Do třetího čtení ve Sněmovně míří novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, do níž byl načten i poslanecký návrh Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS) a dalších poslanců včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Ten má umožnit pacientům doplatit si rozdíl mezi cenou vybraného lepšího zdravotnického úkonu a cenou, kterou hradí pojišťovna. Proti názorům, že by se tím otevřely dveře k takzvaným nadstandardům a pro méně movitou část populace by se zhoršila dostupnost a kvalita hrazené péče, stojí názory, že by efekt byl opačný a odstranil by šedou zónu.
Hlavně ale politici napříč politickým spektrem, ekonomové i odborníci ze zdravotnictví hovoří o tom, že je třeba se s pověstným paragrafem Fischerové utkat a anulovat jej, protože zdravotnictví potřebuje příliv soukromých peněz. Obecně ale vadí, že by se dobrá myšlenka měla prosazovat formou poslaneckého návrhu, bez standardního připomínkového řízení. Nadstandardy v minulosti řešil Ústavní soud, který ale příslušné ustanovení zákona v roce 2013 zrušil.
Paragraf 11 zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění prosadila v roce 1997 sociálně demokratická poslankyně Eva Fischerová. Celý problém je v jedné větě tohoto paragrafu, která určuje, že na nic, co je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, se nesmí doplácet. S tím je třeba se rozloučit, myslí si podle zjištění Zdravotnického deníku ekonomové, ale i členové sněmovního parlamentního výboru pro zdravotnictví za KDU-ČSL, ANO, STAN i expert na zdravotnictví Pirátů i stakeholdeři z řad nemocnic či zdravotních pojišťoven.
Ekonomové: Dostupnost pro méně majetné by se mohla zlepšit
„Zhoršení dostupnosti péče bych se opravdu nebál,“ říká Pavel Hroboň, lékař, ekonom a řídící partner Advance Healthcare Management Institute. „Politici často předstírají, že se baví o tom, zda umožnit nebo neumožnit přísun soukromých peněz do zdravotnictví. Ale otázka takto vůbec nestojí. Protože v okamžiku, kdy majetnější skupiny obyvatelstva nejsou spokojeny s dostupností, s kvalitou a s výběrem, který jim nabízí veřejný systém, tak prostě do své kapsy sáhnou. Což se už děje a nikdo tomu nedokáže zabránit. Reálná volba, kterou před sebou máme, je jenom ta, jakým způsobem budou soukromé peníze do systému přicházet,“ podtrhuje.
„Peníze mohou přicházet pololegálně, jak se dnes často děje, či zcela nelegálně, například ve smyslu předbíhání na čekacích listinách. Mimochodem, jednou z největších ostud českého zdravotnictví je, že neměříme čekací doby. Nebo budou přicházet transparentním způsobem, což ve svém důsledku bude ku prospěchu nejen těm, kteří si možnost volby mohou dovolit, ale celému zdravotnictví – transparentní a legální přísun soukromých peněz povede ke zvýšení kapacit,“ hodnotí uznávaný expert na ekonomiku zdravotnictví cestu, navrženou zmíněným poslaneckým návrhem. „Takže to, že zavedením transparentního způsobu připlácení dojde k omezení dostupnosti pro jiné, nemajetné skupiny obyvatelstva, považuji za nesmysl. Pro dostupnost péče je samozřejmě nejhorší netransparentní způsob přívodu soukromých financí, protože lidé ze znevýhodněných skupin nemají potřebné peníze ani známosti,“ dodává.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank, poradkyně premiéra a členky Národní ekonomické rady vlády (NERV) Heleny Horské zmiňovaný poslanecký návrh znamená, že si pacient, pokud v tom bude vidět smysl, může připlatit třeba za lepší ortézu. Díky tomu bude jeho rekonvalescence rychlejší a on se bude moci rychleji vrátit do práce. Navíc se ona ortéza nebude muset tak brzy vyměňovat za novou, takže se ušetří zdravotnický materiál i personál, který se těmto věcem věnuje. „Možnost připlatit si vytváří prostor pro lepší služby všem. A mám obavu, že pokud se budeme toku soukromých peněz touto cestou bránit, ty peníze se do systému stejně dostanou, ale netransparentně a ve finále úkor ostatních. Podle mě je možnost připlatit si za rozdíl mezi základní a dražší variantou pro celé spektrum pacientů spravedlivější, protože ta dražší ortéza už nebude dostupná jen těm nejmajetnějším, kteří si ji dnes mohou dovolit zaplatit celou,“ hodnotí Horská.
Mohlo by vás zajímat
Za negativní případ, kam může vést odmítavý postoj k možnosti pacientů si oficiální cestou připlatit, považuje Helena Horská Slovensko. Tam se soukromé peníze přelily do soukromých zdravotnických zařízení, které si mohou dovolit jen bohatí lidé. Soukromé ordinace ovšem ubírají peníze i kapacity z veřejného zdravotnictví, takže dostupnost zdravotní péče placené z veřejného zdravotního pojištění je v konečném důsledku značně omezená.
Nemocnice a zdravotní pojišťovna: jednoznačně ano
Předseda Asociace nemocnic ČR a ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Praha David Feltl vidí návrh poslankyně Němečkové Crkvenjaš v jasně pozitivním světle. „Ten návrh samozřejmě podporuji. Vnímám ho jako normální a logickou emancipaci pacienta a možnost svobodné volby, přičemž základní varianta zůstává zachována pro všechny, kteří si nic připlácet nechtějí. Za mě jednoznačná podpora,“ řekl Zdravotnickému deníku.
Podporu vyslovila návrhu také OZP zdravotní pojišťovna. „Tento návrh považujeme za užitečný pro všechny strany. Současný stav je totiž poměrně nepřehledný a nahrává rozvoji šedé ekonomiky. Klíčové pro správné fungování navrhovaného řešení v praxi ale bude srozumitelné a jednoznačné stanovení hranice mezi onou ‚základní‘ a ‚příplatkovou‘ úrovní péče, abychom se vyhnuli dohadům a různému výkladu,“ uvedl mluvčí OZP František Tlapák.
Politici: soukromé peníze je třeba do systému vpustit, ale…
„Za sebe říkám, že budu hlasovat pro návrh. Je to způsob, jak se posunout správným směrem. Jak dát lidem, a nejen těm nejbohatším, nýbrž každému z nás, možnost si vybrat v případě, že budeme chtít lepší péči. Současná úprava, že si pacient – pokud chce něco jiného, než mu navrhne lékař, tedy standardní přístup – zaplatí vše, nemá logiku. To myslím není správně nastavené. Ale podle mě by bývalo stálo za to, aby ten pozměňovací návrh prošel klasickým připomínkovým řízením. Jde o ustanovení, které může ve zdravotnictví vyvolat výrazné změny, proto bych radil spíše opatrnější přístup“, konstatuje Tom Philipp (KDU-ČSL), místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví a přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Obavu některých oponentů zmíněného poslaneckého návrhu, aby se lepší péče nestala doménou bohatších a aby chudší pacienti nedopláceli na to, že by se služby hrazené zdravotními pojišťovnami staly popelkou, nesdílí. „Myslím si, že si systém najde svou rovnováhu. A v případě, že by se vychyloval, že by nastávaly z hlediska solidarity nepříznivé situace, dá se se upravit novelizací zákona. Takže obavy kritiků názoru chápu, ale myslím, že taková obávaná situace nenastane,“ uzavírá Philipp.
Nejsilnější opoziční strana ANO bude s největší pravděpodobností proti. „V tuto chvíli s tím, jak je to připraveno, nesouhlasíme. Zejména proto, že to vlastně vůbec připravené není,“ řekl Zdravotnickému deníku další člen výboru pro zdravotnictví Jiří Mašek s tím, že poslanecký návrh je výstřelem bez jakékoliv přípravy. Poslanci ANO zatím o návrhu nejednali v poslaneckém klubu, ale jen v rámci zmíněného výboru. A tam se nelíbil. „Pokud tato věc nebude odborně připravena, vydiskutována s pojišťovnami a podobně, tak nemá šanci,“ podtrhl Mašek. „Do budoucna ale tyto věci jednoznačně k jednání jsou, protože peníze ve zdravotnictví jsou limitované. Kdyby předkladatelé s diskusí na toto téma přišli hned na začátku svého volebního období a na těch věcech se pracovalo, tak se o tom dá aspoň diskutovat. Ale momentálně to není ani k diskusi,“ uzavřel.
Hnutí STAN podle své místopředsedkyně a členky výboru pro zdravotnictví Michaely Šebelové považuje návrh za správný. Ale vidí problém v chybějící definici standardní a lepší péče. „Věcně je správně, aby si mohli pacienti připlácet za péči, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Za problematické nicméně považujeme například to, že nemusí být pro pacienta zcela jasné a přehledné, na co má nárok a za co by si již měl připlácet. Proto také nejsme pod návrhem podepsaní,“ podtrhla Šebelová.
Vadí chybějící připomínkové kolečko
Piráti podle svého experta na zdravotnictví Josefa Pavlovice návrh poslanců Němečkové Crkvenjaš, Vlastimila Válka a dalších nepodpoří. „Protože neproběhlo klasické připomínkové řízení, takže není jasné, jakým způsobem by navrhované opatření dlouhodobě dopadlo do veřejného zdravotního systému, tak se v tuto chvíli budeme přinejmenším zdržovat hlasování,“ uvedl Pavlovic. Pirátům podle něj nejvíce vadí právě to, že se návrh dostal do zákona bez připomínkového řízení.
Samotnou podstatu návrhu však nezavrhují. „Je to něco, co je k diskusi. Ale u návrhu, který předkládá vládní strana, bychom očekávali, že proběhne standardní připomínkové řízení. Abychom znali případné dopady do systému ještě předtím, než se návrh předloží do diskuse. Ty dopady neznáme a byli bychom velmi neradi, aby nám vznikl dvoukolejní systém jako v jiných zemích, kde šli touto cestou, a nakonec jim čím dál více věci spadává do placených služeb,“ vyzdvihl Pavlovic.
„Návrh neprošel standardním legislativním procesem, což u takto zásadní změny považujeme za problém, například s ohledem na to, že nebylo možné o celé řadě problematických aspektů diskutovat, tedy i celá řada věcí není zcela vyjasněna,“ říká místopředsedkyně hnutí STAN Šebelová.
To vadí také místopředsedovi sněmovního výboru pro zdravotnictví Tomovi Philippovi. „Návrh je napsaný dobře, lépe ho napsat asi nešlo. Ale přece jen – víc hlav víc ví,“ reaguje na dotaz, co by připomínkové řízení přineslo, zda je třeba propracovat některé detaily. „Je lepší, když se dá dohromady více úhlů pohledu a mohou se vychytat nějaké věci, nějaké chyby, které tvůrce pozměňovacího návrhu nenapadnou.
