Cílem změny vyhlášky o postupu při služebním hodnocení vojáků a jeho hlediscích, předkládané ministerstvem obrany, je zvýšit úroveň fyzické zdatnosti vojáků. Současná právní úprava nezahrnuje hodnocení tělesné přípravy do bodového hodnocení, a nemotivuje tedy vojáky ke zvyšování své fyzické zdatnosti, která je základním předpokladem pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky. Návrh vyhlášky proto zařazuje hodnocení z tělesné přípravy jako samostatně hodnocenou oblast s určitým počtem bodů podle dosažené úrovně fyzické zdatnosti vojáka z povolání. Podle ministerstva obrany je nutné motivovat k zvýšení fyzické zdatnosti přibližně 6 500 vojáků. Čtyři procenta vojáků při přezkoušení fyzické zdatnosti jsou nevyhovující a přibližně 21 procent je pouze vyhovující. Podle údajů generálního štábu přitom disponovala Armáda České republiky na konci roku 23 743 vojáky, což v porovnání s čísly o fyzické kondici vojáků znamená pro profesionální armádu velký problém.
Současná právní úprava služebního hodnocení vojáků z povolání obsahuje hodnocení tělesné přípravy pouze v rovině informace splnil/nesplnil, popřípadě nehodnocen s uvedením důvodu. Přímo proto neovlivňuje celkový závěr služebního hodnocení vojáka. Zprostředkovaně je možné ho zohlednit při stanovení bodů například v oblasti takzvaného plnění základních povinností.
„Vysoká úroveň fyzické zdatnosti vojáků je základním předpokladem pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky a je tedy žádoucí využít všechny motivační nástroje k jejímu udržení. Dosavadní úprava služebního hodnocení zjevně nemotivuje relativně velkou skupinu vojáků k zvyšování své fyzické zdatnosti. Dlouhodobě jsou totiž cca 4 procenta vojáků při přezkoušení fyzické zdatnosti nevyhovující a přibližně 21 procent je pouze vyhovující. Jde tedy o cca 6 500 vojáků, které je nutné motivovat k zvýšení fyzické zdatnosti. Předkládaný návrh má přispět k větší motivaci vojáků z povolání k dosahování lepších výsledků v oblasti tělesné přípravy,“ stojí v důvodové zprávě k vyhlášce.
Návrh zařazuje hodnocení z tělesné přípravy jako samostatně hodnocenou oblast s určitým počtem bodů, podle dosažené úrovně fyzické zdatnosti vojáka z povolání.
Bude se přitom vycházet z výsledků standardizovaného přezkoušení zaměřeného na dosahovanou úroveň fyzické zdatnosti vojáka včetně úrovně specifických schopností a dovedností, nezbytných pro výkon služby na konkrétním služebním místě.
Tímto způsobem se hodnocení tělesné přípravy promítne přímo do výsledku celého služebního hodnocení a bude mít přímý vliv na celkový výsledek služebního hodnocení, vyjádřený součtem dosažených bodů s omezeními.
Protože v současné době je součet všech hodnocených oblastí nastaven na 100 bodů a u adresátů je již zaužíváno hodnocení na škále 0 až 100, mění návrh při navýšení počtu hodnocených oblastí, a tím i počtu celkového bodů na 108, způsob určení výsledného hodnocení vojáka. Nově se bude výsledek odvíjet od pásma procentuálního podílu dosažených bodů na možném maximálním počtu bodů.
Tento postup podle ministerstva obrany umožní také řešení situace, kdy voják, který bude řádně omluven z přezkoušení fyzické zdatnosti (například ze zdravotních důvodů), může mít tuto oblast vyloučenu z výpočtu, a přesto dosáhnout maximálního procentuálního podílu.
„Současná právní úprava, obsažená ve vyhlášce č. 189/2015 Sb., o postupu při služebním hodnocení vojáků a jeho hlediscích, nezahrnuje hodnocení tělesné přípravy do bodového hodnocení, a nemotivuje tedy vojáky ke zvyšování své fyzické zdatnosti, která je základním předpokladem pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky. Je proto nutné upravit vzor služebního hodnocení tak, aby hodnocení tělesné přípravy bylo samostatným hodnoceným bodem v části 3 služebního hodnocení a toto hodnocení mělo vliv na celkový výsledek služebního hodnocení. Uvedenou úpravou má dojít k udržení fyzické zdatnosti vojáků, která je základním předpokladem pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky,“ zhodnotilo ministerstvo obrany platný právní vztah a nutnost jeho změny.
Ministerstvo navrhuje mimo jiné úpravu paragrafu 4, který obsahuje určení postupu pro závěr služebního hodnocení.
„Dosavadní prostý součet dosažených bodů se mění na určení pásma procentuálního podílu dosažených bodů na možném maximálním počtu bodů. Jde o řešení potřeby navýšení počtu hodnocených oblastí, a tím i celkového počtu bodů na 108 a současně situace, kdy se voják nebude moci zúčastnit přezkoušení z tělesné zdatnosti. U takového vojáka pak návrh určuje vyloučení této oblasti ze součtu bodů a v maximální výši tedy snížení ze 108 na 100 bodů. Přepočet bodů na procentuální podíl pak umožňuje rovný přístup mezi vojákem, který se mohl přezkoušení z fyzické zdatnosti zúčastnit a tím, který se bez vlastního zavinění přezkoušení zúčastnit nemohl,“ vysvětluje resort Jany Černochové.
Účinnost vyhlášky se navrhuje s přihlédnutím k tomu, že v průběhu letošního května a června probíhá první část přezkoušení fyzické zdatnosti vojáků.
„Umožní tak transparentně informovat vojáky o zahrnutí tohoto přezkoušení již při první možnosti ovlivnit závěr služebního hodnocení za rok 2024. Existuje tak naléhavý obecný zájem na nabytí účinnosti návrhu, protože pozdější účinnost vyhlášky by vedla k faktickému odložení dopadů návrhu až na služební hodnocení za rok 2025, což je v rozporu s potřebou ozbrojených sil České republiky,“ dodává ministerstvo obrany.
Materiál se nachází v připomínkovém řízení.
Jan Hrbáček
