Připomíná spíš překážkovou dráhu než jednotný ekonomický prostor bez hranic, kde volně proudí zboží, služby i kapitál. Evropské firmy, které chtějí podnikat ve více členských zemích EU, stále naráží na řadu problémů. Ekologické produkty musí například v každé unijní zemi splnit jiné technické normy nebo požadavky na balení. V důsledku toho firmy platí vysoké částky za právní a daňové poradenství. A to zvyšuje ceny a snižuje evropskou konkurenceschopnost.
Třicet tři let po svém vzniku zůstává jednotný evropský trh nedokončeným projektem. Firmy si stěžují na řadu komplikací a překážek, pokud chtějí podnikat jen kousek za hranicemi svého státu. Odlišně řeší každý stát unijní sedmadvacítky například cloudové služby, autorská práva nebo digitální daně.
Jednoduší odejít do Ameriky než do Německa
Startup z Prahy má často jednodušší podmínky pro expanzi na trhu ve Spojených státech než v sousedním Německu. Přestože je Unie jako celek druhá největší ekonomika světa, funguje jako „trh 27 států“ spíše než jako jednotný prostor pro podnikání.
Také proto vyhlásila bruselská exekutiva pod vedením Ursuly von der Leyenové jednu ze svých priorit dokončení jednotného evropského trhu, který by byl opravdu funkční. Komise se zavázala k plné integraci trhu do roku 2027.
Bude to těžká mise
Debata evropských poslanců minulý týden ukázala, o jak náročnou misi půjde. Mezi zákonodárci přetrvávají hluboké rozpory a názory na to, jak tohoto cíle dosáhnout.
Andreas Schwab (EPP/Německo) označil jednotný trh za jeden z největších úspěchů Unie. Varoval ale, že evropská ekonomická, daňová nebo právní fragmentace brzdí jeho potenciál. „Zatímco naši globální konkurenti působí na velkých integrovaných trzích, evropské společnosti stále čelí různým národním pravidlům a byrokratickým postupům, když chtějí působit přes hranice,“ prohlásil.
Nejvíce to je vidět v oblasti služeb. Alex Agius Saliba (S&D/Malta) varoval, že navzdory letitému úsilí o liberalizaci trhu vnitřní obchodní bariéry rozvoj podnikání stále komplikují. „Stále existuje přibližně 60 procent bariér na trhu služeb,“ řekl s tím, že tato roztříštěnost nejhůře dopadá na spotřebitele, kteří platí zbytečně vysoké ceny. Zároveň oslabuje ekonomickou odolnost Evropy.
Může za to Brusel?
Poslankyně Virginie Joronová (PfE/Francie) si nebrala servítky. Z problémů s konkurenceschopností Evropy kvůli nadměrné regulaci a složité byrokracii obvinila Evropskou komisi. „Nejhorší bariérou na našem vnitřním trhu je Brusel,“ řekla a vyzvala naopak k decentralizaci evropského trhu.
Poslanec Gheorghe Piperea (ECR/Rumunsko) označil další integraci za „pokryteckou“. Argumentoval, že evropský blok stále prosazuje politiku, která občanům neprospívá. Poukázal například na velké rozdíly v pravidlech pro státní podporu jednotlivých členských států.
Dokončení jednotného trhu jako priorita
Pro Komisi zůstává dokončení jednotného trhu klíčovou prioritou. „Jednotný trh je naším nejlepším nástrojem pro reakci na vnější tlaky. Přetrvávají zásadní překážky, zejména na národní úrovni,“ připustil evropský komisař Stéphane Séjourné, který má na starosti na průmyslovou politiku.
V tomto duchu evropská exekutiva zahájila minulý měsíc iniciativu Jedna Evropa, jeden trh. Předsedkyně Ursula von der Leyenová ji představila jako plán na plnou integraci jednotného trhu do roku 2027, který by bloku pomohl dohnat USA a Čínu. Strategie se zaměřuje na hlavní faktory, které způsobují rozdíly v konkurenceschopnosti Evropy – složité předpisy, slabé kapitálové trhy, vysoké náklady na energie a překážky pro vnitřní obchod.
Mohlo by vás zajímat
Iniciativa reaguje na kritické zprávy o ekonomickém postavení Evropy ve světě Enrica Letty a Maria Draghiho z roku 2024. V tomto ekonomickém jízdním řádu popsali italští politici řadu opatření, jak se musí Unie změnit, aby dokázala v dalších letech uspět v globální ekonomice.
Mobilizace úspor střadatelů
Vedle strategie Jedna Evropa, jeden trh letos Komise připravuje několik iniciativ na podporu jednotného trhu. Má jít o podrobnosti ke vzniku Unie úspor a investic, která má přesměrovat miliardy eur od soukromých střadatelů do firemního sektoru. Mezi novinky patří i revize pravidel pro evropské fondy rizikového kapitálu.
Další iniciativa TechEU počítá s investiční podporou technologických startupů pro jejich expanzi, aby nemuseli zakladatelé firem odcházet do Spojených států. Do konce roku chce Brusel představit také revizi směrnice o právech akcionářů. V současné době Komise připravuje komplexní zprávu o evropském bankovním systému a posouzení konkurenceschopnosti evropských finančních domů.
