Bankovní rada České národní banky (ČNB) se vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával. Rozhodnutí bankovní rady České národní banky bylo jednomyslné.
Makroekonomická prognóza centrální banky předpokládá v nadcházejícím období další mírný pokles úrokových sazeb a od poloviny roku jejich přibližnou stabilitu. Uvedl to guvernér ČNB Aleš Michl.
Upozornil, že s uvolňováním měnové politiky přetrvávají některá rizika, která působí ve směru vyšší inflace. Bankovní rada proto podle něj bude k dalšímu snižování úrokových sazeb přistupovat opatrně. „Je možné, že měnová politika zůstane restriktivnější déle, než čeká základní scénář prognózy,“ řekl.
Podle guvernéra se chce bankovní rada vyvarovat opakování chyby z doby před pandemií covidu-19, kdy byly reálné úrokové sazby dlouhodobě záporné, tedy nominální sazby nižší než inflace. Podle něj je nutné udržovat úroky nad inflací, motivovat tím ke spoření a zpomalovat úvěrovou aktivitu, aby příliš nerostlo množství peněz v ekonomice.
Mohlo by vás zajímat
Bankovní rada zopakovala odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala kolem dvouprocentního cíle. To v současnosti podle Michla ještě vyžaduje relativně vysokou hodnotu základní úrokové sazby. V lednu byla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziroční inflace 2,8 procenta.
Rizikem pro vyšší inflaci nyní podle ČNB je větší setrvačnost růstu cen služeb a potravin. Za další rizika centrální banka označila zvýšené mzdové požadavky nebo případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru. Dlouhodobě by mohlo ve směru vyšší inflace působit výrazné oživení úvěrové aktivity, a to především na realitním trhu.
Ve směru nižší inflace naopak může působit slabší hospodářský výkon Německa. Nejistotou pro vývoj spotřebitelských cen zůstávají zvažované kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zavedením cel na evropské zboží. Podle Michla si bankovní rada nechá zpracovat detailní analýzu dopadu těchto kroků až ve chvíli, kdy bude jasné, jaká konkrétní opatření USA přijmou. Na základě této analýzy pak ČNB zváží další postup.
Příliš váhavý postup?
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek poznamenal, že měnové podmínky bylo potřeba uvolnit, protože inflace se na začátku roku vrátila do blízkosti inflačního cíle, zatímco hospodářský růst má daleko ke kondici, na kterou byl zvyklý.
„Poslední data o vývoji cen potvrdila, že období vysoké inflace je pryč. Obávané lednové přeceňování inflaci nezvýšilo. Ta naopak v lednu klesla a vrátila se do tolerančního pásma kolem inflačního cíle centrální banky. Poslední plamínky inflace dohořívají ve službách, kde ovšem jde spíše o setrvačnost než poptávkové inflační tlaky,“ zmínil.
Problém je podle něj růst ekonomiky. „Při setrvalém snižování odhadů růstu HDP v Německu, které se již přiblížily spíše stagnaci než růstu, je pravděpodobné, že budou zvolna snižovat také odhady pro českou ekonomiku. ČNB ve své nové prognóze snížila odhad růstu HDP v letošním roce z 2,4 na dvě procenta. I to je nejspíše příliš optimistický odhad,“ dodal.
Snížení úrokových sazeb je podle Marka nezbytnou reakcí na konstelaci ekonomických podmínek. Uvedl, že ČNB ale postupuje příliš váhavě. Mandátem ČNB není podle ekonoma jen cenová stabilita. „ČNB přesto ze strachu z inflace, dělá opačnou chybu a ekonomiku zbytečně brzdí. Ztráty z příliš vysokých úrokových sazeb přitom mohou být značné,“ uzavřel Marek.
