Politici znovu a znovu zasahují protiústavně do platů soudců. Ministerstvo spravedlnosti selhává a nedokáže zabezpečit soudcům podmínky dané zákonem a vyplývající z nálezů Ústavního soudu. Na shromáždění delegátů Soudcovské unie v Táboře to uvedl její prezident Libor Vávra. „Považuji na celé situaci za nejhorší, že vláda spojuje naše odměňování s odměňováním administrativy soudů,“ uvedl Vávra v kritickém příspěvku. Poukázal na to, že tím, že návrh neodpovídá nálezu Ústavního soudu, vláda problém přesunula jen na další vládu. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky mají platy ústavních činitelů odrážet vážnost práce a není vhodné se populisticky snažit vyhovět veřejnému mínění. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se z účasti na sněmu omluvil.
Rozhodnutí vlády o růstu platů vrcholných politiků, soudců a státních zástupců o 6,95 procenta v příštím roce podle Vávry neodpovídá nálezu Ústavního soudu. A to nejen kvůli tomu, že se zástupci justice nebyl návrh projednán. „Chtěl bych politické reprezentaci poblahopřát, že se do politických platů soudců snaží zasáhnout za tři roky počtvrté protiústavním způsobem,“ uvedl Vávra a poukázal na to, že není pravda, že by soudci nebyli solidární. Dvakrát totiž byly jejich platy zmrazeny kvůli povodním nebo kvůli ekonomické krizi v souvislosti s epidemií nemoci Covid-19 a tehdy soudci návrh akceptovali.
„Návrh zcela popírá návrh Ústavního soudu. Znamená to opět zmražení platů. Najednou se objevuje, že můžeme přidat administrativě soudů jen z peněz pro soudce. Proč pracovníci soudů nedostali peníze, kterých se soudci vzdali povodní či za covidu. Je to otázka politická. Nikdo nikdy dříve nepracoval s argumentací, že postaví administrativu proti soudcům,“ uvedl prezident Soudcovské unie. Připomněl, že tato možnost se zvažovala asi před deseti lety, ale i politici tehdy dospěli k tomu, že to není bezpečné pro zachování nezávislosti soudní moci.
Podle Vávry je očividné, že narychlo spíchnutým návrhem vláda problém jen odsouvá. Argument můžeme číst jedině tak, že vláda odsouvá ten problém za svoje volební období, aby tentýž problém musel řešit někdo v roce 2025,“ dodal Vávra. Spoléhat podle něj soudci mohou pouze na úpravy ve Sněmovně, Senátu nebo na zásah prezidenta Petra Pavla.
Šimka: Politik by měl mít podle veřejnosti plat jako zapisovatelka
Ten poukázal také na to, že platy administrativy neřeší vlády více než dvacet let. I kvůli vysoké inflaci dospěla situace do stavu opakovaných stávek. Podle Vávry se Soudcovská unie i zástupci soudů snaží dohodnout další schůzku s představiteli vlády, ale zatím neúspěšně. „Není na to čas,“ uvedl.
Předsedu NSS Karla Šimku prý celá debata o platech doslova štve. „A to kvůli všem ústavním činitelům této země. Je to závod ke dnu, ve které nemáme odvahu trvat si na svém. Platy ústavních činitelů mají odrážet vážnost práce, kterou ústavní činitelé odvádějí. Chápu, že panuje pocit, že musíme vyhovět veřejnému mínění, že si politici nezaslouží nic. Veřejné mínění by bylo spokojeno, až když by měl politik plat začínající zapisovatelky na okresním soudu,“ řekl ve svém projevu.
Politika se podle něj v moderní době stala povoláním a proto má být dobře placená. „Mrzí mě a stydím se, že můj plat možná bude vyšší než plat premiéra této země. Opět se schválí paskvil a základ se nevyřeší. Opět se prohloubí propast mezi soudci a dalšími činiteli,“ dodal s tím, že se ale zejména prohloubí psychologická propast a soudci a politici se budou dále více nenávidět. To podle něj nemá být, protože politici a soudci jsou na jedné lodi.
Do justice je snadné si kopnout
Ministerstvo spravedlnosti na sněmu reprezentuje náměstek Karel Dvořák. Ten označil za Šimkova slova za výstižná.
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa se ve svém projevu věnoval zejména platům administrativy a finančnímu zabezpečení soudů. Připomněl absenci reforem, absenci digitalizace a neexistující Nejvyšší radu soudnictví, která by soudce zastupovala. „Je vlastně malý zázrak, že za těchto podmínek justice ještě neselhala. Navzdory hašení požárů soudnictví stále funguje,“ uvedl. Zkritizoval také zásah do do systému kárných řízení, která mají být opět dvoustupňová. „A jak se systém stará o lidské zdroje? Léta zanedbávaná otázka stability odborného personálu vyústila ve stávky a zbrkle se přichází se spojením platy administrativy s opětovným zásahem do soudcovských platů,“ reagoval Baxa na nejnovější krok vlády.
Sněm Soudcovské unie se koná v Táboře. Úvodní projev proto měla předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová. „Justice není levicová, pravicová, ani ekologická a tím trochu dráždíme. Nestojí za námi žádná síla na rozdíl od vlády a proto je snadné si do nás kopnout,“ řekla delegátům.
Jako další host vystoupil na sněmu předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Ten upozornil na to, že tak nízké nástupní platy administrativního personálu jako v ČR nejsou ve většině evropských zemí. „Nižší jsou pouze v Maďarsku a Srbsko, zaostáváme i za Slovenskem či Rumunskem,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu. Soudcům také oznámil, že v nejbližších dnech na soudy pošle novou verzi Etického kodexu soudce.
Eva Paseková
