Plánované členství Finska v NATO ratifikovaly všechny ostatní země NATO kromě Maďarska a Turecka. Konečné přistoupení musí schválit také finský parlament. Finská vláda už návrh na vstup země do NATO dokončila, uvedlo dnes ministerstvo zahraničních věcí. Roční náklady na členství v NATO a vstup do jeho správních orgánů a velitelské struktury se odhadují na 70 až 100 milionů eur.
Ministr zahraničních věcí Pekka Haavisto (Zelení) a ministr obrany Antti Kaikkonen (střed) měli dnes k návrhu zákona brífink.
„Dne 3. listopadu 2022 byl rozeslán k připomínkám vládní návrh na přijetí Severoatlantické smlouvy a Dohody o statutu Organizace Severoatlantické smlouvy, národních zástupců a mezinárodního personálu. Návrh připravila pracovní skupina pod vedením Ministerstva zahraničních věcí. Severoatlantická smlouva zakládá Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO) a definuje zásady, jimiž se řídí činnost Aliance a závazky jejích členů. Dohoda o postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, národních zástupců a mezinárodního personálu je dohodou o postavení NATO jako právnické osoby a o výsadách a imunitách personálu NATO. Vstup Finska do NATO musí schválit parlament,“ uvedlo dnes finské ministerstvo obrany.
Členské země NATO podepsaly protokoly o přistoupení Finska a Švédska v Severoatlantické radě dne 5. července 2022. Jakmile všechny členské země NATO ratifikují oba přístupové protokoly, Finsko a Švédsko se stanou členy NATO.
Jaký je hlavní obsah návrhu zákona?
Členství může být schváleno prostou většinou v Parlamentu. Finský parlament musí schválit vstup Finska do NATO poté, co všechny stávající členské státy NATO ratifikují členství Finska a Švédska.
Návrh zákona počítá s tím, že ke schválení v parlamentu postačí prostá většina, tj. více než polovina poslanců.
Důvodem je, že podle návrhu zákona by dohoda byla „bezproblémová z hlediska suverenity Finska a jeho účasti na mezinárodní spolupráci a že nezahrnuje významný přenos pravomocí na mezinárodní organizaci“.
Když se na jaře Finsko rozhodlo podat žádost o členství v NATO, vedla se debata o tom, zda by členství mělo být schváleno prostou většinou, nebo zda by s ohledem na ústavu mělo být schváleno dvoutřetinovou většinou.
Během rozpravy o zprávě k této otázce hlasovalo pro členství 188 poslanců. Pro členství tedy tehdy byla dokonce dvoutřetinová většina.
Žádný dopad na finské rozhodování v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky?
Finští politici mají za to, že vstup do NATO neovlivní systém rozhodování o zahraniční a bezpečnostní politice země, jeho obranné povinnosti ani roli prezidenta republiky jako vrchního velitele obranných sil.
Konkrétní úkoly, které by Finsko mohlo v NATO převzít, nejsou v návrhu zatímpřesně specifikovány. To bude předmětem pozdějšího vyjasnění v rámci obranného plánování NATO.
V návrhu se uvádí, že Finsko se jako člen bude plně podílet na činnosti NATO. Finsko se tak připojí k integrovanému systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO a bude se podílet na výměně informací v rámci společného vzdušného a námořního dohledu a na prohloubení zpravodajské spolupráce.
Finsko se bude také více podílet na spolupráci a výcviku NATO v oblasti civilní připravenosti.
Finsko se bude i nadále podílet na operacích NATO pro řešení krizí.
Obrana Finska v NATO bude začleněna do společné obrany Aliance. To znamená, že Finsko se bude podílet na plánování a provádění společné obrany. V návrhu se podle finských zdrojů uvádí, že nejvýznamnějším účinkem tohoto opatření bude posílení preventivní schopnosti finské obrany.
„Pokud by proti Finsku jako členu NATO byla použita vojenská síla, Finsko by se bránilo s podporou Aliance podle předem naplánovaných a nacvičených opatření. Finsko se zároveň připravuje na účast v obraně ostatních členských států NATO,“ stojí v podkladech k zákonu o přistoupení k NATO.
Návrh odhaduje dopady přistoupení mimo jiné jako zvýšení prahu pro použití vojenské síly v oblasti Baltského moře, čímž se zvýší stabilita v regionu.
