Pokusy o „léčbu“ homosexuálů se mají v celém evropském bloku zakázat, protože lidem z komunity LGBTQ+ způsobují utrpení. S tímto názorem souhlasila většina evropských poslanců. Návrh týkající se ochrany základních práv a lidské důstojnosti musí ještě posoudit Komise.
Vášnivá debata v Evropském parlamentu se zaměřila na otázku zákazu takzvaných konverzních praktik. Jde o postupy – často označované jako terapie – zaměřené na změnu, potlačení nebo potlačení sexuální orientace, genderové identity nebo genderového projevu LGBTQ+ osob.
Je to mučení
Způsobují silnou bolest a dlouhodobou psychickou a fyzickou újmu, vysvětlila jedna z autorek dokumentu, Marina Kaljurandová (S&D/Estonsko). „Vycházejí z nebezpečné a neopodstatněné víry, že identita dané osoby může být méněcenná a vyžaduje nápravu. Vzhledem ke své diskriminační, ponižující a škodlivé povaze jsou konverzní praktiky OSN a Radou Evropy kvalifikovány jako mučení,“ připomněla.
Většina řečníků se shodla na tom, že tyto praktiky – často zahrnující psychiatrickou léčbu a léky, náboženské rituály jako třeba exorcismus, i fyzické či sexuální zneužívání – nemají v 21. století místo. Téměř čtvrtina LGBTQ+ osob v Evropě zažila tyto praktiky na vlastní kůži.
Pouze osmička zemí
Následky těchto pochybných metod vedou k depresím, úzkosti a pokusům o sebevraždu, zejména u mladých lidí, varovali zákonodárci. Zatím pouze osm států Unie zakázalo konverzní praktiky na národní úrovni. Jsou to Belgie, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Malta, Španělsko a Portugalsko.
Evropská komisařka pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadja Lahbibová připomenula, že Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1990 vyřadila homosexualitu ze seznamu nemocí. „Neexistuje absolutně nic, co by se dalo vyléčit,“ řekla. Dodala, že konverzní praktiky jsou založeny na mylné představě, že LGBTQ+ lidé jsou nemocní.
Nejsem gay proto, že jsem to četl v knize
Nejemotivnější příspěvky zazněly od poslanců Evropského parlamentu, kteří se sami identifikují jako LGBTQ+. „Nejsem gay proto, že jsem se o tom dozvěděl ve škole. Nebo proto, že jsem to četl v knize. Narodil jsem se jako gay v důsledku krásné rozmanitosti přírody,“ prohlásil Marc Angel (S&D/Lucembursko). Snahy o to, aby byli všichni lidé dokonale stejní, přirovnal k nacismu.
Debata také odhalila kritické hlasy od malého počtu konzervativních a pravicových poslanců Evropského parlamentu. Tito kritici tvrdili, že zákaz v celé sedmdvacítce by mohl narušit rodičovská práva, náboženskou svobodu a svobodu projevu. Jeden z nich, Bert-Jan Ruissen (ECR/Nizozemsko), argumentoval, že nátlak a zneužívání jsou v zemích Unie již nyní nezákonné.
Milion podpisů
Tlak na zákaz této „léčby“ vychází z Evropské občanské iniciativy, nástroje, který umožňuje občanům vyzvat Komisi k návrhu nové legislativy. Aby iniciativa uspěla, musí iniciátoři nasbírat alespoň milion podpisů z nejméně sedmi členských států. V tomto případě organizátoři shromáždili více než 1,1 milionu ověřených podpisů z 11 zemí.
Některé země už zakázaly praktiky konverze, často alespoň pro nezletilé. Jinde regulace chybí, nebo je omezená. Evropská komise ve své Strategii rovnosti LGBTIQ+ na období 2026–2030 podpořila úsilí o omezení těchto praktik. Zatím ale nenavrhla jejich klasifikaci jako trestné činy.
