Pláč knihkupců z kamenných obchodů nad tím, že jim slevy z e-shopů ničí byznys je lidsky pochopitelné. Nepochopitelná je snaha toto odvětví regulovat jednotnou cenou, píše Tomáš FOJTÍK.
Jednotná ceny knihy, o které byla nedávno řeč třeba v komentáři nakladatele a knižního publicisty Tomáše Weisse, vrací knižní svět někam do komunismu a do státem regulovaného prostředí. Nelíbí se mi, když zákazníci vyhledávají nejlevnější e-shop, kde si objednají knihu, kterou si předtím prohlédli v kamenném knihkupectví. Mám obavu, že právě toto je cesta zkázy, že právě toto stojí na počátku zániku knižního trhu v podobě, v jaké ho známe. Stejně tak se mi ale nelíbí, že by měl stát určovat cenovou politiku zboží. Tomáš Weiss předkládá názor, že knihy jsou „zboží základní potřeby“. Tedy minimálně v civilizovaných zemích. Já si to nemyslím. Nemyslím si, že kniha nutně musí být nositelem určitého kulturního dědictví. Myslím si, že kniha tu může být také jen pro zábavu, pro odpočinek. Že prostě můžeme číst knihy jen proto, abychom se bavili, ne proto, abychom se stali součástí kulturního prostoru. A v takovém případě nelze mluvit o tom, že jsou knihy základní potřeba.
Ne. Kniha je zkrátka a dobře zbytné zboží. Pokud na knihy nemáme, nezemřeme. Mimochodem: Pokud na knihy nemáme, můžeme chodit za mírný poplatek do knihoven. Co mají říkat lidi, kteří potřebují léky, které nejen, že nejsou zadarmo, ale nemají jednotné ceny. Budeme nadávat na lékárny, které mají vlastní cenovou politiku? Proč to neděláme? Má rozpolcenost se dá shrnout do jednoduchého „nelíbí se mi cenová politika některých e-shopů, ale nemyslím si, že by se s tím mělo něco dělat.“
Myslím si totiž, že pokud už kamenné knihkupectví nemůže bojovat cenou (a to v některých případech, vzhledem k maržím, skutečně nemohou), má jiné triky, jak zákazníky upoutat. Literární besedy. Informovaný knihkupec. Osobní přístup. Objednávková služba. A tak dál. Šikovný obchodník si prostě musí najít způsob, jak si získat srdce svých zákazníků. Jinak, než slevou.
Mohlo by vás zajímat
Vím, že to není snadné. Současně ale také vím, že to jde. Při každé návštěvě byť jen trochu většího města navštěvuji místní knihkupectví. A vidím obrovské rozdíly. Nejde jen o nabídku – šířku sortimentu. Jde také o to, jak knihkupectví vypadá, jak se v něm cítím a co mi nabízí navíc.
Pláč knihkupců z kamenných obchodů nad tím, že jim slevy z e-shopů ničí byznys je logický a lidsky pochopitelný. Co už ale nemohu lidsky pochopit je snaha toto odvětví regulovat jednotnou cenou. E-shopy by mohly jásat, protože díky nízkým nákladům jim zůstane víc peněz v kapsách. Myslí si knihkupci, že pak budou mít víc tržeb? Myslím, že se v tomto zásadně pletou.
Ona to totiž není volba mezi kamenným knihkupectvím a nejlevnějším e-shopem. Ona je to volba mezi kamenným knihkupectvím a e-shopem jako takovým. Žijeme v době, kdy se velká část nákupů odehrává na internetu. Taková je prostě doba. A když se zakáže sleva na nové knihy, stejně budou lidi dál nakupovat na internetu. Protože cena zboží není jediný důvod, proč tam lidi chodí nakupovat – důležité je také pohodlí výběru. Lidé dál budou chodit na e-shopy a budou si knihy objednávat tam. Co potom vymyslí knihkupci? Zákaz prodávání rok starých knih na e-shopu, protože jim e-shop ničí byznys?
Tato regulace je jednoduše nesmyslná. Trh se musí přizpůsobit situaci. Knihkupci se musí přizpůsobit situaci. Není možné, aby knihkupci najednou začali plakat a chtít po státu, aby vyřešil jejich problém. Co přijde dál? Jak daleko dovolíme státu, aby ovlivňoval podnikání soukromých subjektů?
Podobné otázky si musíme v této diskuzi klást a hledat na ně odpověď. Není možné přijmout lákavou možnost jednotné ceny knihy a myslet si, že ta spasí knižní svět a vyřeší všechny naše problémy. Nevyřeší. Není problém knih náhodou v doporučené prodejní ceně, tedy v tom, že kniha má de facto předem danou prodejní cenu, za kterou se prodává ve všech knihkupectvích? Knihkupec pak musí akceptovat rabatové podmínky distribuce a s cenou knihy nemůže hýbat. Není spíš toto cesta ke změně? Ale toto nevyřeší stát, ale knižní trh jako takový.
Tomáš Fojtík, BookVy.cz