Nejen silnice a železnice. PPP projektem se dá postavit i škola nebo kulturní centrum, říká Jan Sůra z PORTOS

O zakázku na modernizaci železniční tratě na pražské letiště Václava Havla formou PPP projektu budou mít pravděpodobně zájem čtyři investoři. Ke konci příštího roku by tendr na spolupráci státu se soukromým partnerem měl být hotový. Uzavření smlouvy se předpokládá v roce 2026. „Čtyři roky se pak bude stavět,“ řekl v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka partner advokátní kanceláře PORTOS Jan Sůra. Ten zdůraznil, že forma PPP projektů je vhodná nejen pro investice do stavby silnic a železnic.

„Je dlouhodobě neudržitelné nejenom pro Českou republiku, ale pro každý stát, se bránit vpustit do oblastí veřejného zájmu soukromé peníze. Je to podle mě klíč k růstu,“ myslí si Jan Sůra.

Advokátní kancelář PORTOS zajišťuje pro stát při projektu modernizace trati z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha roli transakčního poradce. Náklady projektu jsou 1,1 miliardy eur. Podle ministra dopravy Martina Kupky by se lidé po nové železniční trati mohli na letiště svézt v roce 2030. „I podle evropských účetních standardů jsou PPP projekty jediná alternativa, která nezatěžuje deficity veřejných institucí a nezatěžuje zadlužení státu. My jsme dneska v situaci, kdy máme samostatné oddělení PPP, protože těch projektů teď vzniká hned několik,“ říká Kupka.

PORTOS má s veřejnými infrastrukturními projekty třicetileté zkušenosti. „Nejen takové projekty jsou ale vhodné pro PPP. Můžete jako PPP projekt třeba postavit školu, kulturní centrum nebo cokoliv v plné koncesi. Soukromý subjekt to pak ani nemusí předat státu, ale může pro stát zajišťovat i provoz toho zařízení,“ říká Jan Sůra. PORTOS na projektu letiště spolupracuje rovněž s kolegy z Portugalska, kteří se podíleli na projektu vysokorychlostní tratě z Porta do Lisabonu.

Mohlo by vás zajímat

Nasazení bateriových vlaků se nabízí mezi Hradcem Králové a Letohradem, říká náměstek hejtmana Jarolím

V zahraničí jsou PPP projekt zavedené několik desetiletí. V Česku teprve začíná jejich boom.  Na financování projektu se zpravidla podílejí banky. „Já s oblibou říkám, že u PPP projektů jsme na stejné lodi se zadavatelem. A to čistě kvůli tomu, že oba máme stejný zájem. Chceme, aby ten projekt dlouhodobě úspěšně fungoval a dělal to, co má,“ říká ředitel oblasti projektového financování ČSOB Jan Troják, který má s PPP projekty bohaté zkušenosti právě ze zahraničí.

Díl Budoucnost dopravy v ČR najdete na všech podcastových platformách.

Eva Paseková

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.