Zatímco některé studenty a aktivisty tíží klimatická úzkost a volají po co nejrychlejším odchodu od fosilních paliv, mnohé konzervativní české politiky a energetiky naopak trápí příliš rychlé zavírání uhelných elektráren a tepláren i jiné nápady „zelených bláznů v Bruselu.“ Přesně v tomto duchu se nesl seminář „Dekarbonizace s lidskou tváří aneb Čím si posvítíme na transformaci?“, který se dnes konal v sídle senátu. Ekonomický deník přináší reportáž z této pozoruhodné akce.
Nejprve se za řečnickým pultem vystřídali politici. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) ve svém vystoupení přiznal, že „dekarbonizace je správná, ale problém je v tom, že její tempo je vražedné.“ To jeho stranický kolega, senátor Rostislav Koštial, rovnou zpochybnil vliv emisí oxidu uhličitého na globální klima a doporučil zaměřit se na omezování emisí škodlivých chemikálií z průmyslu. „CO2 je ryzí ideologie, větší dopad na změny klimatu mají jiné látky,“ dodal k tématu senátor za ODS Jiří Oberfalzer, který se ujal role moderátora semináře.
Alexandr Vondra si postěžoval na „zelené hujerství“ svých kolegů v Evropském parlamentu a dal k dobru jednu vlastní zásluhu. Zastavil prý chystaný legislativní návrh zakázat F-plyny (fluorované skleníkové plyny) v jaderné energetice, což by v praxi zkomplikovalo třeba skladování použitého jaderného paliva. Vondra též varoval, že hlavním výsledkem povinného přechodu na elektromobilitu bude to, že čínské automobilky se svými levnějšími elektromobily převálcují evropské výrobce.
Ředitel ČEPS obhajoval prognózu energetiky
Informačně nejhodnotnější bylo vystoupení generálního ředitele ČEPS Martina Durčáka, který představil hlavní zjištění z nedávno zveřejněného Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040. Zásadní varování zní: po roce 2030 bude ve střední Evropě problém pokrýt spotřebu elektřiny v zimním období. Výsledkem budou cenové extrémy v řádu až tisíců eur za megawatthodinu; bilanci bude možné vyrovnat jen tím, že průmyslové podniky v danou dobu omezí výrobu (a nechají si za to draze zaplatit).
Martin Durčák také reagoval na kritiku zprávy ČEPS, se kterou přišel autor tohoto článku v Ekonomickém deníku. Odhadovaný růst spotřeby elektřiny v České republice podle jeho slov rozhodně není přehnaný. Zmínil případ Německa, které podle posledních prognóz tamního ministerstva hospodářství počítá s růstem spotřeby elektřiny z 540 TWh na 950 TWh v roce 2040. Způsobí to elektrifikace průmyslu, vytápění a dopravy. Také ve Francii počítají se skoro dvojnásobným růstem spotřeby. Proto je logické, že i v Česku poroste spotřeba elektřiny, možná až na dvojnásobek loňských 60 TWh.
Co se týká kritiky, že ve studii ČEPS chybějí menší modulární reaktory, které chce ČEZ stavět ve větších počtech, tak Martin Durčák reagoval, že tyto studie musí být z principu konzervativní. Je tedy správný postup započítat do bilance pouze ty zdroje, jejichž výstavbu lze považovat za vysoce pravděpodobnou.
Volání po záchraně uhelné energetiky
Další řečník, profesor František Hrdlička ze strojní fakulty ČVUT, přišel s varováním, že elektrizační soustava „unese“ maximálně 40 procent elektřiny z nestabilních zdrojů – tedy větrné a sluneční energie. Kontroverzi naopak postrádala Hrdličkova zdrcující kritika energetického využití vodíku. Tvrzení, že vodík opravdu není to skvělé palivo pro budoucnost lidstva, dnes v odborných kruzích převažuje.
Poslední dva vystupující – ředitel poradenské firmy Invicta Bohemica Jan Vondráš a analytik Radek Jirků ze Sev.en Energy – se přimlouvali za co nejdelší spalování hnědého uhlí v českých elektrárnách a teplárnách. Doporučují počkat na spuštění nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně, tedy zhruba do roku 2040. Oba též varovali před konverzí tepláren a elektráren z uhlí do plynu. Zemní plyn prý bude drahý a hůře dostupný, český průmysl navíc neumí vyrábět velké plynové turbíny a další zařízení pro plynové energetické zdroje. Takže budeme muset vše dovážet.
Mohlo by vás zajímat
David Tramba
