Zástupci energeticky náročných odvětví českého průmyslu varují: záměr Evropské komise snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 je neslučitelný s realitou. Návrh prý vychází z nerealistických předpokladů a zcela opomíjí skutečnost, že Evropská unie ani jednotlivé členské státy zatím nevytvořily podmínky nezbytné pro masívní investice do zelené transformace evropského průmyslu.
„Pokud by byl navrhovaný cíl potvrzen, bude to mít vážné ekonomické i sociální dopady na miliony lidí v celé Evropě a dlouhodobou konkurenceschopnost firem v EU. Pro ČR jako zemi s vysokým podílem průmyslu na HDP by byly dopady zvlášť negativní. Česká vláda se tedy musí zasadit o to, aby byl cíl přehodnocen,“ uvádí se ve společném prohlášení, pod kterým jsou podepsány Svaz chemického průmyslu ČR, Ocelářská unie, Svaz výrobců cementu ČR, Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR a další oborová sdružení.
Průmyslníkům vadí třeba faktický posun termínu dekarbonizace průmyslu z roku 2050 na rok 2040. „České firmy připravují řadu projektů na snížení emisí. Návrh Komise ale de facto znamená dekarbonizaci průmyslu o deset let dříve, než bylo původně zamýšleno, a to v situaci, kdy v řadě odvětví zatím ještě neexistuje technologie bezemisní výroby,“ uvedl Roman Blažíček, jednatel společnosti Lasselsberger.
Drahé energie a emisní povolenky, ekonomika v recesi, sílící konkurence z asijských zemí, omezená dostupnost nízkoemisních technologií a velká byrokracie – to vše podle průmyslníků vytváří smrtící koktejl pro konkurenceschopnost evropského i českého průmyslu. Mnohá odvětví evropského průmyslu zaznamenávají omezování a přesun výroby mimo hranice Evropské unie.
Většina velkých průmyslových firem spadá pod evropský systém emisního obchodování, který je pro Evropskou komisi hlavním nástrojem na snižování emisí oxidu uhličitého. V posledních letech přitom cena povolenky prudce vzrostla a loni v únoru dočasně překonala 100 eur za tunu CO2. V tomto týdnu se cena povolenky pohybovala okolo 55 eur. „Průmysl přitom za pár let čeká úplný konec bezplatné alokace povolenek související se zavedením nového uhlíkového poplatku na hranicích EU, takže naše obavy z budoucnosti jsou skutečně obrovské,“ dodal Blažíček.
Zatím je to návrh, rozhodnutí padne po volbách
Evropská komise zveřejnila doporučení snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent (ve srovnání s úrovní roku 1990) na začátku února. Vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu se zatím jedná hlavně o „signál k diskusi“ se všemi zúčastněnými stranami. Konkrétní návrh připraví až Komise v novém povolebním složení.
„Náklady a dopady změny klimatu na člověka jsou stále větší a viditelnější. Jen za posledních pět let se hospodářské škody související s klimatem v Evropě odhadují na 170 miliard eur. Z posouzení dopadů provedeného Komisí vyplývá, že i podle konzervativních odhadů by vyšší globální oteplování v důsledku nečinnosti mohlo do konce století snížit HDP zemí EU o přibližně 7 procent,“ uvedla Komise v oznámení pro média.
Sektor energetiky má „brzy po roce 2040“ dosáhnout plné dekarbonizace díky využití obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie, vyšší energetické účinnosti, skladování energie, zachycování a ukládání uhlíku, a také geotermálních a vodních zdrojů. Náročnější bude dosáhnout uhlíkové neutrality v dopravě, průmyslu a v zemědělství. „Dosažení 90procentního doporučeného cíle bude vyžadovat jak snížení emisí, tak pohlcování uhlíku,“ dodává k tomu Evropská komise.
Od stanovení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 si Komise slibuje hospodářské přínosy plynoucí z nižších rizik extrémních výkyvů počasí, ale také lepší kvalitu ovzduší a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv.
Tomáš Rovný
