INZERCE

Ostravský podnikatel Martin Dědic. Foto: Jan Hrbáček

Nebývalé průtahy. Rozsudek v kauze lobbisty Martina Dědice má být hotov až po roce od vynesení

Téměř rok trvá napsání odůvodnění rozsudku v kauze ostravského podnikatele, označovaného za lobbistu, Martina Dědice. Ten si loni 5. října vyslechl u Krajského soudu v Ostravě trest osmi let vězení a propadnutí veškerého majetku. Rozsudek měl být dle zákona písemně odůvodněn už loni v říjnu. Jenže jeho vydání bylo několikrát odloženo a předseda senátu Igor Krajdl mezitím rezignoval na post místopředsedy soudu. Průtahy odůvodňoval účastí na pořádání akce nadačního fondu Ostravské paragrafy nebo zpracováváním agendy pro kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu.

Krajský soud má dle zákona na vydání písemného odůvodnění rozsudku 20 dní, v případě vazebního řízení pak dní 10. Ostravský podnikatel Martin Dědic čeká na psaný rozsudek více než tři čtvrtě roku.

V Dědicově kauze má jít o ovlivňování zakázek, před soudem stanulo 12 obžalovaných a zástupci 4 obžalovaných firem. Policie označila za klíčovou osobu právě podnikatele a lobbistu Dědice. Policie a žalobci, a později i soud, se takzvanou kauzou Dědic zabývají od policejní razie z roku 2014. První hlavní líčení začalo v roce 2016.

Podle údajů ministerstva spravedlnosti trvá prvoinstanční řízení u krajských soudů průměrně 445 dní. Tomuto časovému údaji se kauza Dědic vymyká. Blíží se k ní spíše doba, za kterou dosud nebylo vydáno písemné odůvodnění rozsudku.

Předseda senátu Igor Krajdl už při vynesení rozsudku konstatoval, že na jeho písemné zpracování bude potřebovat delší čas, nejméně půl roku.

Místopředseda soudu, dnes už bývalý, Igor Krajdl při opakovaných žádostech o prodloužení termínu vydání písemného rozhodnutí argumentoval složitostí případu, ale také zpracováváním náročné agendy pro kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu, která mu z titulu místopředsedy soudu náležela. Dalším z argumentů, bohužel těžko pochopitelným, bylo Krajdlovo angažmá na přípravě Ostravských paragrafů, akce pořádané neziskovou organizací Nadační fond Paragraf, ke 100. výročí ostravského soudu.

Jedna z žádostí soudce Igora Krajdla, ve které zdůvodňuje, proč už půl roku nestíhá písemně odůvodnit rozsudek svého senátu a potřebuje ještě více času. Foto: Jan Hrbáček

Závažné důvody

Na základě těchto zjištění se Ekonomický deník obrátil na předsedu Krajského soudu v Ostravě Petra Nováka.

„K Vašim dotazům sděluji, že písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2021 ve věci sp. zn. 77 T 1/2016 nebylo dosud zcela vypracováno. Zákonnou lhůtu pro písemné vyhotovení rozsudku krajského soudu jako soudu I. stupně stanoví § 129 odst. 3 písm. b) tr. řádu v délce 10 pracovních dní ve vazebních věcech a v délce 20 pracovních dní v ostatních věcech. Dle citovaného ustanovení dále platí, že výjimky z těchto lhůt povoluje ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, předseda soudu, což jsem učinil z důvodů níže uvedených,“ vysvětluje Předseda ostravského soudu.

„Lhůta pro vypracování písemného vyhotovení rozsudku v dané věci tedy byla prodloužena, a nyní je stanovena do 30. 9. 2022. Tato lhůta, i s ohledem i na její prodloužení, je dlouhá, nicméně je adekvátní rozsahu a složitosti dotčené věci. Předmětná věc je mimořádně obsáhlá a složitá, neboť se jedná o trestní řízení o třech původně samostatně podaných obžalobách, přičemž spisový materiál čítá cca 38 000 stran. V současné době je koncept odůvodnění rozsudku zpracován v rozsahu 344 982 znaků, tj. 191 normostran textu,“ pokračuje Petr Novák.

Písemná vyhotovení rozsudků v extrémně rozsáhlých či komplikovaných věcech není podle Nováka schůdné obvykle vyhotovovat v zákonem stanovených lhůtách bez jejich prodloužení.

Průměrnou lhůtu u vyhotovení rozsudků Krajský soud v Ostravě dle Nováka samostatně nesleduje a nevyhodnocuje.

„Za podstatnou je považována toliko skutečnost spočívající v naplnění ustanovení výše citovaného § 129 odst. 3 písm. b) tr. řádu, tedy zda rozsudek byl vyhotoven v zákonné lhůtě, případně ve lhůtě dle zákona prodloužené, či nikoliv,“ konstatuje dále předseda soudu.

„Nad rámec vašeho dotazu současně doplňuji, že v době od 6. 5. 2022 dosud předseda senátu nemohl v práci na vyhotovení rozsudku pokračovat, neboť ve vztahu k vyhotovení rozsudku podal obviněný v dané věci návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., a to pro vyhotovení předmětného rozsudku. Spis tak bylo nutno předložit k rozhodnutí o podaném návrhu Vrchnímu soudu v Olomouci. O tomto návrhu rozhodl Vrchní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 1. 6. 2022 sp. zn. 3 UL 7/2022, přičemž návrh na určení lhůty zamítl, jelikož neshledal na straně předsedy senátu neodůvodněné průtahy, když akcentoval právě zejména mimořádný rozsah a složitost věci,“ podotýká Petr Novák.

Předseda senátu se ale nevyjádřil například k participaci soudce Krajdla na organizaci akce Ostravské paragrafy, která by zcela jistě neměla být upřednostňována před psaním rozsudku.

„Předseda senátu 77 T Mgr. Igor Krajdl byl ve funkci místopředsedy Krajského soudu v Ostravě pro úsek trestní do 30.6.2022. Ke změně v osobě místopředsedy došlo ke dni 1. 7. 2022 z důvodu rezignace Mgr. Igora Krajdla, přičemž tato byla z jeho strany již předem avizována, a byla iniciována zájmem na zachování kontinuity vedení trestního úseku s ohledem na současnou potřebu zejména personální stabilizace odvolací části trestního úseku krajského soudu, a to v důsledku nadcházejících odchodů několika soudců. Jeho funkční období by jinak automaticky skončilo dnem 31. 12. 2022,“ dodává předseda ostravského soudu Petr Novák.

Čekání na možnost odvolání

Co absence písemného rozsudku představuje? Například to, že odsouzení k vysokým trestů nemají možnost se proti rozsudku odvolat, což například Martin Dědic naznačil hned po vynesení verdiktu.

Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky, což prokázaly odposlechy a monitoring telefonů. Podle soudu měl Dědic ovlivňovat zakázky od roku 2008 do roku 2014. K ovlivňování měl dle obžaloby, kterou soud přijal, využívat svých tehdejších kontaktů s ostravskými politiky z ČSSD. Soudce Igor Krajdl při čtení odůvodnění rozsudku mimo jiné zmínil exhejtmana Miroslava Nováka, Simonu Piperkovou, Vojtěcha Mynáře či Lumíra Palyzu, kteří v rámci Ostravy zastávali vlivné posty.

Žalobce ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Vít Koupil tvrdí, že podnikatel Martin Dědic měl nezákonným způsobem pomoci společnostem Pragoimex, Martek Medical Vostav Morava k vítězství v lokálních tendrech. Za to měl podle detektivů získat úplatky za cca 37 milionů korun. Ty měla inkasovat Dědicova firma Business Advisor, tvrdí vyšetřovatelé.

„Obžalovaný získal vliv na chod Městské nemocnice Ostrava a Dopravního podniku Ostrava. Prostřednictvím těchto vztahů získával informace o chodu společností a připravovaných veřejných zakázkách,“ prohlásil soudce Igor Krajdl.

Martin Dědic od počátku kauzy tvrdí, že je nevinný. To samé konstatovaly u soudu i společnosti, jež tvrdí, že mu platily za reálné poradenství. Policisté i státní zástupce to ale vidí jinak. Podle obžaloby šlo o úplatky, jen zakrývané smlouvami o poradenské a konzultační činnosti.

Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.

„Po obdržení písemného vyhotovení rozsudku se ponořím se svými advokáty a poradci do příběhu z pohledu soudu a budeme vše uvádět na pravou míru v dalším pokračování této trestní frašky,“ dodal Martin Dědic, který se proti rozsudku odvolá.

Podle informací Ekonomického deníku by se proti rozsudku chtěl odvolat i Břetislav Pavelek, který si vyslechl čtyřletý nepodmíněný trest, ale i minimálně tři z obžalovaných, kteří odešli od ostravského soudu s podmínkou.

Řada pochybností

Případ vyvolává nicméně od počátku řadu pochybností. Ekonomický deník se mu věnoval například zde a zde.

Ve spise totiž například absentují originální listiny, ale také originály dat zajištěné IT techniky nebo její bitové kopie.

Prostorové odposlechy jsou ve spise pouze v kopiích a nejsou tam zdaleka všechny. Chybí především ty, které by mohly mluvit i ve prospěch obžalovaných.

Objevily se i další pochybnosti. Například ve větvi modernizace tramvají ostravského dopravního podniku, týkající se společnosti Pragoimex. Jak vyšlo u soudu najevo, podmínky inkriminovaného tendru nastavovalo zhruba deset lidí, ale tito lidé Dědice neznají. Navíc neznají ani s policií spolupracující osoby, na jejichž svědectví je případ z velké většiny vystavěn.

Také u dodávek zdravotnické techniky do městské nemocnice přetrvávají pochybnosti. Svědci, podílející se na administraci zakázky, opět Dědice neznali. Další svědci navíc potvrdili výhodnost kontraktu se společností Martek Medical. Ve výběrové komisi přitom zasedaly respektované lékařské kapacity.

Ve větvi zakázky na dostavbu městské nemocnice, kterou řešila společnost Vostav, se pak ukázalo, že údajné obžalobou označené úplatky zbyly zaplaceny ještě před vyhlášením výběrového řízení, kdy se nejprve losovalo a pak se soutěžila cena. Úplatek by pak postrádal logiku. Také ve druhé inkriminované zakázce, kterou Vostav vyhrál a měl na ni subdodavatele, byl údajný úplatek 400 tisíc korun zaplacen před vyhodnocením výběrového řízení.

Martin Dědic podle zjištění Ekonomického deníku soudu také podrobně doložil nabytí svého majetku, včetně toku vkladů na účet.

Jan Hrbáček