Jen asi pětina lidí, kterým není v Evropské unii udělen azyl, se skutečně vrátí do země původu. Evropská komise proto dnes předložila nový návrh, který má umožnit efektivnější návratovou politiku. Ten by měl platit jednotně pro celou EU. Národním státům umožní třeba vyhostit osoby, kterým bylo nařízeno opustit EU jiným členským státem či vytvořit takzvaná návratová centra. Návrh nyní projedná Rada EU a Evropský parlament.

„Současná návratová politika EU selhává. Míra návratů zůstává velmi nízká, pohybuje se kolem 20 procent. Osoby, kterým bylo nařízeno opustit EU, často unikají úřadům. Mnohé se přesunou do jiného členského státu. Současný roztříštěný systém s 27 různými národními přístupy navíc oslabuje účinnost návratů na úrovni celé Unie. Když v EU zůstávají lidé, kteří na to nemají právo, podkopává to důvěryhodnost celé naší migrační politiky,“ uvedla na úterní tiskové konferenci Henna Virkkunen, místopředsedkyně Evropská komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii.

Proto podle ní Evropská komise dnes schválila návrh, který sjednocuje národní pravidla. Konkrétně by členské státy měly začít třeba vzájemně uznávat rozhodnutí o návratech. Neúspěšný žadatel o azyl by se tak nemohl vyhnout návratu tím, že odejde do jiné členské země. Vzniknout by měla také jednotná databáze, díky které by úřady měly přehled nad všemi těmito rozhodnutími provedenými napříč unijní sedmadvacítkou.

„Vytváříme jakýsi evropský systém, který je ve sdíleném prostoru 27 členských států bez vnitřních hranic vlastně jedinou smysluplnou možností,“ uvedl eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner.

Mohlo by vás zajímat

Kromě toho dle něj navrhuje Komise také jasná pravidla pro nucené návraty, podporu v případech, kdy se neúspěšný žadatel o azyl rozhodne navrátit do své země původu dobrovolně, společný postup k zajištění toho, že rozhodnutí o návratu bude systematicky doprovázeno žádostí o readmisi v zemi původu nebo specifická pravidla pro osoby představující bezpečnostní riziko. Členské státy tak budou muset provádět včasný screening k určení, zda je příchozí člověk z tohoto pohledu rizikový. Pokud ano, bude podléhat přísnějším pravidlům, včetně povinného nuceného návratu, delších zákazů vstupu na území EU a detence.

Státy si budou moci vytvořit návratová centra

Nová pravidla počítají také s modelem takzvaných návratových center. Návrh totiž obsahuje právní rámec pro vytvoření takových dohod se třetími zeměmi, ať už na bilaterální nebo celoevropské úrovni. Jak však oba eurokomisaři opakovaně zdůraznili, Komise jako taková nyní s jejich domlouváním nepočítá, jde tak spíše o to umožnit členským státům, aby samy šli touto cestou.

Dohody by navíc mělo být možné vytvářet jen s těmi zeměmi, které dodržují mezinárodní lidskoprávní standardy v souladu s mezinárodním právem. Rodin s nezletilými a nezletilých bez doprovodu by se pak mechanismus neměl týkat vůbec.

„Každé takové centrum bude fungovat za velmi přísných podmínek s jasnými zárukami a výjimkami pro nezletilé bez doprovodu a rodiny s nezletilými,“ řekla Virkkunen. „Jsou pro lidi, kteří jsou v EU nelegálně,“ zdůraznila s tím, že jde o poslední možnost, pokud nedojde k dohodě na dobrovolném návratu.

Oba eurokomisaři opakovaně odmítli srovnání s modelem, který za předchozí konzervativní vlády plánovala Velká Británie. Ta uzavřela dohodu s Rwandou, do které by dle smlouvy měla deportovat nelegální migranty či žadatele o azyl. Nejvyšší soud Spojeného království uvedl, že je v rozporu s mezinárodním právem. Nový labouristický premiér země Keir Starmer hned po svém vstupu do funkce plán zrušil, a to ještě předtím, než vstoupil v platnost. Stejně tak oba eurokomisaři odmítli srovnání s dohodou mezi Itálií a Albánií, podle které mají ve druhé ze zmíněných zemích zůstávat žadatelé o azyl během doby přijímacího řízení.

„Musíme rozlišovat. Jsou to úplně odlišné věci. Jedna věc je rwandský model. Další je italsko-albánský model, který je také něco úplně jiného – ten se například týká žadatelů o azyl. A tohle jsou návratová centra, která umožníme členským státům zakládat,“ řekl Brunner.

Nyní tak podle něj mohou členské státy prozkoumat, zda se chtějí vydat toutou cestou a zda dokážou najít třetí země, se kterými by se mohly dohodnout. „To je samozřejmě otázka vyjednávání a následných dohod a ujednání,“ dodal.

Komise doufá v rychlou shodu

O návrhu Evropské komise nyní bude jednat Evropský parlament a Rada EU složená ze zástupců národních vlád. Brunner uvedl, že doufá, že k dohodě dojde co nejdříve. „Poslední týdny a měsíce, naše diskuze, které jsme vedli, ukázaly, že všichni to podporují. Jsou tady detaily, (které je třeba vyřešit,) ale princip podporují všichni, proto věřím, že to dokážeme uzavřít co nejdříve,“ řekl.