Slibovala navyšovat pomoc nejchudším zemím světa. V praxi se ale objem finančních prostředků, které Evropská unie na tento cíl dává, v posledních letech naopak snižuje. Peníze totiž směřují do bohatších zemí, kde dokážou lépe přispívat k plnění unijních priorit, jako je snižování emisí.

Evropská komise slíbila, že do roku 2030 nasměruje 25 procent své zahraniční pomoci do nejméně rozvinutých zemí světa. Zatím se to ale nedaří.

„Je velmi pravděpodobné, že EU do roku 2030 nesplní svůj cíl financování. Bude potřeba důkladně prošetřit, jaké jsou důvody tohoto stavu,“ uvedla Bettina Jakobsenová z Evropského účetního dvora (ECA).

mapa nejméně rozvinuté země
Nejméně rozvinuté země světa se nacházejí z velké většiny na africkém kontinentu. Zdroj: Evropský účetní dvůr

V období mezi lety 2010 a 2015 činil podíl grantů a zvýhodněných úvěrů přidělených Evropskou unií nejméně rozvinutým zemím světa 18 procent z celkové zahraniční pomoci. V roce 2022 se tento podíl snížil na 12 procent. Nejchudší země obdržely v letech 2017 až 2022 17,2 miliardy eur (417 miliard korun).

Slabá kontrola

Auditoři kritizovali slabou kontrolu programů zahraniční pomoci ze strany Evropské komise. Z tohoto důvodu nemůže účetní dvůr adekvátně posoudit, zda byla pomoc Bruselu dostatečně efektivní.

Rozvojová spolupráce Unie se totiž odklání od nejméně rozvinutých zemí. V rámci iniciativy EU Global Gateway, která je evropskou odpovědí na čínskou iniciativu Nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative) a kterou má pod palcem český eurokomisař Jozef Síkela, se pomoc zaměřuje na projekty, které slouží prioritám EU. Například zajištění čisté energie nebo omezení migrace. Tyto projekty ale obvykle lépe fungují v zemích, kde mají obyvatelé vyšší příjmy. To znamená, že se menší část pomoci dostane do nejchudších zemí.

Mohlo by vás zajímat

Překážky pro chudé země

V současné době spadá do kategorie nejméně rozvinutých zemí 44 států, v nichž žije 880 milionů lidí. Přesto tvoří pouze jedno procento celosvětového vývozu zboží. Nejchudší země čelí dlouhodobým překážkám, jako je slabé podnikatelské prostředí, špatná infrastruktura a omezený přístup k financování.

Podle londýnské finanční společnosti Global Trade Review (GTR) zůstává globální deficit v oblasti obchodního financování, tedy rozdíl mezi tím, co podniky potřebují a co jsou banky a jiné instituce ochotny poskytnout, ve výši 2,5 bilionu amerických dolarů (51,4 bilionu korun).

Příklad Malawi

Zpráva evropských auditorů zdůrazňuje nedostatek investic a úvěrů na příkladu Malawi, kde se banky vyhýbají zapojení do programů Aid for Trade. „Nechtějí riskovat s klienty, kteří nevyvážejí a neobchodují s cizími měnami,“ uvedl Evropský účetní dvůr. Bohatší země představují nižší riziko, což znamená, že dokáží lépe přilákat soukromé investory.

Unie chce snížit závislost na tradičních obchodních partnerech, jako jsou Spojené státy a Čína. Proto se Brusel zaměřil na nové obchodní trhy. Platí to pro země sdružené do jihoamerické zóny volného obchodu Mercosur nebo pro Indii. Evropská komise přijala doporučení evropských auditorů a slíbila, že zlepší monitoring a také posílí spolupráci a koordinaci pomoci s partnerskými zeměmi do konce roku 2026.

OECD navrhla reformu

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyzvala k reformě celého systému rozvojové pomoci. Varovala, že se iniciativa Aid for Trade, která funguje od roku 2005, musí přizpůsobit novým podmínkám globální ekonomiky. Pomoc má reagovat na aktuální výzvy jako klimatické změny, digitalizace nebo nerovnost ve společnosti.