskými dopady energetické krize způsobené ruskou agresí proti Ukrajině. Porovnává průměrné zvýšení cen elektřiny a plynu pro domácnosti v jednotlivých zemích a regionech Evropy s balíčky pomoci, které jednotlivé vlády zavedly.
Byla také provedena simulace, jak by vypadal vývoj cen elektřiny a plynu v případě, že by neexistovala vládní podpora.
Podle analýzy snížily vládní balíčky na ochranu před mimořádnými událostmi ceny plynu pro domácnosti v EU v průměru o více než 10 % měsíčně ve srovnání se scénářem bez fiskální podpory.
Ředitel PIE Piotr Arak upozornil, že v Polsku byly ceny plynu o 40 % nižší, než se předpokládalo na základě dynamiky na velkoobchodním trhu, což je podle něj třetí nejlepší výsledek v EU po Maďarsku a Rumunsku.
„Ceny elektřiny od začátku krize byly v Polsku v průměru o 26 % nižší než v případě scénáře bez státní podpory, přičemž průměr EU činil 16 %, dodal.
„Předpoklady v kontrafaktuálním scénáři týkající se velkoobchodních cen jsou zjednodušené, ale výsledky nám umožňují ilustrovat účinnost podpůrných balíčků a citlivost na volatilitu cen energetických nosičů,“ dodal,“ zdůraznil Piotr Arak.
Analýza uvádí, že severské země Dánsko, Finsko, Švédsko a Norsko zaznamenaly v období leden-říjen 2022 meziroční nárůst cen elektřiny a plynu v průměru o 55 %.
„Tyto země vyčlenily na řešení krize nejméně prostředků v Evropě. Naopak v zemích, které na ochranu před krizí vyčlenily největší podíl HDP, byl průměrný nárůst cen nižší – v zemích jihu, jako je Chorvatsko, Španělsko, Portugalsko a Řecko, se průměrný nárůst pohyboval kolem 40 %,“ uvádí se dále v analýze.
Největší nárůst účtů byl zaznamenán v západní Evropě. V Nizozemsku, Belgii nebo Rakousku zaplatily domácnosti za elektřinu a plyn v lednu až říjnu letošního roku až dvakrát více než v roce předchozím. V Polsku se cena elektřiny snížila o 1 % a cena plynu vzrostla o necelých 40 %,“ lze se dočíst v analýze.
Magdalena Maj z PIE upozornila, že západoevropské ekonomiky jsou silně závislé na plynu z Ruska a značnou část elektřiny vyrábějí spalováním tohoto zdroje. Podle ní to v době energetické krize znásobilo jejich problémy.
Expertka dále vysvětlila, že v Itálii došlo navzdory významným podpůrným balíčkům k většímu nárůstu cen energií než ve zbytku Evropy.
Stejně tomu bylo i v Nizozemsku, kde došlo k nejvyššímu nárůstu cen elektřiny a plynu, a to navzdory vysokým výdajům na podporu spotřebitelů energie ve výši 45 miliard eur.
Naopak v Německu „navzdory přidělení 264 miliard eur došlo ke zvýšení cen elektřiny pro domácnosti o téměř 40 % a plynu o více než 195 %“.
Analýza situace k září 2021 ukázala, že evropské země vynaložily na řešení energetické krize téměř 675 miliard eur, uzavřel Maciej Miniszewski z PIE. Poukázal na to, že 26 z 29 zemí uplatňuje snížení DPH/energetické daně a peněžní transfery pro nejchudší, zatímco pouze Španělsko, Portugalsko, Francie a Malta se rozhodly regulovat velkoobchodní ceny.
„V další fázi boje proti energetické krizi dojde k vývoji v oblasti daňových nástrojů,“ – zhodnotil Maciej Miniszewski.
Poukázal na to, že OECD a EK poukazují na vyšší účinnost příjmových politik ve srovnání s cenami, což může ovlivnit podobu vnitrostátních balíčků pomoci. Zaměření peněz na nejchudší chrání ty, kteří jsou energetickou krizí nejvíce ohroženi. Zároveň však nesnižuje dopad vysokých cen na snižování spotřeby energie.
„Z dlouhodobého hlediska proto příjmová politika ve větší míře odlehčuje nejchudším a nezpomaluje energetickou transformaci,“ dodal Maciej Miniszewski.
(hrb)
