Několik měsíců se zdálo, že politici napříč Evropskou unií budou jen nešťastně zírat na grafy s rostoucí cenou elektrické energie. Až poslední dny přinesly tolik potřebnou změnu. Řada politiků, včetně českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, volá po redukci cen elektřiny na přijatelnější hodnotu. Řešením má být trik, který už tři měsíce funguje ve Španělsku a Portugalsku.
Cestu k levnější elektřině má přinést dotování ceny plynu spáleného v plynových elektrárnách. Cena elektřiny totiž odpovídá variabilním nákladům nejdražšího zdroje, který musí v danou chvíli vyrábět. Tím jsou až na výjimky právě plynové elektrárny. Při současné ceně zemního plynu přes 200 eur za megawatthodinu a nákladech na emisní povolenky vychází cena elektrické energie pro příští rok na zhruba 450 eur/MWh. Realita je však kvůli nejistotě na trhu vyšší – 550 eur.
Co s tím? Když vynecháme netržní či protitržní zásahy státu typu regulace cen elektřiny a dotace dodavatelům energií či koncovým zákazníkům, nejlépe z množiny dostupných řešení vychází právě umělé snížení nákladů na plyn pro elektrárny. Jeho výhodou je rychlé a účinné snížení ceny a také omezení nadměrných zisků, které dnes vykazují výrobci elektřiny z relativně levných zdrojů – jaderných, hnědouhelných, vodních či větrných. Klesnou taktéž nároky na finanční pomoc domácnostem a firmám z veřejných rozpočtů.
Vše funguje tak trochu na principu „nechci slevu zadarmo.“ Vícenáklady spojené s dotováním plynu nesou spotřebitelé. Jedná se o podobný model, jaký známe v Česku v souvislosti s financováním obnovitelných zdrojů. V součtu se to však vyplatí. Například odhad platný pro měsíc srpen uvádí, že bez zásahu státu by elektřina ve Španělsku stála zhruba 440 eur/MWh. Díky tomuto zásahu klesla na 160 eur/MWh, dalších 120 eur/MWh tvoří doplatek zákazníků. Výsledkem je tedy pokles ceny ze 440 na 280 eur/MWh, tedy o 36 procent.
Orientační propočty pro Česko vycházejí lépe. Plynové elektrárny totiž ve Španělsku dodávají až 40 procent elektřiny, v České republice je to maximálně 10 procent. Doplatek účtovaný spotřebitelům elektřiny by tak byl nižší. A to i z důvodu, že Španělsko nastavilo cenu plynu pro elektrárny poměrně nízko – na 40 eur/MWh. V případě střední Evropy lze očekávat vyšší hodnotu. Například limit u plynu na úrovni 100 eur/MWh by následně vedl k ceně elektřiny okolo 240 eur/MWh.
Konkrétní návrh chce ministr průmyslu Jozef Síkela předložit na Radě ministrů zemí EU pro energetiku, která je naplánována na pátek 9. září. Nebude zřejmě jediný. Po regulaci ceny plynu pro elektrárny volají také vlády v Německu, Belgii či Itálii. Také výše zmíněné Španělsko chce na základě vlastní zkušenosti doporučit ostatním zemím EU, ať postupují podle jeho příkladu.
Může to být náhoda, ale po pondělních prohlášeních ministra Síkely i jeho zahraničních kolegů nastal na energetických burzách zlom. Zdivočelé trhy reagovaly na informaci, že ministři jsou ochotni s extrémní situací něco dělat, pozitivně.
Cena elektřiny na německé burzy EEX klesla z pondělních rekordních hodnot okolo 1050 eur/MWh na současných 550 eur/MWh (základní roční kontrakt 2023). Plyn na příští rok na nizozemské burze TTF klesl z rekordních 330 eur/MWh na 192,50 eura/MWh.
David Tramba
