Do avizovaného termínu podpisu česko-korejské smlouvy o stavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech za více než 400 miliard korun zbývají tři a půl měsíce. Podaří se to dotáhnout, nebo české jaderné plány narazí na nepříznivou realitu? Podle zdrojů Ekonomického deníku jsou ve hře nejméně tři faktory, které mohou podpis v plánovaném termínu zmařit. A sice nejisté financování, odpor neúspěšných zájemců o zakázku a očekávané sesazení projaderného korejského prezidenta Jun Sok-jola.
První problém souvisí s faktem, že česká vláda poslala Evropské unii ke schválení státní podporu pouze pro jeden blok Elektrárny Dukovany II. Podmínky státní pomoci po dlouhém posuzování Evropská komise schválila na konci dubna. Jaderný tendr také původně počítal jen s jedním novým reaktorem, vláda premiéra Petra Fialy jej však letos v lednu rozšířila na dva až čtyři bloky.
Skupina ČEZ se tak dostává do nepříjemné situace – má podepsat závaznou smlouvu s Korejci na dva nové bloky, avšak garance a úvěr od státu (i souhlas Evropské komise) se vztahují pouze na jeden blok. „Model financování výstavby dvou bloků na lokalitě Dukovany předloží vládě pracovní skupina vedená ministerstvem financí do konce roku, přičemž předpokládáme, že bude nastaven tak, aby k žádnému zdržení projektu nedošlo,“ uvedl k tomu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Stejně tak je otázkou, zda má smysl podepisovat smlouvu dříve, než Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a Evropská komise rozhodnou o stížnostech neúspěšných uchazečů o jadernou megazakázku. ÚOHS v první instanci žaloby a námitky společností EDF a Westinghouse zamítl a pravděpodobně tak učiní i v té druhé. Větší šanci na úspěch může mít EDF u Evropské komise, mimo jiné s ohledem tradičně silný vliv Francie v unijních institucích.
Mohlo by vás zajímat
ČEZ neztrácí (povinný) optimismus
Skupina ČEZ podle vyjádření mluvčího Ladislava Kříže považuje podpis smlouvy s korejskou společností KHNP na konci března za reálný. „Rizika budou po celou dobu projektu, tak jako u všeho, když člověk něco dělá. Těm se vyhne jen ten, kdo nedělá nic. Naší úlohou však je všechna rizika a těžkosti překonat,“ uvedl mluvčí ČEZ.
Také ministerstvo průmyslu a obchodu považuje podpis smlouvy v březnu 2025 za reálný. „Jednání mezi investorem a společností KHNP pokračují pozitivně. Byla zveřejněna informace o předběžné dohodě mezi Jižní Koreou a USA v otázce spolupráce v jaderné energetice. Vývoj v Jižní Koreji sledujeme. Podle našich informací od korejských partnerů nejsou nyní žádné náznaky toho, že by současný vnitropolitický vývoj měl mít negativní vliv na společný projekt,“ doplnil mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.
Zdroje Ekonomického deníku zmiňují také přání české vlády dotáhnout jednání do zdárného konce. Ideálně se tak má stát do voleb na podzim příštího roku. Současná pravostředová vládní koalice chce totiž podpis závazné smlouvy o stavbě nových dukovanských bloků prezentovat jako jeden ze svých hlavních úspěchů v předvolební kampani.
Problém je v tom, že množství rizik pro dukovanský projekt v čase neklesá, ale naopak roste. Nově k nim přibyla i ta politická. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol (v anglické verzi Yoon Suk Yeol) vyhlásil na počátku prosince výjimečný stav a pokusil se zablokovat činnost parlamentu, ve kterém má většinu opoziční Demokratická strana. Prezident neuspěl a bude muset čelit následkům. Poslanci chystají jeho odvolání z funkce a podle čtvrteční zprávy televizní stanice CNN jeho sesazení podpoří i vládnoucí Strana síly lidu.
Zatímco pravicově populistický prezident Jun Sok-jol je skalním příznivcem jaderné energetiky a prosadil plán výstavby nových reaktorů v Koreji i v zahraničí, opoziční Demokratická strana je k jádru skeptická. Deník Korea Herald v pondělí upozornil, že stavba jaderných bloků patří mezi prezidentovy sporné „megaprojekty“, které by Demokraté chtěli po odvolání prezidenta Juna přehodnotit (tím druhým je záměr rozjet podmořskou těžbu zemního plynu).
„Celý sektor, od financování projektů až po mezinárodní smlouvy, silně závisí na vládní politice,“ řekl deníku Korea Herald pod podmínkou anonymity zástupce korejského jaderného průmyslu. „Vzhledem k tomu, že funkční období prezidenta je nyní nejisté, jsou vyhlídky chmurné,“ dodal stejný zdroj.
„I bez impeachmentu projekt čelil překážkám kvůli sporu s Westinghouse o duševní vlastnictví a klesající konkurenceschopnosti Jižní Koreje na globálním jaderném trhu,“ uvedl pro Korea Herald Park Jong-woon, profesor jaderného inženýrství a bývalý výzkumný pracovník KHNP a dodal: „Tento projekt bude pravděpodobně zrušen tak jako tak. Korea by se měla soustředit na udržení svých stávajících reaktorů namísto sledování nerentabilních exportních dohod.“
V noci na sobotu 14. prosince jihokorejský parlament napodruhé odvolal prezidenta Jun Sok-Sola z funkce. Více se dočtete ve zprávě Jižní Korea je po zbrklém zavedení stanného práva bez prezidenta. Parlament ho odvolal.
Šéf KHNP na grilování v parlamentu
Korejská nabídka na stavbu nových jaderných bloků v Česka byla předmětem vášnivých debat v jihokorejském parlamentu již v polovině října. Zástupci Demokratické strany zde doslova „grilovali“ manažerů energetických společností KHNP a KEPCO, jak Ekonomický deník již dříve informoval.
Prezident společnosti Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) Whang Joo-ho v parlamentu přiznal, že jeho společnost při přípravě a podání nabídky v České republice podcenila otázku zajištění licenčních práv na technologie amerického Westinghouse. Přiznal také nedostatečnou snahu tyto spory vyřešit cestou jednání s Američany.
Poslanci korejského parlamentu se následně zaměřili na otázku, zda bude vůbec zakázka pro KHNP v Česku rentabilní. Poslanec Jung Jin-wook z Demokratické strany upozornil na fakt, že 60 procent hodnoty zakázky v Elektrárně Dukovany mají zajistit čeští dodavatelé a dalších 10 procent nejspíš „padne“ na licenční poplatky pro Westinghouse. Pro korejské dodavatele byl tak zůstalo pouhých 30 procent hodnoty zakázky, odhadované na 200 až 220 miliard korun za jeden 1050megawattový jaderný blok (v dnešních cenách a bez nákladů financování).
S Korejci, Francouzi, Američany, nebo s Brity?
Případný neúspěch jednání mezi společnostmi ČEZ a KHNP by byl pro české ambice v jaderné energetice vážnou ranou. Je totiž otázka, zda vůbec a za jakých podmínek by se mohli do jednání vrátit neúspěšní uchazeči – tedy americký Westinghouse, nebo francouzská EDF. Ti si svým vyhroceným postupem proti výsledku českého jaderného tendru zkomplikovali pozici pro případná další vyjednávání.
Další možností je vsadit na spolupráci s britským podnikem Rolls-Royce SMR, který chce rozjet výrobu 470megawattových reaktorů. ČEZ má v plánu do zmíněné firmy kapitálově vstoupit a získat zde až 20procentní podíl. Chystá také stavbu prvních dvou takových reaktorů na českém území v Temelíně a Tušimicích.
