Úterý, 30. listopadu, 2021

Ne všechny emise ve vzduchu a vodě klesají, přiznává vládní zpráva o životním prostředí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Rovných 300 stran má aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky, kterou zpracovalo ministerstvo životní prostředí. Pokud nechcete celou zprávu číst, Ekonomický deník pro vás vybral pět zásadních trendů, které zpráva obsahuje. Týkají se hlavně vývoje v oblasti znečištění vzduchu a vody. Prezentované výsledky nejsou vždy pozitivní.

Při hodnocení roku 2020 je vhodné vzít v úvahu, že pokles emisí byl tažen hlavně omezováním ekonomické aktivity v době koronavirové epidemie. Stejně tak byl loňský (a také letošní) rok bohatší na srážky; půdní a hydrologické sucho tak už nepředstavuje tak vážný problém jako před dvěma a více lety. Otázkou zůstává, jak dlouho tato úleva od potíží s nedostatkem vody vydrží.

2020: rok bez smogové situace

Loňská opatření proti šíření koronaviru se pozitivně projevila na kvalitě ovzduší. Po mnoha desetiletích nebyla loni vyhlášena ani jedna smogová situace (v roce 2019 jich bylo pět). V roce 2020 nedošlo k překročení ročního imisního limitu pro oxidy dusíku na žádné stanici – poprvé za celou dobu sledování. Stejně tak nebyly dosaženy denní ani hodinové imisní limity oxidu siřičitého, a to na žádné lokalitě.

Nadlimitním koncentracím jemného prachu PM10 bylo v loni vystaveno 0,2 procenta obyvatel Česka; ještě v roce 2018 to bylo 13,8 procenta lidí. Situace zůstává dlouhodobě nejhorší v ostravské aglomeraci. Na druhou stranu byly roky 2018 až 2020 byly velmi příznivé pro vznik přízemního ozonu. Jeho nadlimitním koncentracím bylo loni vystaveno 51,8 procenta obyvatel České republiky.

Vůbec největším problémem zůstávají podle zmíněné zprávy vysoké emise benzo(a)pyrenu, který vzniká hlavně ve starých domácích kotlích na pevná paliva (třeba při pálení plastů) a má karcinogenní účinky. Imisní limit pro benzo(a)pyren byl v roce 2020 překročen na 4,6 procenta území ČR, kde žilo 19 procent obyvatel.

Nejednoznačné trendy

Nejprve dobrá zpráva: emise škodlivých látek (oxidu dusíku, oxid siřičitý, jemné prachové částice) z elektráren a průmyslových podniků v posledních dvaceti letech výrazně klesly. Totéž lze říct o emisích oxidů dusíku, prachu a oxidu uhelnatého z dopravy. Tady pomohla obnova vozového parku a růst podílu emisně méně náročných osobních i nákladních vozidel.

Narůstající dopravní zátěž však způsobuje jiné potíže – emise oxidu uhličitého z dopravy během let 2000 až 2020 narostly o 54,5 procenta, emise polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) dokonce o 103 procent. Hlavním zdrojem emisí zdraví nebezpečných prachových částic se staly domácí kotle na uhlí a biomasu, které v posledních letech produkují 70 procent emisí PM2.5 (částice do 2,5 mikrometru) a 55 procent emisí PM10. A k tomu skoro 100 procent výše zmíněného benzo(a)pyrenu.

Lepší voda bez dusíku a fosforu

Zpráva kladně hodnotí pokles znečištění vodních toků. Během posledních dvaceti let se podařilo výrazně zredukovat znečištění dusíkatými látkami (o 74,5 procenta) a fosforem (pokles o 46,3 procenta). Příčinou poklesu je zejména účinnější čištění odpadních vod, ale také pokles živočišné výroby. Jen zřídka kontroly objevily nadlimitní výskyt rtuti a kadmia.

Varujícím trendem je naopak rostoucí znečištění povrchových vod pesticidy. Procento profilů s alespoň jedním nadlimitním výskytem kteréhokoli pesticidu se zvýšilo z 51 až 55 procent v letech 2010 až 2013 na 91 procent v minulém roce. Totéž lze říct o zamoření různými farmaky a hormony, které se zatím nedaří zachytit v čistírnách odpadních vod.

Podíl domácností s napojením na kanalizační síť a čistírnu odpadních vod (ČOV). Zdroj: MŽP – Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2020

Šetří domácnosti i průmysl

Množství celkově odebrané povrchové a podzemní vody od roku 2000 kleslo o 24,3 procenta na loňských 1366 milionů metrů krychlových. Výrazný pokles v loňském roce (o 9,3 procenta) souvisí s omezením výroby v podnicích během koronavirové epidemie. Naopak v domácnostech došlo meziročně k mírnému nárůstu, a sice o 0,7 procenta na 91,3 litru na obyvatele a den.

Co se týká dlouhodobějších trendů, objem spotřeby vody v domácnostech i průmyslu dlouhodobě klesá. Například vodovody pro veřejnou potřebu zredukovaly odběr od roku 2000 o čtvrtinu na 601 milionů m3. V energetice spotřeba narostla po spuštění jaderné elektrárny Temelín, ale od roku 2012 se i zde snižuje.

Vážných havárií přibývá

V roce 2020 došlo v Česku k osmi závažným průmyslovým haváriím. Jednalo se o úniky nebezpečných látek z chemických provozů, požáry a výbuchy. Spolu s rokem 2017, kdy byl počet vážných havárií stejný, se tak jednalo o druhý nejhorší výsledek za poslední dvě desetiletí.

Mimochodem, slovo Bečva se v dokumentu o délce 300 stran vyskytuje třikrát. Dvakrát v souvislosti s povodněmi a jednou v souvislosti s migrací ryb. O vážné a dosud neobjasněné havárii z loňského září, která vedla k otrávení celého úseku řeky od Valašského Meziříčí až k soutoku s Moravou, zde však není ani věta. V této kauze zřejmě nemá ministerstvo vedené Richardem Brabcem úplně čisté svědomí.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter