Kolik budou odvádět majitelé jaderných elektráren do fondu, ze kterého se bude výhledově financovat stavba a provoz trvalého úložiště odpadu? Růst poplatku, navržený autory novely atomového zákona, naráží na odpor části poslanců. Dva z nich navrhli snížení tohoto odvodu o více než jednu čtvrtinu na 120 korun za megawatthodinu.
Novela atomového zákona prošla druhým čtením v poslanecké sněmovně, přibyly k ní však dva pozměňovací návrhy. Ten zajímavější z nich podali poslanci Ivan Adamec (ODS) a Jan Bauer (ODS). Navrhli ve vládou schváleném znění novely zredukovat horní mez poplatku pro jaderné elektrárny ze 163 na 120 Kč/MWh a pro výzkumná jaderné zařízení či jaderné teplárny ze 109 na 80 Kč/MWh.
Původní návrh by totiž přinesl růst poplatku o téměř 200 procent v případě jaderných elektráren a o 260 procent v případě výzkumného jaderného zařízení. „Pro poplatníka provozujícího energetické jaderné zařízení je tento nárůst nepřijatelný a jeho navýšení zcela nepřiměřené. Odvedené prostředky, stanovené v nařízení vlády, v horní hranici navrhované výše by neadekvátně navýšily příjmy na jaderném účtu, které nebudou dlouhou dobu v plném rozsahu využity,“ uvedli poslanci Adamec a Bauer v odůvodnění svého „pozměňováku“.
Podle dvou dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku je redukce poplatku výhodná pro společnost ČEZ, která vlastní a provozuje jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně. Nevýhodná je naopak pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Zdroje tvrdí, že SÚRAO se snaží „nasyslit“ na jaderném účtu co nejvíc peněz – bez ohledu na fakt, že výstavba trvalého úložiště jaderného odpadu v České republice je otázkou vzdálené budoucnosti. Zájem SÚRAO se tak logicky dostává do konfliktu se zájmy Skupiny ČEZ.
V důvodové zprávě k vládou schválené novele je naopak zdůrazněna úhradová role poplatků a odpovědnost vlády při stanovování výše poplatků tak, aby nedošlo k ohrožení plnění jaderného účtu. „Ten má vždy především sloužit k bezpečné likvidaci radioaktivního odpadu a nelze zatěžovat budoucí generace tím, že by byl tento jeho smysl oslabován nedostatečně odpovědným přístupem aktuální výkonné moci,“ dočteme se v důvodové zprávě k novele.
Autorem novely atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vedený Danou Drábovou. Tomu navržené snížení horního limitu poplatku nevadí. „Odborně vzato je možné takto navržené meze poplatků považovat za dostatečné, aby nebyla ohrožena funkce poplatků a jaderného účtu, tedy ani ohrožena výstavba hlubinného úložiště za předvídatelných podmínek. Ovšem atypické ekonomické výkyvy by mohly vyžadovat budoucí navýšení těchto mezí v zákoně,“ odpověděl ředitel sekce jaderné bezpečnosti Štěpán Kochánek.
Novela atomového zákona, kterou koaliční vláda premiéra Petra Fialy schválila v květnu, má za cíl zjednodušení a zefektivnění povolovacích procesů pro nové jaderné elektrárny. Týká se to jak velkých bloků v Dukovanech a případně v Temelíně, tak i těch menších, modulárních, které by chtěl v Česku stavět ČEZ i jiní zájemci.
Novela například zavádí nový institut zvaný předběžná informace. Cílem je, po vzoru zahraničních dobrých praxí, nabídnout investorům vyšší míru právní jistoty ohledně regulatorních požadavků a jejich výkladu regulátorem. Předběžná informace by měla přispět k snadnějšímu průběhu procesu nasazování nových technologií, ať již tradičních jaderných zdrojů či malých a středních modulárních reaktorů.
Další změny v zákoně reagují na praktické poznatky a napravují nedostatky předchozí právní úpravy z roku 2017. Jedná se třeba o správné provádění Aarhuské úmluvy, která se týká informování veřejnosti a vytváření podmínek pro aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí. Více se o novele atomového zákona dočtete ve zprávě, kterou Ekonomický deník vydal na počátku března.
David Tramba