Rostoucí tlak na výdaje na obranu
Návrh zákona rovněž odhaduje náklady spojené se vstupem do NATO.
Roční náklady na členství v NATO a vstup do jeho správních orgánů a velitelské struktury se odhadují na 70 až 100 milionů eur.
Příspěvky Finska na spolufinancování NATO se odhadují na 27,4 milionu eur v roce 2023, pokud Finsko vstoupí do NATO na začátku roku.
Výdaje však budou pocházet i z jiných zdrojů.
NATO má mimo jiné řadu nefinancovaných programů, z nichž k některým se Finsko bude muset připojit jako člen a o některých se bude rozhodovat na národní úrovni. Vzniknou další jednorázové a trvalé náklady, například na řešení informační bezpečnosti.
Výdaje se budou týkat například i personálních potřeb.
Zatím nebylo možné odhadnout všechny náklady v návrhu, ale vzniknou například v důsledku účasti na obranném plánu NATO. V návrhu se hovoří o možných „významných“ dodatečných nákladech, které mohou být odhadnuty až v průběhu přístupového procesu Finska.
Náklady vzniknou mimo jiné v souvislosti s úkoly NATO v době míru, mnohonárodními výkonnostními projekty, systémy velení a řízení a požadavky na připravenost, uvádí se v návrhu.
V NATO se země zavázaly udržovat své výdaje na obranu na úrovni 2 procent HDP. Ve Finsku se tento podíl bude v příštích několika letech pohybovat kolem 2 procent v důsledku velkých zakázek, jako jsou stíhací letouny F-35 a projekt Squadron 2020 – projekt námořnictva. Jeho cílem je nahradit sedm plavidel, která námořnictvo vyřadí z provozu. Budou pořízeny čtyři moderní korvety. Víceúčelová korveta bude schopna efektivně provádět řadu námořních úkolů na moři po celý rok.
Od roku 2026 ale podíl finských výdajů na obranu klesne výrazně pod 2 procenta.
Je třeba připomenout, že ne všechny země NATO, například Česká republika, plní cíle pro výdaje na obranu, ale zavázaly se ho dosáhnout do roku 2024 a výdaje na obranu se mají výrazně zvýšit.
„Změněná bezpečnostní situace a závazky vyplývající z členství v NATO budou vytvářet tlak na zvyšování výdajů na obranu,“ uvádí se dále v návrhu zákona.
Ve Finsku se v posledních dnech hojně diskutuje o jaderných zbraních. Neočekává se, že by v důsledku členství byly ve Finsku rozmístěny, ale Finsko nehodlá v této otázce předem přijímat žádná vnitrostátní omezení.
V návrhu zákona se uvádí, že jaderné zbraně jsou vedle konvenčních zbraní a schopností protiraketové obrany klíčovou součástí odstrašení NATO.
„Finsko se jako členský stát zavázalo ke společnému odstrašování a obraně NATO. NATO se zavázalo ke kontrole zbrojení, odzbrojení a nešíření zbraní. Finsko podporuje postupný přístup k jadernému odzbrojení, který podporuje bezpečnost všech zemí,“ lze se dočíst v návrhu.
Cílem Finska je, aby jaderné státy přijaly konkrétní závazky k jadernému odzbrojení a podnikly kroky ke snížení hrozby, kterou jaderné zbraně představují.
Návrh také například odkazuje na zákon o jaderné energii, který zakazuje dovoz, výrobu, držení a odpalování jaderných výbušných zařízení ve Finsku.
V návrhu zákona je též připomenuto, že vstup do NATO si vyžádá další zaměstnance, zejména pro finské velvyslanectví NATO v Bruselu, ale také pro několik ministerstev, obranné síly a některé úřady.
Podle návrhu zákona předběžné odhady naznačují, že okamžitá potřeba dodatečných zaměstnanců v hlavních správních odvětvích by v roce 2023 činila přibližně 110 pracovních míst.
Kromě toho bude členství v NATO vyžadovat vyslání personálu například do velitelství NATO a vojenských struktur NATO.
Do vojenské velitelské struktury bude muset Finsko během šesti let postupně vyslat přibližně 100 lidí. V roce 2023 je cílem vyslat do vojenské velitelské struktury NATO přibližně 20 vojáků.
Kromě toho Finsko hodlá do struktur NATO vyslat nejméně deset národních expertů.
(hrb)
