Polská vláda zaslala Sejmu návrh zákona, který zmrazuje ceny plynu na úrovni roku 2022. Návrh obsahuje také změny týkající se usnadnění procesu financování výstavby větrných elektráren na moři a geologického a hornického zákona. Některá ustanovení provádějí tzv. milníky v rámci Národního plánu obnovy. Vyplývá to z informací legislativního plánu polského kabinetu.
Kompenzace za uplatňování maximální ceny plynu bude činit přibližně 29 miliard zlotých, uvádí se v posouzení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona o zvláštní ochraně spotřebitelů plynových paliv v roce 2023 v souvislosti se situací na trhu s plynem.
Zbývající výdaje ve výši 2 miliard zlotých budou souviset s novelizací zákona o emisních povolenkách a s kompenzací DPH (1 miliarda zlotých), která je zahrnuta v návrhu zákona o zmrazení cen plynu.
Návrh zákona byl schválen vládou a postoupen Sejmu.
„Náklady na kompenzace za uplatňování maximálních cen a distribučních sazeb plynných paliv pro některé spotřebitele plynných paliv budou činit přibližně 29 miliard zlotých, zatímco zbývající výdaje ve výši 2 miliard PLN budou spojeny se změnami v oblasti povolenek na emise oxidu uhličitého,“ stojí v návrhu.
Odhadovaný počet domácností, které budou mít nárok na vrácení DPH, bude přibližně 300 000. Náklady na toto vrácení se odhadují na přibližně 1 miliardu zlotých. Byla stanovena na základě maximální ceny plynného paliva ve výši 200,17 zlotých za MWh při odhadované spotřebě zemního plynu spotřebiteli v roce 2023 v celkové výši 65 TWh. Předpokládá se, že průměrné náklady na plynné palivo, které hradí energetické společnosti prodávající plynné palivo tarifně chráněným zákazníkům, budou činit přibližně 615 zlotých za MWh. V souvislosti s novými úkoly, které zákon pro předsedu Energetického regulačního úřadu předpokládá, návrh počítá s přidělením dodatečných finančních prostředků na plnění těchto úkolů v celkové výši 21 512 milionů zlotých v letech 2023 až 2032.
Změny v oblasti větrné energie na moři
Návrh na zvláštní ochranu některých odběratelů plynných paliv v roce 2023 z důvodu situace na trhu s plynem má také zapracovat připomínky, které byly vzneseny v období platnosti zákona o výrobě elektřiny v pobřežních větrných elektrárnách.
„Návrh zákona obsahuje také ustanovení, která mají zlepšit investiční podmínky pro probíhající projekty větrných elektráren na moři,“ stojí v důvodové zprávě.
Jde o valorizaci systému podpory od okamžiku, kdy bude v roce 2021 vydáno první rozhodnutí o státní podpoře. Doba trvání režimu podpory bude prodloužena o pět let na 30 let.
„Cílem novely je zpřesnit ustanovení zákona o podpoře využívání mořských zdrojů a zajistit, aby se zákonodárcem předpokládaná valorizace úrovně podpory vztahovala na všechny po sobě jdoucí kalendářní roky počínaje dnem vydání rozhodnutí předsedy Energetického regulačního úřadu o přiznání práva výrobci na úhradu záporného salda za elektřinu vyrobenou ve větrné elektrárně na moři a uvedenou do sítě,“ uvedl předseda Energetického regulačního úřadu.
Navzdory výzvám ze strany průmyslu bude zúčtování kladného nebo záporného salda nadále prováděno v polské měně. Bude však možné změnit způsob vypořádání podpory ve formě státní podpory, a to tak, že výrobce jednou předloží předsedovi ERÚ prohlášení, v němž uvede v procentech, která část podpory, jež je základem pro pokrytí záporného salda, má být vyjádřena ve zlotých za 1 MWh a která v eurech za 1 MWh.
Změna v oblasti těžby
Návrh rovněž mění geologický a horní zákon.
„Navrhovaná úprava je diktována nutností zajistit, aby podnikatelé v hornictví mohli nepřetržitě provozovat důlní dílo v situaci, kdy při výkonu koncese skutečné dopady prováděných důlních děl přesahují hranice dobývacího prostoru stanoveného v koncesi,“ uvádí se v důvodové zprávě k novele horní legislativy.
„Bude možné, aby orgán báňského dozoru schválil plán provozu těžebního závodu s ohledem na skutečné škodlivé vlivy důlních děl tohoto těžebního závodu před změnou koncese vymezující nové hranice dobývacího prostoru,“ stojí dále ve zprávě.
Podle vlády změny zákona souvisejí s energetickou bezpečností země, „včetně zákonem stanoveného principu racionálního hospodaření s ložisky nerostných surovin, a to způsobem, který zajistí plynulou těžbu energetických nerostů, což je zvláště důležité s ohledem na energetickou krizi způsobenou současnou geopolitickou situací“.
Další změny
V návrhu rozsáhlé novely jsou také ustanovení o změně zákona o životním prostředí s ohledem na provádění podpory nízkouhlíkového hospodářství v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti, který je jedním z tzv. milníků NIP.
„Podpora nízkouhlíkového hospodářství v rámci národního plánu obnovy a odolnosti použitá na zřízení finančního nástroje pro bezuhlíkovou a nízkouhlíkovou mobilitu a energii a vrácená do Národního fondu se přidělí spolu s úroky a dalšími výnosy z ní získanými po odečtení nákladů na provádění úkolů souvisejících se zřízením a provozem finančního nástroje pro bezuhlíkovou a nízkouhlíkovou mobilitu a energii“ lze se dále dočíst v návrhu polského kabinetu.
Další změnou je změna ustanovení zákona o obchodování s emisemi skleníkových plynů.
„Cílem novely je stanovit možnost financování kompenzací vyplácených energetickým podnikům z prostředků získaných z dražeb emisních povolenek, které by mohly být na žádost ministra odpovědného za oblast klimatu převedeny do Fondu COVID-19,“ stojí také v důvodové zprávě polského kabinetu.
(nik)
