Úterý, 24. května, 2022

Návrh na zabezpečení letecké záchranky po roce 2020 jde do vlády v syrovém stavu. Nejistota trvá dál

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) vypořádalo připomínky ke svému návrhu na zabezpečení letecké záchranné služby (LZS) po roce 2020 a postoupilo jej vládě. Ta už tento bod zařadila na pondělní jednání 21. srpna. Ministerstvo navrhuje LZS zcela postátnit, přičemž překládá materiál ve variantní podobě – buď vznik nového státního podniku, nebo využití již existující dceřiné firmy státního podniku Řízení letového provozu, která se jmenuje Czech Aviation Training Centre, s.r.o. – CATC (psali jsme zde a o připomínkách k materiálu zde). Větší šance na schválení má druhá možnost, protože na zřízení nového podniku a získání všech povolení je třeba cca 3 roky a tolik času již k dispozici není. Přesto ale ministerstvo ponechalo klíčové otázky otevřené. Dořešeno není legislativní ukotvení (je třeba změnit zákon), kolize s evropským právem (nedovolená veřejná podpora), ani majetkové otázky. Pokud jde o náklady, hýří MZ optimismem, prý nový model provozování LZS nezatíží státní rozpočet, i když připouští, že bude třeba koupit vrtulníky a tedy počítat s počáteční investicí ve výši 1,6 miliardy korun. Odhadům ministerstva nevěří například Asociace krajů, ale její požadavek, aby byl materiál přepracován, předkladatel neakceptoval a posílá jej do vlády s několika tzv. rozpory.

 

„Navrhované řešení nemá žádný dopad do státního rozpočtu (nepředpokládá se, že by došlo k navýšení ročních nákladů na zabezpečení LZS oproti stávajícímu stavu). Bude pouze nezbytné řešit způsob financování počátečních investic státního podniku na pořízení vybavení (zejména 10 ks vrtulníků), odhadované ve výši cca 1,6 mld. Kč. To však lze řešit různými způsoby bez přímého dopadu do státního rozpočtu (úvěr, leasing),“ píše se v materiálu v reakci na připomínku ministerstva financí (MF). To požadovalo i jasně uvést, jak budou finanční prostředky převáděny na firmu CATC (půjde o dotaci nebo postup podle zákona o státním podniku?) a z jaké kapitoly. MF připomnělo, že zakladatelská práva k Řízení letového provozu má ministerstvo dopravy. Ministerstvo zdravotnictví míní, že finanční prostředky na pokrytí nákladů na zabezpečení LZS jsou v současné době zajištěny v příslušné kapitole (335) státního rozpočtu. Ovšem způsob jejich převodu ke státnímu podniku Řízení letového provozu, případně jeho dceřiné společnosti bude teprve konkretizován, a to v rámci „plánu potřebných kroků k realizaci daného návrhu“. Vládě se navrhuje zaúkolovat minstra zdravotnictví, aby takový plán předložil do 31. října, tedy v termínu po volbách.

Nicméně navrhovatel je si vědom, že vztah mezi ministerstvem zdravotnictví a společností CATC s.r.o. bude nutné řešit legislativní změnou, konkrétně pak novelizací paragrafu 22 č. 374/2011, o zdravotnické záchranné službě. „Zamýšlená novelizace by umožnila, aby zajištěním provozu letadel pro zdravotnickou záchrannou službu byla určená pověřená organizace, kterou by byla právnická osoba zřízená nebo založená státem nebo státní organizací. I nadále by pak platilo, že náklady na provoz letadel pro zdravotnickou záchrannou službu budou financovány ze státního rozpočtu,“ zdůvodňuje MZ.

Nedovolená podpora?  Zeptáme se Evropské komise

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyslovilo obavu, že převezme-li provozování LZS v plném rozsahu stát, ať již za využití jakékoli organizační formy, budou ze soutěže zcela vyřazeny soukromé podnikatelské subjekty. „Nebude tak docházet ke konkurenčnímu boji, díky kterému by se mohly snižovat náklady na provoz LZS,“ varuje a požaduje doplnit vliv na podnikatelské prostředí. Požadavek odbylo MZ konstatováním, že takový dopad nepředpokládá, „neboť materiál řeší stav po roce 2020, kdy v současnosti není stejně zřejmé, kdo bude provozovatelem.“

Vyřazení soukromníků ze soutěže může kolidovat s evropským právem. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj již na podzim 2016 upozornil, že pokud má provoz vrtulníků pro LZS, včetně osob, které je obsluhují, zajistit státní podnik, „jedná se o ekonomickou činnost spočívající v nabízení zboží a/nebo služeb na trhu (v konkurenci se soukromými provozovateli) a vzniká tak riziko možné veřejné podpory“. Rafaj poukazuje na riziko podání stížnosti ze strany stávajících provozovatelů k Evropské komisi na nedovolenou veřejnou podporu. „Financování či majetkové vybavení uvedeného podniku ze státních či jiných veřejných zdrojů by s ohledem na předpokládanou výši nákladů nebylo možné vztáhnout…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit