Spolková ministryně pro výzkum Bettina Stark-Watzingerová představila rozsáhlý program financování výzkumu jaderné fúze. Jedním z cílů je vytvoření fúzního ekosystému s průmyslem. Cílem nového výzkumného programu je vytvořit fúzní ekosystém. Stejnou měrou bude podporována magnetická a laserová fúze.
„Chceme vytvořit fúzní ekosystém s průmyslem, aby se fúzní elektrárna stala v Německu co nejdříve realitou,“ uvedla Stark-Watzingerová v tiskovém prohlášení, které začátkem září vydalo Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (BMBF). Ministryně oznámila, že v příštích pěti letech výrazně zvýší financování výzkumu jaderné fúze o dalších 370 milionů eur. Spolu s prostředky, které jsou již nyní určeny výzkumným institucím, tak BMBF do roku 2028 poskytne na výzkum fúze více než jednu miliardu eur. Cílem je zajistit čisté, spolehlivé a cenově dostupné dodávky energie prostřednictvím inovativních energií budoucnosti, uvedl Stark-Watzingerová.
Cílem nového výzkumného programu je vytvořit fúzní ekosystém. Stejnou měrou bude podporována magnetická a laserová fúze. Průmysl a výzkumné instituce mají společně řešit technologické výzvy tak, aby bylo možné realizovat fúzní elektrárnu.
Cílem nového výzkumného programu je vytvořit fúzní ekosystém. Magnetická a laserová fúze budou financovány stejnou měrou. Průmysl a výzkumné instituce mají společně řešit technologické výzvy tak, aby bylo možné realizovat fúzní elektrárnu.
Mimo jiné se plánuje spolupráce se soukromým sektorem při vývoji infrastruktury pro laserem poháněnou fúzi. Za tímto účelem BMBF prostřednictvím agentury pro skokové inovace SPRIND založí dceřinou společnost Pulsed Light Technologies GmbH, jejímž prostřednictvím má být v příštích pěti letech investováno až 90 milionů eur.
Mohlo by vás zajímat
Novým výzkumným programem BMBF důsledně pokračuje v cestě k první fúzní elektrárně: v červnu zveřejněný poziční dokument popisuje rámcové podmínky pro uskutečnění fúzní elektrárny. Z něj vychází i nyní představený program.
Ministryně Stark-Watzingerová již v květnu obdržela memorandum odborné komise pro laserovou fúzi. Memorandum popisuje potenciál Německa jako průmyslového a výzkumného místa v oblasti laserové fúze a definuje potřeby dalšího výzkumu na cestě k první fúzní elektrárně.
V srpnu 2011, po havárii v japonské Fukušimě, vstoupila v platnost 13. novela zákona o jaderné energetice, která podtrhla politickou vůli postupně ukončit využívání jaderné energie v Německu.
V důsledku toho bylo okamžitě uzavřeno osm bloků: Phillipsburg 1 a Neckarwestheim 1 společnosti EnBW; Isar 1 a Unterweser společnosti EOn; Biblis A a B společnosti RWE a Brunsbüttel a Krümmel společnosti Vattenfall.
Poslední tři jaderné elektrárny pak měly ukončit provoz na začátku dubna.
Ministryně životního prostředí a jaderné bezpečnosti Steffi Lemkeová v březnu prohlásila, že ukončení provozu jaderných elektráren proběhne podle plánu za necelý měsíc.
„Rizika jaderné energetiky jsou nakonec nekontrolovatelná,“ uvedla pro Funke Mediengruppe a vyvrátila obavy, že by vyřazení jaderných zdrojů elektrické energie ohrozilo bezpečnost dodávek energie.
„Ve srovnání s jinými zeměmi máme velmi vysokou bezpečnost dodávek,“ uvedla zelená politička a dodala, že je „jednoznačně lepší“ než u sousedních zemí „s nejvyšším podílem jaderné energie“.
Kancléř Olaf Scholz (SPD) již 3. března japonským ekonomickému deníku Nikkei řekl, že prodloužení provozu jaderných elektráren „nepřipadá v úvahu“.
„Poslední tři jaderné elektrárny ukončí provoz na začátku dubna,“ řekl Scholz.
(nik)
