Vykolejení nákladního vlaku s vagóny s práškovým vápencem u Mariánských Lázní z konce července pomalu spěje k rozuzlení. Strojvedoucí podle dosavadních závěrů vyšetřování zřejmě vůbec nerespektoval návěst předvěstníku a namísto snížení rychlosti ji zvýšil o 2 kilometry v hodině. Okolo návěsti „traťová rychlost 30 km/h“ už jel rychlostí 91 kilometrů za hodinu. Místem vykolejení pak projížděl rychlostí 86 kilometrů za hodinu, jak vyplývá ze zjištění Ekonomického deníku.
K celkem očekávanému rozluštění spěje nehoda železniční soupravy, tvořené dvěma lokomotivami a šestnácti vagony práškovým vápencem, která vykolejila 28. července na trati u Mariánských Lázní. Kolizi nákladního vlaku zachytil záběr z dronu. Nehoda se stala na hlavní železniční trati vedoucí z Mariánských Lázní na Plzeň, poblíž Drmoulu na Chebsku. V okamžiku, kdy souprava vykolejila, ji strojvůdce na úseku, omezeném na maximálně třicetikilometrovou rychlost, vedl podle zjištění Ekonomického deníku rychlostí 86 kilometrů za hodinu.
Vykolejení nákladního vlaku s vagóny s práškovým vápencem kvůli vysoké rychlosti přitom dle strojvůdců předcházelo několik případů, kdy „mašinfírové“ úsekem s omezenou rychlostí projeli podstatně rychleji, než měli. Správa železniční dopravní cesty na trati, na níž probíhala stavba, před tím podle některých zdrojů z dopravy zrušila takzvanou pomalou jízdu a rychlost omezila trvale. Federace strojvůdců zareagovala na incident na trati u Mariánských Lázní svých webových stránkách tak, že byli vůdci vlaků špatně informováni o omezení na trati. „Bude v případě poslední mimořádné události stačit rozsypaný náklad vápence, aby dopravce i provozovatel společně pochopili, že současný způsob informování strojvedoucích o tak závažných změnách traťových poměrů je sice předpisový, ale prakticky naprosto špatný a nedostačující?,“ zeptal se sám sebe místopředseda strojvůdcovské federace Jaroslav Vincour.
Dosavadní vyšetřování už ale na viníka nehody ukazuje nad jiné jasně – určitě totiž pochybil strojvůdce, který nerespektoval stanovené omezení rychlosti. Podle informací Ekonomického deníku z Českých drah bylo z dat elektronického rychloměru lokomotivy CZ-ČDC 91 54 7 363 502-6 mimo jiné zjištěno, že okolo předvěstníku na omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině jel strojvedoucí 89 kilometrů v hodině, u takzvaného rychlostníku, omezujícím rychlost na 30 kilometrů v hodině už souprava jela rychlostí 91 kilometrů v hodině. Na začátku oblouku (takzvané přeložky) jel vlak devadesátkou, v místě havárie rychlost klesla na 86, první vůz pak projížděl rychlostí 82 kilometrů v hodině.
„Z uvedeného vyplývá, že strojvedoucí návěst předvěstníku vůbec nerespektoval a namísto snížení rychlosti došlo ke zvýšení rychlosti o 2 km/h. Okolo návěsti traťová rychlost 30 km/h projížděl rychlostí 91 km/h. Místem vykolejení (bodem „0“) projížděl rychlostí 86 km/h. Čeká se na výsledky šetření Drážní inspekce, to bude tak za čtyři měsíce. Strojvůdci se bouří, že místo bylo nedobře označeno a nebezpečné, ale o tom, co bylo zaznamenáno v lokomotivě, nikdo nemluví. Bylo to staženo a zapečetěno v pátek,“ sdělil Ekonomickému deníku dobře informovaný zdroj z Českých drah.
„S největší pravděpodobností jsme se BOHUŽEL stali zase viníkem – a v očích mnoha lidí a zejména těch, kterým se to bude docela hodit, asi tím jediným a relevantním – mimořádné události, která při tom všem špatném naštěstí neměla za následek smrt či těžká zranění osob. Vyšetřování příčin nehody nákladního vlaku je v samotném začátku, ale podle předběžných zpráv z médií, informacích prezentovaných managementem Správy železniční dopravní cesty, a BOHUŽEL i dle vyjádření některých čelních představitelů dopravce, je vina na strojvedoucím. Řádně se prý neseznámil s informacemi, které mu byly poskytnuty před začátkem osudné jízdy,“ povzdechl si ještě před potvrzením údajů z rychloměru lokomotivy na webu federace strojvedoucích její místopředseda Jaroslav Vincour.
Přestřelka o viníka
Krátce po nehodě se začali ozývat už zmiňovaní strojvůdci a poukazovali na to, že na vině je podle všeho Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která rychlost na stavbě omezila a nedostatečně o tom prý informovala vůdce vlaku. O podíl na zavinění nehody se vzápětí rozjela i přestřelka mezi Českými drahami a SŽDC, o které informoval server zdopravy.cz.
Dva dny před vykolejením nákladního vlaku u Mariánských Lázní prý podle serveru obdržela správa železniční cesty dopis, v kterém České dráhy žádají o úpravu způsobu, jakým je řešeno označení snížené rychlosti na trase přeložky. SŽDC pak podle serveru měla návrh odmítnout.
České dráhy podle serveru reagovaly na stížnosti několika strojvedoucích, podle kterých přišli o jednu pojistku v podobě písemného rozkazu. Dráhy poukázaly především na nedostatečnou informovanost o omezení na trati u Drmoulu. „U strojvedoucích vzniká mylný dojem, že stavební práce již byly ukončeny, pomalá jízda odstraněna a místo je nyní sjízdné plnou rychlostí. Tento postup provozovatele dráhy nám nepřijde úplně vhodný. Nejedná se přeci o trvalou změnu, byť zde dočasnost trvá třeba i několik měsíců. Chtěli bychom požádat o vedení takových míst jako „přechodných“ omezení s uváděním do písemných rozkazů,“ zveřejnil server citaci z dopisu Českých drah.
Server dále uvádí, že Správa železniční dopravní cesty odpověděla za necelé dvě hodiny. V dopise vysvětluje, že ponechá současný stav. „Stav byl prověřený na úrovni Oblastního ředitelství Plzeň, SŽDC postupovala podle předpisů a dala dostatečný prostor všem dopravcům, aby se včas seznámili se změnami v uvedeném úseku,“ řekla serveru zdopravy.cz mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová.
Podle Drážní inspekce se nehoda stále vyšetřuje. „Je nutné vyslechnout svědky a analyzovat všechny dokumenty i rychloměr vlaku. Vyšetřování může trvat i několik měsíců,“ nechal se slyšet mluvčí drážní inspekce Martin Drápal. Stanovisko inspektorů lze nalézt zde.
Podle Ekonomickým deníkem zjištěných předběžných informací byla tedy bezprostřední příčinou vykolejení vlaku, který převážel v cisternách práškový vápenec, jeho vysoká rychlost. V úseku je nařízeno omezení na maximálně 30 kilometrů za hodinu a strojvedoucí jel výrazně rychleji. Vagóny se v zatáčce daly do pohybu a vykolejily. Při dramaticky vyhlížející nehodě nebyl naštěstí nikdo zraněn. Škody zatím inspekce odhaduje na přibližně 29 milionů, jde ale jen o první odhad.
Dopravci informujte strojvedoucí
Proti kritice od strojvůdců se tvrdě vymezila Správa železniční dopravní cesty. „Zavedení traťové rychlosti 30 km/h odpovídá profilu a z projektu plynoucím technickým parametrům provizorní tratě, která byla vybudována z důvodu výstavby silniční komunikace. SŽDC tímto krokem vyšla vstříc požadavkům dopravců tak, aby se v daném úseku nemusela uskutečnit téměř půlroční nepřetržitá výluka. Proto byla vybudována přeložka tratě, která byla od počátku projektována na 30 km/h. Během všech jednání předcházejících výstavbě přeložky SŽDC vždy avizovala tuto maximální rychlost,“ stojí na webu SŽDC.
Přeložka byla postavena během výluky, která se uskutečnila od 11. do 20. května 2019. Následně zde byla z důvodu stavby a přepojení původní tratě do stopy nové přeložky zavedena pomalá jízda. Jedná se o plánovanou pomalou jízdu zavedenou kvůli stavebním procesům, v tomto případě ještě vyvolanou cizím právním subjektem.
„Poté docházelo ke konsolidaci nově postavené přeložky, SŽDC současně zahájila administrativní proces vedoucí ke změně takzvaných Tabulek traťových poměrů, kterou jsme zveřejnili 20. června 2019. Neexistuje žádný relevantní důvod, proč by tato traťová rychlost měla být dlouhodobě v režimu pomalé jízdy. Po uplynutí požadované lhůty 21 dnů, která je nezbytná k tomu, aby s uvedenou změnou všichni dotčení dopravci seznámili své zaměstnance, byla od 15. července na trati zavedena projektovaná traťová rychlost 30 km/h. Celým tímto postupem dala SŽDC dostatečný prostor všem dopravcům, aby se včas seznámili se změnami v uvedeném úseku,“ vysvětluje dále SŽDC.
SŽDC mohla přistoupit ke změně tabulek traťových poměrů ihned po dostavbě zmiňované přeložky, z důvodu bezpečnosti a minimalizace případných dopadů spravovala dopravce bezmála dva měsíce rozkazy o pomalé jízdě v místě této přeložky. Jakmile proběhla požadovaná lhůta pro zavedení nové traťové rychlosti, byla na trati osazena příslušná návěstidla a bylo ukončeno trvání pomalé jízdy zavedené z důvodu stavby.
„Z uvedeného jasně vyplývá, že se v tomto případě nejednalo o změnu pomalé rychlosti na takzvané trvalé omezení rychlosti (interní proces SŽDC, zavedení takzvaného TOR), o kterém spekulují některá média. To by totiž znamenalo, že bychom projektovanou rychlost během provozu snižovali v souladu s interními procesy SŽDC. Proto se důrazně ohrazujeme proti tvrzením, že před nehodou došlo v tomto místě k účelovému zavedení trvalého omezení rychlosti. Závěrem chceme apelovat na dopravce, aby důsledně dohlíželi na to, zda jsou jejich strojvedoucí dostatečně seznámeni s aktuální provozní situací na všech traťových úsecích, na které vyjíždějí. Jde o to, aby stejně jako SŽDC přistupovali zodpovědně ke všem zákonným povinnostem vyplývajícím z jejich činnosti,“ uzavřela Správa železniční dopravní cesty reakci na kritiku, související s hledáním viníka nehody.
Předběžný výhled SŽDC na zprovoznění úseku Chodová Planá – Mariánské Lázně je po uskutečněných měřeních a zkouškách s ohledem na stav poškození zemních kotev sloužících pro stabilizaci železničního náspu stanoven na 20. srpna.
Jan Hrbáček
